Karolinum

V dnešní rubrice zůstaneme v centru Prahy a navštívíme Univerzitu Karlovu, která tento týden oslavila 655. výročí od svého založení. O historii i pověstech, které se k jejímu sídlu vztahují, se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové.

Karolinum

Vysoké učení se pokoušel v Praze založit už Václav II. Podařilo se to však až králi a císaři Karlu IV. a zakládací listiny vysokého učení pražského jsou jedním z nejvýznamnějších českých historických dokumentů. Kdybychom se podívali na mapu Evropy Karlovy doby, na které jsou zakresleny tehdejší univerzity, vidíme, že zabíraly výhradně její jižní a západní část. Bylo jich jednatřicet, ale ve středu Evropy i na jejím severu a východu nebyla žádná. To změnil Karel IV. 7. dubna roku 1348. Jak uvedl profesor Josef Petráň, ředitel Ústavu dějin Univerzity Karlovy, vysoké učení už od počátku užívalo své insignie, nebo-li výsostné znaky.

"Jsou to především žezla rektora a jednotlivých fakult, ale ještě předtím jako insignie sloužila velká pečeť, nebo-li pečetidlo univerzitní, jehož obraz se užívá dnes jako logo univerzity. V době humanismu přibyly medaile na řetězech důstojenství. K insigniím ještě patřily například doktorský prsten, rektorský prsten. K rektorské hodnosti patřil i klíč od této budovy."

Dnes se insignií užívá už jen málo, především při slavnostním nastolení rektora, který přijímá žezlo, medaili na řetězu důstojenství, prsten a klíč. Pozoruhodná je také univerzitní pečeť. Stojí na ní kníže sv. Václav s mečem a praporem zdobeným přemyslovkou orlicí a u jeho nohou v pokoře klečí Karel IV. s královskou korunou a drží zakládací listinu univerzity se zlatou bulou. Král tak symbolicky odevzdává budoucnost české kultury do ochrany českého světce.

Na samém počátku existence univerzity bydleli studenti společně se svými mistry v klášterních konventech.

"Někteří profesoři vyučovali i ve vlastních příbytcích. Profesor do roku 1612 podléhal celibátu, neboť instituce univezitní byla úzce spjata s institucemi církevními a profesoři tedy nebyli ženatí. Roku 1366 Karel IV. založil Kolej Velkou, která se po něm potom jmenovala Karlova. Nebyla v těchto místech. Hovoří se o domu Lazara Žida. Až jeho syn a nástupce Václav IV. za ne dost jasných okolností získal palác tehdejšího královského bankéře Rotleva."

Ten byl obchodníkem s drahými kovy. Jeho rod měl ve znaku lva kráčejího na stupních. Málokdo dnes ví, že tento znak je umístěn na parapetu arkýře Karolina. Johlin Rotlev byl dokonce iniciátorem šestisvazkového německého překladu bible, dnes druhého nejstaršího z dochovaných překladů. K osobě bohatého měšťana se váže i staropražská pověst:

Rotlev prý hledal bohatsví v opuštěném zlatém dole v Jílovém u Prahy. Důlnímu správci se tehdy zdál sen, ve kterém se mu zjevil stařeček v hornickém šatu a s kahanem v ruce, který ho zavedl na místo v šachtě, kde mělo zlato být. Rotlev snu uvěřil, vzal manželce vzácný svatební šlojíř a odnesl ho do zastavárny. Vytoužené zlato skutečně našel. Zastavený šlojíř vyplatil a dům, který za získané zlato postavil, patřil v Praze k nejkrásnějším. Říká se, že jeho palác měl 1414 oken.

Z původních stavení Rotlevova paláce, kde dnes sídlí rektorát univerzity, zbyla jen část, zejména gotická klenutí a kaple. Je zajímavé představit si, jak těmito prostory procházeli bakaláři v řasnatých bílých pláštích, kterým se říkalo tabardy.

"Potom to byly různé pláštíky - epomisy. Lékařský epomis byl červené barvy lemovaný kožešinou. Byl to krátký pláštík bez rukávů. Po roce 1654 vznikly barokní pláště a ty zrušil Josef II., když všem univerzitním profesorům v monarchii nařídíl, aby coby státní úředníci nosili státní uniformu. Takže pak chodili v uniformách a to se udrželo až do poloviny 19. století, potom nastupuje frak."

I když se obřadní oděvy měnily, jeden zůstal pořád stejný a to byl oděv tzv. pedela.

"Pedel nosí před rektorem, případně děkanem žezlo. Kdysi to ovšem býval správní úředník, který měl daleko větší pravomoci. Dneska se to stalo funkcí spíše zřízeneckou. A ten kabát, to je nejstarší obřadní oděv, který se na univerzitě nepřetržitě užívá. Je to původem kabát renesanční, severoitalského střihu ze 16. století. Neříkám, že pedelské kabáty jsou tady u nás ze 16. století, ale je to stále stejný střih a ten se nepřetržitě užívá při slavnostních záležitostech."

Na univerzitě působila v průběhu staletí řada známých osobností. Rektorem zde byl například Jan Hus. Ten roku 1409 přečetl ve dvoře Karolina pověstný Dekret kutnohorský. O osm let později zbavil církevní koncil pražskou univerzitu práv a svobod. Její slávy začalo ubývat a univerzita se z povědomí vytratila na plných 200 let. Další z jejích rektorů Jan Jesenský byl roku 1621 v období českého stavovského povstání popraven na Staroměstském náměstí. O několik staletí později připravili nacisté univerzitu o originály insignií a také o Karlovu zakládací bulu. Dnes se slávu univerzity opět podařilo zkřísit, o čemž svědčí i obrovský zájem lidí, kteří využili dne otevřených dveří a přišli se podívat do jejích historických sálů. Naplnil se i text zakládací listiny, ve které Karel IV. praví: "postaráme se o to, aby svobody byly ode všech a každého jednoho neporušitelně zachovávány. Toho všeho na svědectví a pro bezpečnější jistoty dali jsme vyhotovit tuto listinu a kázali jsme ji potvrdit početí našeho majestátu."