Vláda se pokusí zpochybnit jmenování Zdeňka Tůmy guvernérem České národní banky před Ústavním soudem

Až u Ústavního soudu by mohlo skončit jmenování nového vedení Národní banky. Prezident Václav Havel vyvolal vážný spor s vládou, když ve středu na zámku v Lánech jmenoval Zdeňka Tůmu guvernérem centrální banky. Podrobnosti má Eva Petržílková.

Prezident Václav Havel jmenoval Zdeňka Tůmu, přestože právě k tomuto nástupci Josefa Tošovského měli výhrady premiér Miloš Zeman i šéf sněmovny Václav Klaus. Před pěti dny přišla vláda s novým a překvapivým právním výkladem ústavy, podle kterého musí být k prezidentovu jmenování připojen i podpis premiéra. Jak uvedl ve středu vicepremiér a ministr financí Pavel Mertlík, vláda se tudíž pokusí zpochybnit jmenování Zdeňka Tůmy guvernérem České národní banky před Ústavním soudem.

"Nicméně nebyl to nějaký šprajc vůči jmenování pana Tůmy. Jde o to, aby skutečně ty režimy dodržované Ústavy byly v pořádku. Jestli je třeba někoho obvinit z nesprávného postupu, tak to je na prvním místě prezident."

Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský potvrdil, že prezident má právo jmenovat všechny členy bankovní rady centrální banky. Problém je v proceduře guvernérova jmenování.

"Spor je teď pouze o interpretaci Ústavy. To znamená, zda je platně jmenován pan Tůma. To znamená, zda je potřeba nebo není potřeba kontrasignace. Můj názor tedy je v tomto směru totožný s názorem, který zaujala vláda. Pan Tůma byl tedy jmenován, ale v té platnosti je potřeba - pak podle článku 63 Ústavy - odstavec 3 - ještě kontrasignace předsedy vlády."

Centrální bance by kvůli současnému sporu mohlo hrozit dočasné bezvládí. Podle mluvčího ČNB Milana Tománka teď nezbývá, než vyčkávat na rozhodnutí legislativců.

"ČNB je objektem legislativního procesu, který teď probíhá a z povahy věci k němu těžko může mít nějaký komentář. V současné době jde o výklad ústavních pravomocí prezidenta republiky a k tomu ČNB má co říct."

Profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy Dušan Hendrych naopak řekl, že jmenovaný spor nemá vzhledem k platné Ústavě odůvodnění.

"Já bych se držel toho, že to je v prezidentově pravomoci, že zákon o Národní bance v postatě jenom specifikuje, kdo je členem bankovní rady a říká, kdo je volí. Nic víc. Tam není nějaká nová pravomoce, která by v Ústavě nebyla. A ta pravomoc, která je v Ústavě - jmenovat členy bankovní rady - je svěřena prezidentovi bez kontrasignace. Dosavadní ústavní zvyklosti tomu nasvědčují."

V souvislosti se sporem o nutnosti spolupodpisu premiéra na jmenovacím dekretu guvernéra a viceguvernéra ČNB, připoměl ve čtvrtek šéf ODS Václav Klaus, že v roce 1997 jako tehdejší předseda vlády spolupodepisoval na žádost prezidenta odvolání Josefa Tošovského z funkce guvernéra Centrální banky. Mluvčí prezidenta Ladislav Špaček však souvislost s nynějším sporem odmítl. Zdůraznil, že prezident se důsledně drží Ústavy. Jestliže Ústava nehovoří o odvolávání, ale pouze o jmenování, znamená to, že odvolává podle zákona o ČNB. Ústava prezidentovi dává pouze pravomoc guvernéra jmenovat, řekl Špaček.

O dalším postupu v souvislosti se jmenováním nového guvernéra má rozhodnout vláda na svém zasedání v pondělí.