Výročí atentátu na prominentního nacistu
Proslulá operace Anthropoid se zapsala do dějin. Parašutisté vycvičení ve Velké Británii si na říšského protektora Reinharda Heydricha počkali 27. května 1942 v libeňské zatáčce. Po půl jedenácté dopoledne tam prominentní nacista projížděl ze zámečku v Panenských Břežanech na Pražský hrad. Když se jeho vůz objevil, Jozef Gabčík se pokusil vystřelit, ale zřejmě mu selhal samopal. Reinharda Heydricha zranil až výbuch granátu, který na auto hodil Jan Kubiš. Reinhard Heydrich pak zraněním po několika dnech podlehl v nemocnici Na Bulovce.
Praha si výročí atentátu připomněla několika akcemi. Například v Thomayerových sadech v Libni pořádala radnice komentovanou rekonstrukci útoku. Sešlo se na ní několik tisíc lidí. Začalo se přesně jako tehdy - pět minut po půl jedenácté.
"Diváci a návštěvníci měli šanci vidět dvě verze. Jedna byla ta, jak byli parašutisté ve Skotsku a ve Velké Británii vycvičeni a druhá byla pravděpodobná ta, kterou známe všichni,"řekl Petr Bambas z radnice Prahy 8.
Po atentátu na Reinharda Heydricha, oblíbence Adolfa Hitlera, nacisté rozpoutali teror. Zatýkalo se a popravovalo. Lidice a Ležáky byly vypáleny. Také pro rodinu Jana Kubiše si přišlo gestapo, vzpomíná jeho příbuzná, známá pražská advokátka Dagmar Raupachová:
"Celá rodina mojí maminky byla v koncentračním táboře. Maminka říkala, že šla ze školy. V prvním domě, když přicházela do jejich vesnice, se otevřelo okno a volali na ni: Nechoď domů, je u vás gestapo."
Mnozí lidé byli v rámci tzv. heydrichiády vyvezeni do koncentračních táborů. I proto byla v souvislosti s výročím atentátu na Reinharda Heydricha na Karlově náměstí zahájená výstava - dřevěné kulisy koncentračního tábora v Mauthausenu. Nacistický lágr obehnaný ostnatým drátem postavilo sdružení Post Bellum. Jak řekl jeho ředitel Mikuláš Kroupa, netradiční výstava má připomenout jak atentát na Reinharda Heydricha, tak i osudy lidí, kteří riskovali a českým parašutistům pomáhali:
"Tou stavbou na Karlově náměstí si nepřipomínáme jenom to slavné velké gesto provedení atentátu na Heydricha, ale taktéž lidi, kteří za to, že pomáhali parašutistům - nosili jim jídlo, ukrývali je - přinesli obrovské oběti. A tito lidé, alespoň někteří, stále mezi námi žijí. Chceme vyvolat u návštěvníka pocit respektu a taktéž pocit důstojnosti, protože chceme vyprávět 70 příběhů, které si zasluhují naši pozornost."
"V jednom budou příběhy, portréty, fotografie lidí, se kterými jsme hovořili. Zároveň návštěvník uslyší z reproduktorů jejich krátké vzpomínky na rok 1942. V druhém budou příběhy lidí, se kterými jsme se setkat nemohli, protože je nacisté zavraždili. Ve třetím baráku bude videoinstalace, kde budeme pouštět videosnímky, dokumenty, filmy týkající se právě heydrichiády."
Multimediální expozici doplňují filmové projekce a archivní zvukové záznamy, které zapůjčil Český rozhlas. Výstavu doplní besedy s pamětníky a odborníky, komentované filmové projekce, zádušní mše za umučené nebo benefiční koncert na opravu domu jednoho z parašutistů Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích. Výstava potrvá až do 18. června. Ten den uplyne 70 let od chvíle, kdy v nedalekém kostele svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici jednotky SS dopadly i samotné parašutisty.
Hlavní vzpomínková akce se konala ve spodní části Václavského náměstí. Připravil ji spolu s výstavou Vojenský historický ústav Praha. Stál tam mimo jiné Heydrichův černý kabriolet Mercedes Benz z roku 1936, zčásti ještě zašlý a poničený. Právě před ním akci zahájili místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, ministr obrany Alexandr Vondra a primátor hlavního města Bohuslav Svoboda, který je přesvědčený o tom, že atentát byl odpovědí na politiku Reinharda Heydricha:
"Už v tom jeho úvodním prohlášení jasně zaznělo, že tato rasa, rozuměj česká rasa, jako méněcenná musí být zlikvidována. Jsem přesvědčen o tom, že ten atentát nebyl jenom symbolický, ale že to byla jasná odpověď na to, co Heydrich při své nástupu do Česka říkal, že to byla jasná odpověď na jejich rasovou politiku."
Jak prohlásil ministr obrany Alexandr Vondra, česká armáda by byla schopná stejný atentát naplánovat i dnes.
Foto: Barbora Kmentová a Miloš Turek
