Vláda odložila jednání o rozpočtu, ministři jsou proti dalším škrtům
Sto miliard korun. V takové výši by měl zůstat deficit státního rozpočtu v příštím roce. Na příjmové a výdajové stránce se ale má rozpočet zkrátit o 41 miliard. S tímto návrhem přišel na pondělní mimořádné zasedání vlády ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09. O peníze by tak přišla doprava, školství, věda a výzkum i spolufinancování fondů Evropské unie. Návrh vyvolal v kabinetu bouřlivou diskusi, jeho projednávání bylo proto odloženo na středu.
"Bude nezbytné krátit výdaje, o kterých jsem přesvědčen, že kráceny býti nemají. Ať už jsou to výdaje do infrastruktury, do regionálního školství, do vědy a výzkumu. Ať už se vláda rozhodne jakkoliv, nebude se moci vyhnout krácení těchto prorůstových výdajů. A to je podle mého názoru mnohem horší řešení než schválení daňového balíčku a mírného navýšení zdanění spotřeby."
Nový plán státního rozpočtu sice uvádí škrty na příjmové i rozpočtové stránce ve výši 41 miliard korun, zhruba 16 miliard z této částky je ale příspěvek z fondů Evropské unie. Z vlastních zdrojů rozpočtu je tedy třeba seškrtat 26 miliard. Kalousek ale připustil, že rozsah škrtů se u některých ministerstev může změnit.
"Krácení v jednotlivých kapitolách už jsem navrhl ryze technicky. Ministr financí není ani oprávněn, aby stanovil jednotlivé priority. To znamená, že je to technický návrh, nad kterým vláda teď vede politickou diskusi. Je docela dobře možné, že některé výdaje budou posíleny. Ovšem na úkor některých jiných výdajů, protože těch 26 miliard je naprosto nezbytná úspora, které musíme dosáhnout."S tímto návrhem zásadně nesouhlasí například ministr dopravy Pavel Dobeš ze strany Lidem. Jeho resort by totiž měl přijít o zhruba třetinu svého rozpočtu. Podle ministra by bylo nutné zastavit výstavbu dálnice D3 i modernizaci D1.
"V tuto chvíli se počítá se snížením kapitoly ministerstva dopravy o necelých 19 miliard korun. To je opravdu velmi zásadní zásah do toho, abychom byli schopni vyčerpat evropské peníze, které v tuto chvíli jsou nám nabízeny. Před čtrnácti dny byla znovu spuštěna certifikace. Ministerstvo dopravy získalo pro Českou republiku 21 miliard. Máme připravených dalších 18 miliard, které jsme schopni čerpat. Takže v tuto chvíli těch 19 miliard je pro ministerstvo dopravy zcela nepřijatelná záležitost."
O zhruba půl miliardy by se měly krátit i výdaje ve školství. Přišlo by přitom o peníze, které byly určeny na zvýšení platů učitelů a další neinvestiční výdaje. Proti navrhovanému snižování peněz protestuje ministerstvo i školské odbory:
"Nenecháme tomu volný průběh. Já sázím v první chvíli na jednání. Tady je myslím ohroženo samotné bytí regionálního školství v dalších letech, protože to jsou škrty, kvůli kterým buď půjdou tisíce korun z platů dolů, nebo budou muset být tisíce pedagogů a dalších zaměstnanců ve školství propuštěny. A to nemá nic společného s rozvojem a konkurenceschopností České republiky,"tvrdí předseda školských odborů František Dobšík. Odboráři taky chtějí proti rozpočtu protestovat:
"Přinejmenším využijeme 17. listopadu, kdy platforma Stop vládě pořádá demonstraci, a zaměstnanci školství dají podporou demonstrace najevo svůj nesouhlas s tímto rozpočtem."
Proti snižování výdajů ve školství se ve společném prohlášení ohradila i Česká konference rektorů, Akademie věd a Rada vysokých škol. Podle nich by další snížení příjmů vysokých škol už ohrozilo kvalitu výuky. Méně peněz poputuje ale i do vědy a výzkumu. Ty mají v příštím roce přijít o 2,7 miliardy korun a v příštích dvou letech o dalších 2,5 miliardy. To by se promítlo i do mezinárodních projektů, jako je třeba výstavba špičkového biotechnologického centra Biocev u Prahy, která byla zahájena právě minulý týden.
Se škrty v rozpočtu nesouhlasí opozice. Místopředseda ČSSD a její prezidentský kandidát Jiří Dientsbier považuje Kalouskův návrh za likvidační. Komunisté zase řekli, že by usmrtil českou ekonomiku. Nový návrh rozpočtu musí vláda sněmovně předložit do 23. listopadu, jinak hrozí rozpočtové provizórium.