Vláda schválila privatizaci Unipetrolu a českého plynárenství
Jak jsme vás už informovali v našich zpravodajských realcích, vláda na svém pondělním mimořádném zasedání schválila privatizaci podíl státu v Unipetrolu a v českém plynárenství. Zároveň se rozhodla odložit prodej elektrárenské společnosti ČEZ a státních podílů v osmi distribučních společnostech na 7. ledna. Reakce na tento krok vlády shrnuje Zdeňka Kuchyňová.
Tuzemská agrochemická skupina Agrofert podporovaná americkou společností Conoco získá 63procentní podíl státu v Unipetrolu za 11,7 miliardy korun. Stát původně za svůj podíl očekával zisk kolem 16 miliard korun, analytici předpokládali příjem do 12 miliard. Dalším zájemcem o podíl v Unipetrolu byl britský Rotch Energy, který nabídl 14,5 miliardy korun. Tuto firmu doporučila meziresortní privatizační komise vládě jako vítěze. Nejvyšší nabídku Rotch Energy vláda nevybrala proto, že kromě její výše projednala i strategické záměry jednotlivých investorů a tato firma byla spíše finančním investorem, který nemá zkušenosti v petrochemii. Rotch Energy kromě požadavku dalších podmínek neměla zajištěny finanční zdroje. Ředitel této firmy pro rozvoj a marketing Jiří Šmíd s rozhodnutím vlády nesouhlasí:
"Naše stanovisko je takové, že po dvanáct týdnů jsme dodávali informace ohledně naši vlastnické struktury, ohledně našich strategických zájmů a ohledně našich finančních investic. Nás by samozřejmě zajímalo, proč vláda změnila naše dvanáctitýdenní úsilí během dvanácti hodin tak, že vlastně zpochybnila veškeré tyto informace, tvrdila, že jsou nejasné, nejisté atd. Samozřejmě my bychom rádi věděli, co k tomu tu vládu vedlo, protože to, co bylo uvedeno, se nezakládá úplně na pravdě."
Vítězem soutěže na prodej českého plynárenství se stala německá společnost RWE Gas. Za akciovou společnost Transgas a státní podíl v osmi distribučních firmách zaplatí 133 miliard korun. Vláda původně očekávala z privatizace plynárenství příjem sto miliard korun. Kabinet vybral vítěze na doporučení privatizační komise. Ta naopak v neděli nedoporučila vybrat německou E.ON s americkou Duke Energy a formálně tyto společnosti z tendru vyloučila.
Názory na tento privatizační krok vlády se různí. Leader čtyřkoalice Karel Kühnel soudí, že vláda...
"Vysoce překračuje svůj mandát, který končí za šest měsíců. V případě elektroenergetiky se navíc ukazuje, že vláda vůbec není schopna privatizaci řídit."
Naproti tomu senátor Mirek Topolánek z Občanské demokratické strany je svým způsobem spokojen:
"Pokud je cena primárním kritériem, což u této vlády je, protože ta potřebuje samozřejmě zalepit rozpočtové díry, tak potom ta privatizace je úspěšná."
O názor na poslední privatizační kroky vlády jsme také požádali ředitele společnosti Wood and Company Jana Sýkoru:
"Když se podíváme na plynárenství, tak tam, myslím, že se vládě podařilo najít velice zajímavého partnera a je velice pozitivní, že Transgaz bude mít konkrétního strategického investora. Když se podíváme na ČEZ, tak ta nabídka, kterou dostala, byla trochu pod očekáváním vlády a tam si myslím, že je velice dobré rozhodnutí postoupit k dalšímu kolu, kde tak bude konkurenční prostředí, které, doufejme, povede k tomu, že ta nabídka bude o něco vylepšená. No a když se podíváme na Unipetrol, tak ta cena, kterou vláda získala, je nad původně očekávaných asi deset miliard korun a Unipetrol vlastně získává strategického partnera. Co já vítám jako nejpozitivnější je fakt, že privatizace je u konce, je tady konkrétní vlastník a ta určitá nejistota, která privatizační procesy provází, je u konce."