Vědci úspěšně vyzkoušeli novou látku proti kůrovci

Kůrovec, foto: James K. Lindsey, CC BY-SA 2.5

Kůrovcová kalamita je podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí v demisi Richarda Brabce (ANO) nejhorší od dob Marie Terezie. Vědci by do budoucna mohli dát lesníkům proti přemnožení kůrovce účinnou látku, kterou vyvinuli a nedávno odzkoušeli. Má až stoprocentní účinnost a samovolně se rozkládá na látky, které na rozdíl od dřívějších prostředků neškodí ozonové vrstvě. Tým bude usilovat o získání celosvětové registrace.

Kůrovec,  foto: James K. Lindsey,  CC BY-SA 2.5
Technologická agentura projekt podpořila částkou přesahující deset milionů korun. Látka se jmenuje EDN a na stromy napadené kůrovcem se aplikuje pomocí tzv. fumigace, tedy jako plyn. Stromy jsou přitom pod plachtou. Jak se na novou látku dívá Petr Doležal z Entomologického ústavu Akademie věd?

"Dokážu si představit využití této metody na skládkách s vytěženým dřívím napadeným kůrovcem. Jeho zakrytí a aplikace metody by vedla k tomu, že dojde k úhynu všech kůrovců, kteří se na té skládce nacházejí. Pokud platí informace, kterou jsem dostal, tak by ta látka měla být šetrnější než insekticid, protože nemá žádná škodlivá rezidua. A zároveň přikrytí plachtou zabrání kontaktu látky s necílovými druhy."

Látka hubí všechna vývojová stadia kůrovce, tedy vajíčka, larvy, kukly i dospělé jedince. Dřív se v Evropě používal metylbromid, ten ale ničí ozonosféru a EU ho zakázala. Nově vyvinutá látka takové nevýhody nemá. Při reakci se vzdušnou vlhkostí se rozkládá na oxid uhličitý, čpavek a vodu, uvedl Radek Aulický z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Kůrovec v Česku působí škody za miliardy korun,  foto: archiv ČRo - Radia Praha
Kůrovec v Česku působí škody za miliardy korun. Se stejným problémem se potýkají i další evropské státy. Ani v EU nemají alternativní látku, která by se v lese dala efektivně použít.

"Kůrovci nejsou o nic odolnější než jiné druhy hmyzu. Je to spíš otázka účinku těch jednotlivých aplikovaných látek na necílové organismy. Je potřeba vždycky komplexně posoudit rizika a přínosy té dané metody," dodal Petr Doležal.

Zatím je látka úspěšná na poraženém dřevě. Teď ji čeká další testování, přímo na rostoucích stromech.

O kůrovci bude mimořádně jednat i Poslanecká sněmovna

Kůrovec se dá hubit i dalšími způsoby. Lesníci vyhledávají napadené stromy, které kácejí a odvážejí pryč nebo je odkorňují. Tento způsob je však velmi náročný. Šíření kůrovce částečně zabraňují i lapače hmyzu. Stromy se dají ošetřit také postřikem, ten ale nepronikne dovnitř dřeva a brouky nezahubí. Hloubkové ošetření teplem či mikrovlnným zářením je zase možné na pile, ale ne v lese.

Jiří Milek,  foto: OISV,  CC BY-SA 4.0
O kůrovci bude na mimořádné schůzi jednat i Sněmovna. Iniciovali ji Piráti. Důvodem je podle místopředsedy sněmovního zemědělského výboru Radka Holomčíka postoj ministerstva zemědělství, které nedávno připustilo, že za šíření kůrovce nemůže jen sucho, ale také nedostatečná reakce zejména podniku Lesy ČR. Podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka (za ANO) teď není ani dostatek materiálu, aby se české lesy po kůrovcové kalamitě obnovily.

Kůrovcová kalamita se zejména na východě země stále zvětšuje. Ministerstvo ji označuje z hlediska rozsahu za největší v novodobé historii českého lesnictví. Kraje po jednání s ministrem slíbily, že se pokusí vyčlenit vhodné plochy mimo les, kde by se mohlo skladovat dřevo po dobu několika týdnů až měsíců, než to budou schopné pily zpracovat. Krizový stav se kvůli kůrovci zatím vyhlašovat nebude. Společnost ČD Cargo by však měla do konce letošního roku navýšit kapacity na odvoz dřeva z lesů o 500 vagonů. Mělo by se také zrychlit udělování pracovních povolení pro cizince z Ukrajiny a Srbska. V lesích podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) aktuálně chybí 2000 kvalifikovaných a 4000 nekvalifikovaných pracovníků.