Volby vyhrála pravice, přesto skončily patem

Výsledky voleb, foto: ČTK

Češi o víkendu volili do Poslanecké sněmovny. Volby nakonec skončily patem - možná levicová i pravostředová koalice mají po 100 mandátech. A to i přesto, že podle počtu hlasů je vítězem voleb pravice. Vysvětlení zjišťovala Martina Lustigová, která také shrne průběh voleb.

Členové volební komise počítají hlasovací lístky,  foto: ČTK
Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin. Krátce poté zveřejnila Česká televize první odhady. Podle nich se jasným vítězem voleb stala ODS, které by k pohodlnému vládnutí stačila podpora jednoho koaličního partnera. Zpřesňování výsledků ale brzy zamíchalo kartami. Zatímco ještě v sobotu odpoledne se nepochybovalo o tom, že ODS sestaví pohodlnou většinovou vládu, vpodvečer už situace tak jasná nebyla. V jednu chvíli se dokonce nevědělo, jestli rozdělení mandátů skončí 101:99 ve prospěch pravice nebo levice. Do pozdního večera se pak čekalo na sečtení hlasů z posledních okrsků - a byly to hlasy Čechů ze zahraničí, které volby nakonec rozhodly. Slovo má politolog Petr Just: "Rozhodl by každý, na koho by se čekalo jako na posledního. To je taková obecná teze. Tím, že se čekalo na hlasy od krajanů, můžeme tvrdit, že krajané rozhodli. Rozhodli o tom, že výsledek bude 100:100, protože ještě před započtením jejich hlasů to bylo 101 pro ČSSD a komunisty versus 99 pro ostatní strany. A oni to vlastně rozhodli tím, že vzhledem k tomu, že volili pravicové strany - ODS v zahraničí získala více než 50% - přesunuli váhu hlasů k ODS." Mezi voliči, kteří v letošních parlamentních volbách svůj hlas odevzdali v zahraničí, tedy jasně zvítězili občanští demokraté s 50,17% hlasů. Na druhém místě se u nich umístila ČSSD s 15,75%. Zelené v zahraničí volilo 15,69% a KDU-ČSL 10,13% voličů.

Výsledky voleb,  foto: ČTK
Vraťme se ale k celkovému výsledku voleb. Podle počtu odevzdaných hlasů pravice levici porazila - ODS spolu s KDU-ČSL a Stranou zelených získala 48,9%, zatímco ČSSD s komunisty 45,1%. Přesto ale volby skončily patem. Jak je to možné? "Protože mandáty se nerozdělují v jednom volebním obvodu. V případě jednoho volebního obvodu by opravdu ten procentuální rozdíl způsobil i rozdíl v rozdělení křesel mezi pravicí a levicí. Výsledek celostátní - kolik strany dostaly procent - je vlastně důležitý jenom z toho pohledu, aby se vědělo, které strany budou dále zahrnuty do přerozdělování mandátů. Nicméně přerozdělování mandátů už probíhá na úrovni jednotlivých volebních krajů, které se u nás shodují s krajským uspořádáním, tedy je jich čtrnáct. Kolik mandátů je vůbec v tomto kraji přerozděleno celkem, závisí na volební účasti, na absolutních číslech volební účasti: kolik lidí v daném kraji přišlo k volbám. A toto samozřejmě znevýhodňuje malé strany zejména v těch krajích, kde se přerozděluje málo mandátů." Díky těmto propočtům tak mohlo dojít k tomu, že lidovci, kteří získali 7,2% hlasů, usednou ve Sněmovně do 13 křesel, zatímco zelení, kteří získali o jedno procento hlasů méně, budou mít jen 6 poslanců. Lidovci totiž uspěli v obvodech, kde se rozdělovalo více mandátů.

Václav Klaus a Mirek Topolánek při rozhovoru o sestavení nové vlády,  foto: ČTK
Kvůli patovému výsledku voleb teď politiky čekají náročná jednání o budoucí koalici a jejím programu. Je zřejmé, že díky rozložení mandátů budou všichni muset slevit ze svých požadavků. Pokračuje politoložka Vladimíra Dvořáková: "Půjde o to, že se velmi obtížně budou dělat reformy v té krystalické podobě, jak byly navrženy. Bude se hledat jakýsi kompromis, který bude přijatelnější. Na druhou stranu já kompromisy nepovažuji za zcela špatné. Ukázalo se, že společnost je - především ohledně reforem - velmi rozdělena. Nemyslím si, že by tady měl být princip vítěze a poraženého. Takže nakonec jakési středové řešení, které samozřejmě naštve úplně všechny, protože nikdo nebude spokojen, každý má pocit, že by to mohlo být lepší, nemusí být úplně marné, protože horší věcí je, pokud se provede nějaká radikální reforma, se kterou polovina obyvatel nesouhlasí, po čtyřech letech ta polovina zvítězí ve volbách a provede se opět nová, zase zcela radikální reforma. Potom je cena za reformu obrovská. Takže tato možná salámová taktika, která není asi úplně ideální a neuspokojí nakonec nikoho, nemusí být špatná."