Vicepremiér Martin Jahn tlačí do kouta ČSSD i ODS

Vicepremiér Martin Jahn, foto: Autor
0:00
/
0:00

O velký rozruch se postaral po úterním jednání hospodářské rady vlády vicepremiér, nestraník Martin Jahn. Přišel totiž s atraktivním návrhem na ještě razantnější snížení daní z příjmů, než jaké nedávno představili premiér a ministr financí. Odborníci ale pochybují, že by se Jahnovi podařilo svou iniciativu prosadit. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Vicepremiér Martin Jahn,  foto: Autor
Pokud by to vyšlo, od příštího roku bychom měli místo čtyř daňových pásem jenom tři. Nejnižší sazba daně by nebyla 15, ale 12 procent. Lidé se středními a vyššími příjmy by neplatili 20 nebo 25 procent, ale jen 15 a nejlépe placeným by sazba poklesla z 32 procent na 24 procent. Polepšily by si tedy všechny příjmové kategorie. Vicepremiér Martin Jahn vysvětluje, proč navrhuje tuto změnu.

"Vycházíme z toho, že je potřeba podpořit tzv. střední třídu, začínající podnikatele, inteligenci i mladé rodiny s dětmi. Není nutné, abychom se snažili mít výrazně nižší daně z příjmů než okolní státy, ale tato změna je podle mého názoru nutná. Bude stimulovat ekonomickou aktivitu a přispěje ke zlepšení struktury české společnosti směrem k rozvoji středně příjmové třídy. Došlo by tím také ke sjednocení nejvyšší daně z příjmu fyzických osob se sazbou daně z příjmu právnických osob."

Návrh vicepremiéra Jahna, který podpořila hospodářská rada vlády, je radikálnější než představa sociálnědemokratického ministra financí Bohuslava Sobotky na snížení daně z příjmů. Sobotka oslovuje hlavně potenciální voliče s platem pod 20 tisíc korun měsíčně. Jahn nasadil laťku mnohem výše. Ministr financí ale tuto iniciativu odmítá.

Ministr financí Bohuslav Sobotka,  foto: Autor
"Myslím, že pan místopředseda Jahn vystupuje v tuto chvíli sám za sebe. To není návrh, který by měl v tuto chvíli ve vládě nějakou politickou podporu. Existuje návrh, který má podporu sociální demokracie. Ten jsme prezentovali a tento návrh bude obsažen v návrhu zákona, který předloží ministerstvo financí."

Vicepremiér si je vědom toho, že předkládat podobný návrh v této době je sázka do loterie.

"Předložil jsem své návrhy, protože považuji ekonomicky za rozumné a prospěšné. Teď samozřejmě ukáže realita, zda je bude možné přijmout. Žijeme v době turbulentní a je to do velké míry politické rozhodnutí."

Podle analytika společnosti Patria Finance Davida Marka je návrh Martina Jahna pro sociální demokracii nepřijatelný proto, že nejvíce by na něm vydělali bohatší a bohatí lidé. Existují ale ještě další důvody.

"Znamenal by větší výpadek příjmů do státního rozpočtu a koneckonců i do krajských rozpočtů, kam plyne část daně z příjmů. Pak je tu ještě politická rovina. ČSSD má nějaký svůj vlastní návrh a zjevně nestojí o konkurenci."

Výpadek příjmů ve státním rozpočtu by v případě schválení návrhu ministra financí činil asi deset miliard korun, pokud by prošel návrh vicepremiéra, dosáhl by výpadek výše 20 až 30 miliard. Martin Jahn se ale domnívá, že by se výpadek dal nahradit.

"Podle mě je možné to řešit ve třech oblastech. Za prvé díky vyššímu růstu ekonomiky by příjmy mohly být vyšší ty původně plánované. Za druhé vidím prostor v některých výdajích státního rozpočtu, které nesměřují k posílení hospodářského růstu. Je možné vykázat další úspory. Ostatně už loňský rozpočet ukázal, že hodně prostředků nebylo vyčerpáno. A pokud by bylo třeba dorovnat výpadek, myslím, že by to bylo možné v oblasti spotřebních daní, kde ještě existuje prostor."

Někteří odborníci připomínají, že přijetí plánu vicepremiéra Jahna by bylo efektivní zbraní proti předpokládanému volebnímu trumfu ODS, kterým je rovná 15procentní daň. Návrh vicepremiéra přece předpokládá, že na úroveň 15 procent daně z příjmu a dokonce pod ní by se tak jako tak dostalo až 90 procent zaměstnanců a živnostníků. Pouze asi deset procent nejbohatších by zasáhla daň ve výši 24 procent. Pro lidi s nižšími a středními příjmy by ale bylo zároveň důležité, že by prudce nevzrostly ceny potravin či léků. Rovná daň ODS by totiž znamenala také zvýšení daně z přidané hodnoty z pěti na 15 procent právě u potravin a základních služeb.