Volby se blíží, naši krajané na Ukrajině a nová soutěž

r_2100x1400_radio_praha.png

V krajanské rubrice budeme hovořit o změně volebního zákona, která pro krajany v zámoří posouvá začátek voleb o den dopředu, pracovník Centra humanitární pomoci krajanům bude vyprávět o životě Čechů, kteří dodnes zůstali na Volyni, a na závěr vyhlásíme i novou soutěž Radia Praha.

Na poslední chvíli odstranili tento týden poslanci chybu ve volebním zákoně, která by mohla ohrozit regulérní průběh červnových voleb do Poslanecké sněmovny. Původně totiž zákon, který poprvé v historii umožnuje, aby se voleb zúčastnili i naši krajané v zahraničí, nepočítal s časovým posunem v zámoří. Rozdíl mezi časem, kdy se uzavřou volební místnosti v České republice a řekněme na západním pobřeží Spojených států, je přitom celých devět hodin. Veřejnost v Česku si však zvykla na to, že první průběžné výsledky voleb se zveřejňují hned po uzavření zdejších volebních místností, tedy už v sobotu odpoledne. Jenomže právě zveřejnění těchto výsledků v době, kdy by volby v jiných částech světa ještě probíhaly, by mohlo ohrozit jejich regulérnost. Ministr vnitra Stanislav Gross k tomu dodává:

"Skutečně v případě, že by došlo k průběžnému zveřejňování výsledků nebo průzkumů v době, kdy na některých místech ještě bude probíhat volba, mohlo by dojít k ovlivnění těchto voličů, respektive mohl by být uplatněn návrh na přezkum výsledků voleb podle paragrafu 87 zákona o volbách do Parlamentu České republiky."

Poslanecká sněmovna proto musela ve stavu legislativní nouze projednat novelu zákona, která tuto chybu napravuje. Poslanci v úterý schválili téměř jednohlasně, že volby v zemích, kde je čas oproti Praze posunut nejméně o čtyři hodiny nazpět, proběhnou o den dříve. Konkrétně to znamená, že například ve Washingtonu, New Yorku a Los Angeles budou čeští občané volit už ve čtvrtek 13. a v pátek 14. června, zatímco v České republice a v částech světa bez záporného časového posunu volby proběhnou v pátek a v sobotu. První výsledky se tak mohou začít zveřejňovat ihned poté, co se uzavřou volební místnosti v České republice. Novelu zákona musí ještě schválit Senát a podepsat prezident, i zde by ale podle předpokladů měl zákon projít.

Podle prvních ohlasů však zájem o volby není zatím mezi krajany příliš veliký. Například ve Spojených státech se dosud přihlásila jen necelá stovka lidí. Obdobná situace je i ve Velké Británii, v Rakousku nebo Německu. Tam podle našich informací budou moci čeští občané volit hned na čtyřech místech: v Berlíně, Drážďanech, Mnichově a v Bonnu. Zájem o volby dosud nevzrostl ani poté, co česká vláda nechala v zahraničním tisku zveřejnit volební inzeráty.

Jen připomínáme, že krajané, kteří mají české občanství, mohou v letošních červnových volbách do Poslanecké sněmovny volit na více než stovce českých zastupitelských úřadů a konzulátů. Musejí se na těchto úřadech však zaregistrovat nejméně 40 dní před začátkem voleb, to znamená nejpozději do 4. května 2002.


Sto sedmdesát rodin našich krajanů, které dosud žijí v Černobylské oblasti na Ukrajině, požádalo počátkem letošního roku, aby se mohly přestěhovat do České republiky. Chtějí, aby se obnovila humanitární akce, během níž se počátkem 90. let vrátily do Česka téměř dva tisíce lidí. Dopisy s prosbou o možnost návratu zaslala krajanská sdružení na Volyni sněmovně, Senátu, ministerstvu zahraničí i prezidentu republiky. Jiří Svoboda z Centra humanitární pomoci krajanům, který do této oblasti za krajany jezdí už víc než deset let, je však k možnosti jejich návratu skeptický.

"Z Malinovky a ze Zubovštiny, to byly největší české vesnice v té zasažené černobylské oblasti, se odstěhovalo asi tisíc osm set Čechů. To bylo na začátku 90. let. A zbylo jich tam několik desítek. V té době to bylo na pozvání pana prezidenta a oni byli zvýhodnění tím, že dostali byty a práci a ještě nějaké peníze. Což samozřejmě teď nikdo nedostává. Oni stále žijí v tom, že by se to opakovalo, stejně že by to bylo."

Naši krajané z jiných částí Ukrajiny nespoléhají podle Jiřího Svobody tolik na přesídlení do Čech a spíš se snaží zlepšit své životní podmínky přímo na místě:

"Jsou ještě kompaktní krajanské komunity na Krymu, u Melitopolu, kde je velká komunita Čechohrad. Tam spíš pracují a obdělávají pole, funguje tam jejich družstvo vlastníků, které zprivatizovali. Není tam tak bezútěšná situace jako na Volyni."

