Vláda chce zkrátit podpory v nezaměstnanosti

České ekonomice se stále daří a míra nezaměstnanosti se pohybuje na nejnižší úrovni za deset let. Za stávající situace je vláda přesvědčena, že práci nemá zejména ten, kdo pracovat nechce, a navrhuje snížení a zkrácení podpor. Podle opozice však kabinet nezamířil správným směrem.

Petr Nečas

Vláda ve středu schválila návrh novely zákona o zaměstnanosti a dalších souvisejících norem, která mimo jiné zkracuje a v konečném důsledku také snižuje podpory v nezaměstnanosti.

"V současné době statistiky ukazují, že roste počet volných pracovních míst, na druhou stranu dneska dokážeme odhadnout, že mezi těmi nezaměstnanými je zhruba 100.000 lidí, kteří ve skutečnosti až tak moc pracovat nechtějí a využívají kombinace poměrně štědrého sociálního systému a občasné práce načerno," vysvětlil hlavní důvody navržených změn ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. A co by měl zákon například změnit?

"Způsob podpory v nezaměstnanosti, protože se nám ukazuje, že je potřeba lidi motivovat k tomu, aby v případě ztráty zaměstnání co nejrychleji nalezli nové zaměstnání. Proto zavádíme degresivní podporu v nezaměstnanosti, která po první dva měsíce bude 65 procent předcházejícího platu, další dva měsíce bude 50 procent a pátý měsíc 45 procent s tím, že zkracujeme podpůrčí dobu v nezaměstnanosti o jeden měsíc. Je to jednoznačně motivující k tomu, aby ten člověk se snažil co nejrychleji naleznout nové zaměstnání."

Dodejme ještě, že nezaměstnaní do 50 let v současné době pobírají podporu půl roku, ve věku od 50 do 55 let je to devět měsíců a lidé starší 55 let dnes mohou počítat s jednoroční podporou. Zkrácení délky podpory o jeden měsíc by se mělo týkat každé z těchto kategorií. A to vše je podle ministra Nečase vyjádřením tří klíčových hesel navrhované úpravy: "První heslo: ten kdo pracuje, se musí mít lépe, než ten, kdo nepracuje. Druhá základní teze: ten kdo je aktivní, kdo se snaží, se musí mít lépe, než ten, kdo je pasivní. A třetí základní teze: pokusit se vyřešit nepříznivou životní situaci se vyplatí."

Podle Nečasova předchůdce v ministerské funkci, místopředsedy sociálních demokratů Zdeňka Škromacha, ale tato hesla ve skutečnosti nový návrh zákona nenaplňuje, ba naopak:

"Opět vláda a ministr Nečas postihují ty aktivní. Protože zásadním problémem nezaměstnanosti nejsou krátkodobě nezaměstnaní lidé do půl roku, do roku, ale lidé s nezaměstnaností rok a déle. A pokud jsem měl možnost ten vládní návrh si prohlídnout, tak více-méně těchto lidí se v zásadě ta opatření netýkají. Zkracování už jedné z nejkratších podpor v nezaměstnanosti v Evropě si myslím že nic neřeší a právě naopak právě to postihuje ty lidi, kteří jsou schopni se poměrně rychle aklimatizovat a přejít na jiné zaměstnání. Obzvláště u lidí nad 50, 55 let to považuji za něco, co je naprosto nepřijatelné, protože ti lidé mají skutečné problémy se do zaměstnání dostat. Druhá věc – ministr Nečas neříká, jak vlastně jim je schopen tu práci najít, nabídnout, obzvláště lidem nad 50, 55 let. Tak si myslím že ta opatření se prostě minou svým účinkem."

Degresi, která v prvních měsících podporu pro nezaměstnané dokonce zvyšuje, uprostřed cyklu zachovává a v poslední fázi pak snižuje, Škromach také považuje za nic neřešící, a to kvůli celkové době trvání podpory, která je podle něj krátká. Návrh zákona o zaměstnanosti ale uvažuje také o dalších postizích, vysvětlil ministr práce Nečas.

"Navrhujeme, aby po pěti měsících nezaměstnanosti byla povinnost vypracovat každému nezaměstnanému tzv. individuální akční plán. Jakákoliv nesoučinnost při vypracování tohoto plánu nebo při jeho provádění by znamenala vyřazení tohoto uchazeče z evidence a tím pádem i ztrátu nároku na sociální dávky. Zrovna tak každý nezaměstnaný, který by po pětiměsíční nezaměstnanosti odmítl rekvalifikaci, což v současné době může, tak by byl vyřazen z evidence, opět s dopady, tedy se ztrátou nároky na sociální dávky."

Tyto úvahy Nečasův odpůrce Zdeněk Škromach už tak jasně neodmítá – a má k tomu svůj důvod: "To je v podstatě pokračování v tendencích, již vlád sociální demokracie, kdy vlastně tady bylo jednoznačně vyžadováno jednak motivační plus, to znamená, že u lidí, kteří se rekvalifikovali, byla vyšší podpora v nezaměstnanosti, což mi třeba v tomto případě u těch rekvalifikací nebo u těch přeškolování trošku chybí, a na druhé straně je správné, aby člověk, který odmítne ten svůj plán nebo odmítne další vzdělávání a podobně, tak tam si myslím, že ty sankce jsou namístě nakonec. Je to pokračování v těch tendencích našich vlád."

Ekonomové sice dokážou odlišit vliv sezónních výkyvů a celkového ekonomického cyklu. Do hry ale vstupují další faktory, například zahraniční investice apod. Hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek proto si ve sporu obou pánů netroufá dát ani jednomu zapravdu: "Ukazuje se, že trh práce v České republice bez ohledu na hospodářský růst funguje lépe, než fungoval před několika lety. Nakolik k tomu přispěla vláda, si netroufám odhadovat."