Vesnička Holašovice: Unikátní selské baroko i menhirové pole aneb Jihočeské Stonehenge
Náves s rybníčkem, kolem selská stavení s bohatě zdobenými širokými štíty, barokní kaplička, studna a kovárna. Přesně tak to vypadá v jihočeských Holašovicích, vesničce patřící mezi nejhezčí v Česku, zapsané mezi památky UNESCO. Ročně ji navštíví tisíce návštěvníků z celého světa. Holašovice ale lákají i další zajímavostí – pozitivní energií z nedalekého menhirového pole nazvaného Jihočeské Stonehenge.
„Obec Holašovice je dokonale zachovalým a výjimečně uceleným příkladem tradiční středoevropské vesnice postavené na tradičním terénu. Má velké množství velmi cenných lidových staveb z 18. a 19. století ve stylu známém jako „jihočeské lidové baroko“. Obec si zachovala původní středověký půdorys,“ tak je popsaná vesnička Holašovice, ležící asi 16 kilometrů západně od Českých Budějovic, na webu UNESCO.
Na Seznam světového kulturního dědictví byl zapsán téměř zcela dochovaný středověký systém obytných domů a sýpek, tedy celkem 23 památkově chráněných usedlostí se 120 budovami. Najdeme zde nejen výstavné statky se špýchary, stodolami, maštalemi a výměnky, ale také kovárnu, hostinec a kapličku. K unikátním patří například i studny s dřevěnou pístovou pumpou.
Vznik vesnice se datuje do první poloviny 13. století, kdy byla oblast jižních Čech osidlována v rámci kolonizace pohraničí. První písemná zmínka pochází z roku 1292. Tehdy český král Václav II. daroval Holašovice spolu s několika okolními vesnicemi cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě.
Původní obyvatelstvo Holašovic bylo české národnosti. Když ale kolem roku 1520 postihla vesnici morová epidemie, téměř veškeré obyvatelstvo zemřelo. Traduje se pověst, že tragédii přežili jen dva lidé - jedna selka a čeledín. Ti pohřbili mrtvé a z vesnice odešli. Ta tak zůstala liduprázdná. Na uprázdněné usedlosti povolal vyšebrodský opat nové hospodáře - Němce z vesnic patřících klášteru a z Holašovic se tak stala německá vesnice. Němci tu sídlili až do roku 1945, po poválečném odsunu zůstala vesnice opět téměř vylidněná.
Selské slavnosti
Právě tyto dvě nešťastné události - morová epidemie a odsun obyvatel - paradoxně napomohly k tomu, že se Holašovice zachovaly do dnešní podoby. Budovy se nebouraly, ale ani nové nebudovaly, obyvatelé pouze udržovali ty objekty, které už statky tvořily. Díky tomu dnes mohou návštěvníci obdivovat jejich krásnou architekturu.
Do Holašovic nejen v létě přijíždí tisíce turistů. „Jezdí sem z Francie, Německa, Itálie… I z Čech. Na jaře a na podzim se sem sjíždějí lidé na kolech,“ řekla Českému rozhlasu bývalá kronikářka Holašovic Jiřina Halmlová.
Oblíbenou tradiční akcí jsou každoročně předposlední víkend v červenci "Selské slavnosti". Tento typický staročeský jarmark přináší ukázky více než 230 tradičních i netradičních řemesel z Čech, Moravy a Slovenska s bohatým doprovodným kulturním programem.
Podle starosty Holašovic Jana Jílka jsou slavnosti fenoménem. „Jsem moc rád, že sem lidé jezdí za tou atmosférou, za tím, co vytvořili místní společně s řemeslníky, kterých si velmi vážím. Ten jarmark je nepřenositelný, je to nenapodobitelné, tohle se nedá udělat na Staromáku,“ řekl Českému rozhlasu.
Holašovické Stonehenge
Holašovice ale nabízí návštěvníkům i jinou turistickou atrakci – na kraji vsi se nachází megalitický kruh z obřích kamenů. Pro útvar zvaný kromlech, což je okrouhlé seskupení jednotlivých vztyčených kamenů čili menhirů, se vžil název Holašovické nebo i Jihočeské Stonehenge. Dokáže prý návštěvníkům odvézt z těla negativní energii a načerpat zpět tu pozitivní.
Megalitický kruh byl vytvořený v roce 2008 místním podnikatelem Václavem Jílkem z obřích žulových kamenů podle odborných rad známého psychotronika Pavla Kozáka. Údajně disponuje nejsilnější energií ze všech tuzemských megalitů postavených člověkem.
Kruh tvoří 25 velkých menhirů včetně jednoho středového. V pozadí stavby je ještě obrovský menhir, kamenný obr o hmotnosti 19 tun. Všechny žulové kameny pocházejí z okolí do 15 kilometrů od Holašovic. Patří tedy k místní krajině a mají její energii.
„Rozměry kruhu byly stanoveny psychotronicky a stejně byly i vybrány kameny, jak zásady vytváření megalitických staveb praví. Podle nich také není potřebné provádět žádné zasvěcovací nebo aktivační obřady, energie kruhu pracuje sama na základě schopnosti kamenů,“ uvádí na svém webu Pavel Kozák.
Lidé kameny využívají k léčení, k meditaci či k relaxaci. Stále častěji je tento prostor využíván i ke svatebním obřadům v kamenném kruhu.
