Věční studenti ne, cizinci ano!
Představitelé Univerzity Karlovy informovali v úterý o zahájení 655 akademického roku v historii nejstarší české vysoké školy. Celkem letos přišlo na univerzitu asi 47 tisíc přihlášek, přijato bylo téměř 13 tisíc studentů. Je to o něco méně než vloni, ale i tak už univerzita dosáhla podle akademických představitelů zřejmě maxima vzhledem k finančním a prostorovým možnostem. O některé další okolnosti se zajímal Zdeněk Vališ.
"Bohužel, vždy přijde něco shůry. I když se domluvíme s politickou reprezentací, tak vyšší moc nám v tom zabrání. Loni to byly povodně, letos je to reforma veřejných financí. Uvidíme, co to zase bude v příštích letech."
Je zřejmé, že v nedohlednu je doba, kdy prestižní Univerzita Karlova bude také moci přijmout daleko větší počet talentovaných studentů. Nešlo by ale uspokojit už dnes alespoň některé z odmítnutých na úkor části těch nezodpovědných, tzv. věčných studentů? Teoreticky možná ano. Univerzita Karlova jich dnes eviduje kolem 2700. Na dotaz Radia Praha, zda jim univerzita hodlá ztrpčit život, rektor Ivan Wilhelm uvedl, že už se to děje.
"Ta situace se významně změnila od letošního roku. Je známo, že stát ze svého rozpočtu dává vysokým školám na vzdělávací činnost prostředky podle počtu studentů. Prostředky na tyto věčné studenty se ale od letošního roku zredukovaly na nulu. To jejich studium ovšem stojí také peníze. Budeme tedy chtít, aby si to studium zaplatili. To je jisté ztrpčování. Výše těch poplatků závisí na tom, na jakých oborech jsou, a samozřejmě jak dlouho protahují své studium."
Prý to může být až 48 tisíc korun za akademický rok, a to už je částka kolem které se pohybují kalkulace politiků, požadujících zavedení školného. V diskusích o možnosti studia na vysokých školách ale v poslední době zaznívají občas také poněkud divné tóny. Spíše jde o xenofobní výlevy. Českým uchazečům prý výrazně ztěžují podmínky pro studium Slováci. Smlouva mezi Českem a Slovenskem zakotvuje rovnost ve studiu. Jenže nespokojenci argumentují tím, že počet českých studentů na Slovensku se pohybuje ve stovkách, zatímco Slováků je v Česku sedm tisíc. Navíc obsazují místa na kolejích, zatímco čeští studenti musejí denně dojíždět třeba dvě hodiny. Kromě toho hodlá slovenská vláda od příštího roku zavést školné, takže se dá očekávat další nápor na české veřejné vysoké školy. Na Univerzitě Karlově studuje v současné době, kromě jiných cizinců, asi tři tisíce studentů ze Slovenska a rektor Ivan Wilhelm to naopak považuje za pozitivní jev.
"My testujeme u přijímacích zkoušek talent studentů, jejich způsobilost ke studiu. Nedíváme se přitom na to, jaké jsou národnosti nebo jakou mají státní příslušnost. Pokud se tedy můžeme spolehnout na to, že opravdu vybíráme talenty, tak je to také motivující pro české studenty, aby se pak srovnávali s těmi talenty ze zahraničí."
Jiná věc, jak dodává Ivan Wilhelm, je to, že kapacita studijních míst je příliš nízká. To se ale nevyřeší tím, že univerzita přestane přijímat zahraniční zájemce. Zvyšovat se musí ta kapacita.
