Ve státním integračním programu je 199 cizinců. Většinou z Běloruska, Sýrie či Ukrajiny
Ve státním integračním programu, který pomáhá cizincům s mezinárodní ochranou v první fázi začleňování do české společnosti, je aktuálně 199 cizinců. Přišli hlavně ze zemí bývalého Sovětského svazu – převážně z Běloruska.
Do programu se budou moci zapojit i Afghánci evakuovaní českou armádou. Zatím čekají na vyřízení žádosti o udělení mezinárodní ochrany.
„Řešíme s nimi bydlení, pomáháme hledat práci, pak je třeba doprovázíme na různé schůzky, první schůzku v práci a podobně. Co se týká rodin, hledáme pro ně vhodné školky, základní školy a tak,“ vysvětlila Českému rozhlasu sociální pracovnice programu Magdaléna Řepová.
Držitelé mezinárodní ochrany mají v úvodní fázi integrace možnost využít dočasného ubytování v některém z integračních azylových středisek ministerstva vnitra. V současnosti jsou provozována čtyři střediska, která jsou umístěna v Jaroměři - Josefově, Ústí nad Labem - Předlicích, Brně - Židenicích a v Havířově.
Každý obyvatel střediska chodí na hodiny češtiny
Ve střediscích mají klienti k dispozici samostatné bytové jednotky, ve kterých platí nájemné a poplatky za služby. Kromě zahájení poskytování integračních služeb, mají ve střediscích, ale i mimo ně, k dispozici bezplatný intenzivní kurz českého jazyka, který zajišťuje ministerstvo školství v rozmezí až 400 hodin výuky.
„Máme podmínku, že ubytovaný musí chodit alespoň na 90 procent hodin češtiny, které jsou k dispozici,“ doplnil vedoucí integračního programu Radim Prahl.
Jazykový kurz trvá zhruba rok a je zakončen zkouškou a vydáním osvědčení o jeho absolvování a o vykonání závěrečné zkoušky.
Převážně ze zemí bývalého Sovětského svazu
Aktuálně je v programu 199 lidí, převážně ze zemí bývalého Sovětského svazu. „Poslední dobou máme tady řadu občanů z Běloruska, jsou tady Syřané, Ukrajinci, máme tady celou řadu národností z bývalého Sovětského svazu, Irák, Írán,“ řekl rozhlasu Prahl.
Integrační program je dobrovolný a ne všichni, kdo získají v Česku mezinárodní ochranu, do něj vstupují. „Buďto mají dostatečné ekonomické zdroje, svoje, takže jsou vlastně nezávislí, nebo je to tím, že svoji další budoucnost plánují v nějaké jiné zemi, tím pádem se nechtějí učit češtinu a zapouštět tady kořeny, nebo nechtějí mít se státem nic společného, mají prostě takovou životní zkušenost,“ vysvětluje Radim Prahl s tím, že do programu vstupuje kolem 3/4 oprávněných lidí.
Integrační služby jsou poskytovány po dobu maximálně 12 měsíců. Ani potom se ale azylanti neocitnou bez pomoci. Dostanou kontakty na neziskové organizace, které pracují s cizinci jako je například Poradna pro integraci, Organizace pro pomoc uprchlíkům, Sdružení pro integraci a migraci, InBáze, různé charity a řada dalších.
Eurostat: V Česku je nejtěžší získat mezinárodní ochranu
Azyl nebo časově omezenou doplňkovou ochranu měly v Česku ke konci minulého roku necelé dva tisíce cizinců. Podle měření Eurostatu je Česko země, kde je z celé Evropy zdaleka nejtěžší získat mezinárodní ochranu. V posledních letech napříč všemi unijními státy nejnižší podíl úspěšných žadatelů.
Podle ministerstva vnitra je důvodem skutečnost, že většinu žadatelů netvoří občané válečných nebo jinak bezpečnostně ohrožených oblastí. A také to, že řada cizinců využívá Česko stále jen jako tranzitní zemi.
