Večerní jídlo mate mozek – čeští vědci odhalili vliv stravování na biologické hodiny
Biologické hodiny v části mozku zvané choroidní plexus, která se podílí na tvorbě mozkomíšního moku, nejsou řízeny pouze střídáním dne a noci. Nová studie českých vědců dokládá, že se výrazně přizpůsobují času jídla. Právě tato část mozku může podle vědců fungovat jako vnitřní hlídač životního stylu.
V moderní společnosti je běžné, že lidé jedí v pozdní večerní době, kdy jsou jejich vnitřní hodiny nastaveny na dobu spánku. Výsledky nové studie týmu vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ale naznačují, že nesoulad mezi světelným režimem a načasováním jídla může narušit rovnováhu v mozku.
Pokud tedy jíme v době, kdy bychom měli spát, může to narušit naše vnitřní hodiny a způsobit, že mozek a tělo nefungují správně. Tento nesoulad může vést ke zvýšení rizika metabolických nemocí (například cukrovka) a neurodegenerativních onemocnění.
Vědci ve výzkumu, jehož výsledky byly zveřejněné v časopise Cellular and Molecular Life Sciences, použili myší modely a pokročilé metody molekulární biologie. Když myším změnili dobu krmení na denní dobu, kdy by normálně spaly, jejich vnitřní hodiny v choroidním plexu – v části mozku, která je zodpovědná za tvorbu mozkomíšního moku, tedy tekutiny chránící mozek a míšní tkáň – se rychle přizpůsobily novému režimu. Naopak hodiny v jiných částech mozku zůstaly nastavené podle světla.
„Zásadní je, že hodiny v tomto případě následují čas jídla, nikoli světelný cyklus,“ zdůraznila vedoucí týmu Alena Sumová.
Narušení přirozených rytmů
Znamená to, že biologické hodiny v choroidním plexu se synchronizují s novým režimem v příjmu potravy, zatímco hodiny v jiných částech mozku zůstávají nastavené podle světla. Tento proces podle odborníků souvisí se zvýšením hladin inzulinu, glukózy a tělesné teploty vyvolaným příjmem potravy, což přímo ovlivňuje molekulární hodiny.
„Výsledky naší studie ukazují, že choroidní plexus je unikátní mozkovou strukturou, která dokáže přímo reagovat jak na světelný režim, tak na změny v načasování potravy – a tím upravovat produkci mozkomíšního moku a další klíčové procesy spojené s ochranou a výživou mozku,“ vysvětlila Alena Sumová.
Podle vědců se ukazuje, že choroidní plexus je nejen citlivý na signály z centrálních hodin řízených světlem, ale také dokáže rychle přenastavit svůj rytmus podle doby příjmu potravy.
„To může mít zásadní dopad na zdraví mozku, zejména v souvislosti s moderním životním stylem, kdy jsou světelné podmínky a režim jídla často v nesouladu,“ dodala vědkyně.
