Češi už prý berou i práce, které dříve rádi přenechávali cizincům
V uplynulých dvou letech si Češi už v podstatě zvykli na zprávy o tom, že nezaměstnanost se stále snižuje. Stačily ale dva tři poslední měsíce a všechno je jinak. Bez práce bylo v únoru podle posledních údajů už 7,4 procenta lidí. Právě rostoucí nezaměstnanost v Česku je jeden z nejviditelnějších znaků světové ekonomické krize. Více se dozvíte v rubrice Zdeňka Vališe.
Minulý měsíc přinesl historicky nejvyšší únorový přírůstek počtu nezaměstnaných. Důvodem prudkého nárůstu nezaměstnanosti je samozřejmě recese ekonomiky. A tento jev je podle ekonomů celoevropský. Analytik ČSOB Petr Dufek ale míní, že tempo, jakým české firmy propouštějí, je možná zbytečně vysoké. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas s tímto tvrzením nesouhlasí. Je to podle něj velmi individuální podle jednotlivých firem.
„Tím, že je česká ekonomika velmi proexportně orientována, tak samozřejmě základní příčinou té krize je přenos ze zahraničí na situaci českých firem. Firmy především u kvalifikovaného personálu se spíše snaží podržet zaměstnance co nejdéle. V první fázi se zbavují především agenturních pracovníků, cizinců, případně pracovníků v důchodovém věku a pak spíše lidí s nízkou kvalifikací.“
Pro vládu je samozřejmě sledování vývoje nezaměstnanosti jednou z hlavních priorit. Ministr Nečas říká, že určitě by pomohlo několik opatření, které vláda nyní navrhuje. A mezi nimi uvádí.
Znamená to, že firmy by s využitím evropských prostředků mohly omezit výrobu a přitom nepropouštět.
„Ano, je to tak. Nevyráběly by na sklad. Rozložily by si pracovní dobu například během týdne tak, že by dva tři dny byla práce a dva tři dny by probíhala ta různá školení. Chceme to podnikatelskému sektoru umožnit.“
Úřady práce také na pokyn ministra Nečase přijaly výrazně pružnější přístup k povolování tzv. částečné nezaměstnanosti.
„Tam, kde firmy nemají v současné době odbyt, mohou poslat pracovníky za 60 procent platu na tzv. částečnou nezaměstnanost. Ale oni tím pádem nejsou prpuštěni. Ve chvíli, kdy se objeví oživení, firmy mohou pracovníky ihned vzít zpátky.“
Ekonomové očekávají, že na konci roku míra nezaměstnanosti překročí osm procent. Petr Nečas se nechce pouštět do spekulací. Záleží na vývoji ve druhém a třetím čtvrtletí v západní Evropě, především v Německu, kam směřuje 30 procent českého exportu. Podle ministra ale není zatím důvod situaci dramatizovat.
„Přestože ta čísla jsou samozřejmě velmi nepříjemná, Česká republika stále podle posledních údajů Eurostatu má pátou nejnižší nezaměstnanost v rámci celé Evropské unie. I ta dnešní nezaměstnanost 7,4 procenta je nižší, než byla nezaměstnanost například v únoru 2007. Je to tedy nepříznivý trend, ale ta čísla nemůžeme označit za nějak katastrofická.“
Ministr rozhodně nesouhlasí s návrhem šéfa sociálních demokratů Jiřího Paroubka zvýšit podporu v nezaměstnanosti a také prodloužit dobu jejího vyplácení.
„To je přesně opatření, které směřuje proti lidem. Znamená, že uváznou v sociální pasti. Je prokázané, že zhruba po šesti měsících nezaměstnanosti mnoho lidí v té pasti uvízne, ztratí určitou aktivitu. Podstatně lepší model než takové prodlužování nezaměstnanosti je investovat veřejné peníze do programu aktivní politiky zaměstnanosti, například veřejně prospěšných prací, rekvalifikací, investovat je právě do oněch školících kurzů. Je třeba udělat všechno proto, abychom zpomalili tempo propouštění a neposílat lidi dlouhodobě do sociálního systému.“
Podívejme se ale na nezaměstnanost ještě z pohledu odvětví a oborů. Zatímco v minulých letech stál za tvorbou pracovních míst průmysl, v době recese zde naopak pracovní místa rychle zanikají. Průmysl přitom na rozdíl od jiných evropských zemí tvoří páteř české ekonomiky. Analytik společnosti provozující pracovní portál jobs.cz Ondřej Mysliveček ale uvádí ještě jednu oblast, kde došlo k velkému propadu volných pracovních míst.
Portál jobs.cz na druhou stranu zaznamenává, že nejméně se zatím recese dotkla počítačových odborníků a zaměstnanců v IT vůbec. Ale i tam už lze zaznamenat opatrnost firem.
„Počty volných míst v tomto oboru poklesly přibližně o jednu pětinu. U špičkových specialistů – těch je na trhu stále málo – není téměř žádný propad. U takových běžnějších profesí typu technik, správce sítě, programátor je pokles přece jenom znát.“
A ještě další zajímavosti zaznamenali na portálu jobs.cz. Češi už prý začínají brát i práce, o které ještě nedávno neměli sebemenší zájem a přenechávali je cizincům. A změnili se i mzdové požadavky uchazečů o práci. Uchazeči na trhu práce své požadavky snížili.
