Vlčnovská Jízda králů se představí v Evropském parlamentu
Vlčnovská Jízda králů míří do Evropy. Příští úterý se ve štrasburském sídle Evropského parlamentu představí lidový zvyk z Uherskohradišťska, který má původ zřejmě až v pohanských dobách. Vlčnovští usilují také o to, aby Jízda králů byla zapsána na seznam UNESCO.
"Prapůvodní kořeny zcela jistě sahají až do předkřesťanského období. Je to vlastně iniciační obřad. Osmnáctiletí chlapci vstupují do světa mužů. To je ta prapůvodní část Jízdy králů. Na ní je samozřejmě hodnotná nejenom krása krojů, ale především to, že se vlastně jedná o původní archaický zvyk v původním prostředí,"
uvádí vlčnovský starosta Jan Pijáček. A právě tradice spojené s Jízdou králů chtějí vlčnovští představit ve Štrasburku. Kromě krojovaných tanečníků a zpěváků ze souboru Vlčnovjan vystoupí v sídle Evropského parlamentu i cimbálová muzika, poslanci uvidí videozáznam z krojovaného průvodu a ochutnají i moravské koláče a slivovici. Podle Zdeňky Brandysové, ředitelky vlčnovského Klubu sportu a kultury, který Jízdu každoročně pořádá, jde o to pozvat europoslance přímo do Vlčnova:"Chceme propagovat naše vystoupení v Evropě, máme připravené letáčky v angličtině, takže snad se někdo najde, kdo se přijede podívat nebo předá informaci o Jízdě králů dál."
Prezentace Jízdy králů ve Štrasburku je podle starosty Pijáčka jednou z akcí, kterými chtějí vlčnovští podpořit zápis toho unikátního lidového zvyku na seznam světového kulturního dědictví UNESCO:
"Pro nás je velmi příjemné a milé, že Jízda králů byla už navržena na zpracování tohoto projektu, to znamená, že se dostala do nějaké fáze nominace. Už to samo naznačuje, že tento zvyk má svoji hodnotu pro kulturu České republiky."
Případnému zařazení Jízdy králů na seznam UNESCO však musí předcházet velmi podrobná dokumentace a několik kol odborných posudků. Může proto trvat i léta, než k jejímu zápisu dojde. To ovšem nebrání tisícům lidí z Česka i ze zahraničí, aby se na každoroční Jízdu do Vlčnova vypravili. Ta letošní proběhne v neděli 28. května a za krále si legrúti vybrali dvanáctiletého Přemysla Křeháčka.