Volf staví nad olympijské medaile titul mistra světa z Prahy

Jaroslav Volf (vpravo) a Ondřej Štěpánek, foto: ČTK

Jedinými českými vodáky, kteří na obtížném olympijském kanále v Pekingu vybojovali medaile byli deblkanoisté Volf, Štěpánek. Po bronzu v Aténách si tentokrát dopádlovali pro stříbro. Zbytek výpravy včetně dvojnásobné olympijské šampionky Štěpánky Hilgertové zůstal bez cenného kovu. O cestě pekingskými peřejemi za stříbrnou medaili je následující rozhovor s Jaroslavem Volfem.

Jaroslav Volf (vpravo) a Ondřej Štěpánek, foto: ČTK
S kolegou Štěpánkem máte poměrně dost medailí. Dají se srovnat ty olympijské např. s titulem mistrů světa, který jste získali doma v Praze - Tróji?

"Je to těžké srovnávat, ale na MS v Tróji byla daleko větší konkurence, než na olympiádách. Na druhou stranu olympiáda je více sledovanou událostí, takže člověk jede pod větším psychickým tlakem."

Dá se to srovnat i z hlediska toho, kolik ústavních činitelů vám přálo k úspěchům na OH a na MS?

"Ta olympiáda je v tomto směru zajímavější. Přál nám předseda vlády, který byl přímo v Číně, teď máme jít za starostou města, kde žijeme a trénujeme a domlouvá se i schůzka u prezidenta."

V Pekingu jste měli problém, protože se váš závod o den odložil. Byli jste nervózní z toho, že byste nemuseli stihnout letadlo, neboť jste měli na ten samý den již zarezervované letenky?

"To ne, věřili jsme, že to vyjde. Odložení závodu bylo stresující, ale jelikož spolu jezdíme už dlouho, tak jsme se s tím vyrovnali lépe, než některé mladší posádky, konkrétně Němci a Rusové."

Když jsi zmínil psychický tlak, sleduješ v závodě jak jeli soupeři před vámi, necháváš se informovat např. od trenérů?

"Je to jiné závod od závodu. Určitě nehoníme trenéry, aby nám hlásili, jak jeli ti před námi, ale konkrétně v Číně bylo na startu vidět na velkoplošnou obrazovku i výsledkovou tabuli. Takče člověk si to odečetl."

A ovlivní to vaši jízdu, čili pokud vidíte, že soupeři kazili, tak jedete na jistotu nebo to vždy napálíte na 100%?

"Někdy to člověku pomůže, někdy ho to srazí na kolena. Je to jako v lyžování, když člověk vidí, že většina lidí před ním zajela skvělou jízdu, tak ho to znervózní a naopak pokud dost kazí, tak se dá jet opatrnější, zajišťovací jízda."

Když se ještě vrátíme k té 24 hodinové přestávce v Pekingu mezi semifinálovou a finálovou jízdou - řešili jste, jak druhý den pojedete nějak podrobněji nebo jste se od toho snažili spíše odpoutat?

"Nechali jsme to jako v každém jiném závodě. Rozhodně jsme to více nerozpytvávali. Podívali jsme se na video a šli spát."

Jak jste ten úspěch oslavili. Jseš vůbec slavící typ?

"Pár oslav jsme měli, ale nebylo to nic velkého. Pořádnou oslavu plánujeme až na konec září, kdy jsme pozvali naše kolegy a rodiny - to bude jediná větší oslava."

Autor: Jan Hloch
klíčové slovo:
spustit audio