Poklady Univerzity Karlovy
Kdykoliv uspořádá Karlova univerzita den otevřených dveří, nemá o zájemce nouzi. Lidé neváhají stát frontu dlouhou několik desítek metrů, aby shlédli historické prostory, oděvy profesorů či insignie univerzity. A my se tam s rozhlasovým mikrofonem teď podíváme.
'Karel, z Boží milosti římský král, vždy rozmnožitel říše a český král. Na věčnou té věci paměť.' To jsou první slova zakládací listiny Univerzity Karlovy ze 7. dubna 1348. Řídila se vzorem univerzit v Bologni a v Paříži a brzy dosáhla mezinárodního věhlasu. Měla čtyři fakulty - teologickou, svobodných umění, právnickou a medicínskou. Vstupme tedy do jejích dveří.
"Zde bydlelo 11 profesorů, k ruce měli 11 univerzitních sluhů, těch univerzitních fámulů - studentů a jednu jedinou ženu - kuchařku,"
říká Michal Svatoš z Ústavu dějin Univerzity Karlovy. V přízemí univerzity se tehdy nacházely místnosti rektora, ale také univerzitní pokladnice fiskus anebo vězení pro členy akademické obce tzv. karcer. Další místnosti ve vyšších patrech sloužily pro výuku a bydlení. Za nejstarší historií paláce ale musíme s doktorem Svatošem sejít až do sklepení.
"Tady jsme v nejstarší části, řekněme předkolejní historie, která souvisí s románskou fází koleje. Kolej jako budovu jsme zdědili. Dostali jsme ji darem od císaře, ovšem ten ji dostal od svého mincmistra, staroměstského měšťana Martina Rotleva. To byl opravdu palác, který byl postaven na jedné z nejlepších parcel, ale také na jedné z nejvýznamnějších částí Starého Města."
Bankéř Rotlev však dal císaři dům zřejmě kvůli svému špatnému svědomí a proto, aby se uchránil před trestem. Říká se, že při jakémsi soudním jednání tasil meč. A za to mohl být potrestán utětím ruky. Tehdy daroval císaři svůj výstavný palác. Na trůně už seděl Karlův syn Václav IV., který později daroval budovu univerzitě založené jeho otcem. Palác měl údajně 1414 oken. Erb Rotlevů s červeným lvem je dodnes k vidění ve sklepích Karolina spolu se zajímavou výstavou k historii univerzity s mnoha unikátními exponáty.
Podobu Karolina zásadně proměnila barokní přestavba z počátku 18. století, kterou provedl slavný architekt František Maxmilián Kaňka. Přesto se dnes návštěvníkům zdá, že jsou opět v gotické budově.
"My sice vnímáme jako bychom se pohybovali v autentickém gotickém prostředí, ale v podstatě celá podoba Karolina je ta, kterou jí dal architekt Frágner v roce 1945 - 1948 při největší rekonstrukci budovy."
Architekt Frágner po válce, kdy byl dáván důraz na vše české, zdůraznil právě gotické prvky a přistavěl některé prostory. Tehdy vznikl i čestný dvůr s kašnou od sochaře Stanislava Hanzíka. Karlova Univerzita má i zajímavé reprezentační sály. Dva vznikly Frágnerovou přestavbou - velkorysým probouráním místností, kde kdysi bydleli profesoři. Dnes je zdobí obrazy s portréty rektorů školy a také patronů jednotlivých fakult a to i od slavného malíře Karla Škréty. Další z reprezentačních prostor - bývalá knihovna - se dnes nazývá Vlastenecký sál a volí se tam podle tradice rektor. Třetí reprezentační místností je velká aula, dodal Michal Svatoš.
"To je nejvýznamnější, nejčestnější a také největší sál pražské Univerzity Carolina. Dnes je to velká aula. Podobu jí dal architekt Frágner někdy v roce 1945. Původně zde byly dva sály, dvě lektoria, které spojil dohromady, aulu rozšířil, obrátil její čelo. To, co vnímáme jako autentický gotický prostor, je skutečně jenom ruka Frángerova."
V čele velké auly visí gobelín utkaný podle návrhu Vladimíra Sychry s motivy z nejstaršího pečetidla pražské univerzity a sálu vévodí socha otce vlasti od Karla Pokorného. Když do auly přicházejí tzv. Husovou brankou při slavnostních příležitostech hodnostáři univerzity i její studenti, vždy zní známá píseň Gaudeamus Igitur.
Do velké auly se dostanete chodbou, kterou procházely celé generace absolventů. Jejich kroky zněly podél dveří, za kterými se nacházely šatny hodnostářů nebo i trezor s insigniemi Univerzity. Ty používalo vysoké učení již od svého počátku, říká Josef Petráň ředitel Ústavu dějin Univerzity Karlovy.
"Jsou to především žezla rektora a jednotlivých fakult. Ještě předtím jako insignie sloužila velká pečeť, jejíž obraz se dnes užívá jako logo univerzity. V době humanismu přibyly medaile na řetězech důstojenství. K insigniím ještě patřily například doktorský prsten, rektorský prsten. K rektorské hodnosti patřil i klíč od této budovy."
Dnes se insignií užívá jen málo, především při slavnostním nastolení rektora, který přijímá žezlo, medaili na řetězu důstojenství, prsten a klíč. Pozoruhodná je univerzitní pečeť. Stojí na ní kníže sv. Václav s mečem a praporem zdobeným přemyslovkou orlicí. U jeho nohou klečí Karel IV. s královskou korunou a drží zakládací listinu univerzity se zlatou bulou. Král tak symbolicky odevzdává budoucnost české kultury do ochrany českého světce.