Krajané z vesnic Malinovka a Zubovština ve čtvrtém černobylském radioaktivním pásmu si stěžují především na zdravotní problémy. Mnozí prý dosud umírají na následky havárie v černobylské jaderné elektrárně. Žitomirská oblast, kde obě české vesnice leží, patřila mezi nejvíce postižené.

"Ti lidé se odstěhovali, ty české rodiny, ale zase tam bydlí jiní lidé, tam se nevyprázdnily vesnice v tom čtvrtém pásmu. To se vyprázdnily vesnice někde kolem Pripjati do třiceti kilometrů. Oni mají stejně daleko k Černobylu, jako má Kyjev, nějakých devadesát nebo sto kilometrů. Já jsem tam jednou měřil v roce tuším devadesát jedna, měl jsem z Řeže zapůjčené měřáky. Nebyla tam měřitelná radioaktivita," uvedl k tomu Jiří Svoboda.

Podle předsedkyně místního českého krajanského spolku Jevhenije Poliščukové však především děti trpí rakovinou štítné žlázy a leukémií. Na jejich léčbu přitom podle ní nejsou finanční prostředky. Ukrajinská vláda poskytuje pouze 1,60 hřivny, tedy asi deset korun měsíčně, jako kompenzaci za život v radioaktivním pásmu. Zdejší platy se pohybují kolem 25 dolarů. Na nákup "čistých" potravin to však naprosto nestačí. Česká učitelka Bohdana Šulcová, která v Malinovce už od loňska učí češtinu, přitom říká, že na zvýšenou radioaktivitu se mezi místními obyvateli mnoho nedbá. Při nedostatku práce a nízkých výdělcích je tíží spíš existenční starosti. Vystěhování do České republiky je podle ní pro naše krajany jedinou nadějí na zlepšení života. Jiřího Svobody jsem se v této souvislosti zeptala i na poměry v české škole v Malinovce:

"Do té školy chodí čtyři sta dětí, jenže tam chodí děti z širokého okolí, protože to je jazykovka. Českých je jich tam velice málo. To se dá spočítat na prstech jedné ruky."

A na závěr jsem se zeptala i na to, co vlastně může Centrum humanitární pomoci krajanům nabídnout:

"Naše občanské sdružení "Centrum humanitární pomoci krajanům" zajišťuje měsíční kurzy výuky českého jazyka v českých komunitách, vozíme tam videokazety, audiokazety, knihy. Jinak ve spolupráci s ministerstvem zahraničí a Domem zahraničních služeb ministerstva školství tam vozíme učitele a zásobujeme školy. Je to samozřejmě za peníze České republiky, něco máme ze sbírek."

O prosbě našich krajanů z Malinovky, aby se obnovila humanitární pomoc a oni se mohli přestěhovat zpět do České republiky, bude ministerstvo zahraničních věcí teprve jednat. Vláda má totiž v nejbližších týdnech posoudit návrh, jakým způsobem bude Česká republika nadále podporovat krajanské komunity ve světě.


A na závěr naší dnešní krajanské rubriky bych Vás chtěla, vážení posluchači, upozornit na novou soutěž Radia Praha:

Radio Praha vyhlašuje soutěž pro posluchače. Tématem soutěže je Praha, hlavní město České republiky, které má v názvu naše stanice i sponzor soutěže Pražské pivovary. Vaším úkolem je odpovědět formou krátkého textu na otázku "Kdo nebo co se mi vybaví, když se řekne Praha ?" Autor nejoriginálnější odpovědi získá týdenní pobyt pro dvě osoby v České republice včetně cesty zdarma. Cestou se rozumí letecká doprava z hlavního města země výherce a zpět. Týdenní pobyt výherci věnuje Staropramen - pivo z Prahy. Součástí pobytu, který se uskuteční v září, bude samozřejmě návštěva sponzora Pražských pivovarů i Radia Praha. 50 finalistů získá upomínkové předměty (trička, cestovní tašky a podobně), nejlepších 12 obdrží přenosný rozhlasový přijímač. Všichni, kdo nám zašlou odpovědi, se mohou těšit na drobný suvenýr. Odpovědi nám posílejte na adresu Radio Praha, Vinohraská 12, 12099 Praha 2, Česká republika, nebo e-mailem na adresu cr@radio.cz. Výsledky soutěže vyhlásíme ve vysílání 30. června.

S průběhem soutěže vás budeme seznamovat v krajanské rubrice, kterou vysíláme pravidelně v neděli.

Ještě jednou zopakuji zadání soutěže: Vaším úkolem je odpovědět formou krátkého textu na otázku "Kdo nebo co se mi vybaví, když se řekne Praha?"

Uzávěrka naší soutěže je 16. června letošního roku.