Vyrovnali se Češi se svou komunistickou minulostí?

V těchto dnech si připomínáme 15. výročí pádu totalitního režimu v bývalém Československu. Vyrovnala se česká společnost s dědictvím totalitní éry? Ovlivňuje doba vlády jedné strany stále naše životy? O to se zajímala Martina Lustigová.

Žijeme v postkomunistické zemi nebo ve standardním demokratickém režimu? Například podle politologa Petra Fialy můžeme naši společnost považovat za standardní, do značné míry konsolidovanou demokracii, přičemž ale stále přetrvávají určité problémy, které jsou dány komunistickou minulostí.

Výročí patnácti let od pádu vlády jedné strany vidí jak odborníci, tak politici jako dobu, kdy je potřeba se zastavit a poohlédnout, pokud možno bez emocí a objektivně.

Jak se dívá na vyrovnání se s minulostí předseda Občanské demokratické strany Mirek Topolánek?

"Já myslím, že v každé společnosti vyrovnávání s minulostí probíhá jinak. Jinak probíhalo v Německu po válce, jinak probíhalo v postfrankistickém Španělsku, jinak probíhá u nás. Každá společnost si musí projít svým martyriem. U nás došlo hned po roce 1989 k celé řadě chyb, mimo jiné nebyla zakázána komunistická strana, a teď sklízíme plody tehdejší měkkosti. Vyrovnáváme se složitě, ale je to víc generační záležitost, já nejsem v této chvíli pro nějaké ostré řezy, a proto je to na trpělivou mravenčí práci očišťování společnosti a spíše očišťování mozků... A to se nejlépe dělá generačně."

Topolánkův stranický kolega Ivan Langer zdůrazňuje, že není možné zapomenout, co se před 15 lety odehrálo a co se dělo před listopadem 1989. Z toho je podle Langera potřeba se náležitě poučit, abychom už nezažili opakování totalitního režimu. Co Ivan Langer řadí k neduhům české společnosti? Například to, že "výrazná část české veřejnosti stále ještě věří slovům a programům těch lidí, kteří se i nadále hlásí ke komunistické straně, ke komunistickým myšlenkám."

Když si klademe otázku, jak se česká společnost vyrovnala s érou komunismu, nemůžeme opomenout zcela odlišný úhel pohledu - komunistický. Více o vyrovnání se české společnosti s minulostí místopředseda Komunistické strany Čech a Moravy Václav Exner:

"Já se obávám, že se nevyrovnala dobře, jestli se vůbec vyrovnala. Většina politické reprezentace není schopna se na tu dobu podívat bez předsudků a objektivně. Domnívám se, že to je ke škodě těch, kteří to dělají. Pokud jde o obyčejné lidi, tam jsem toho názoru, že každý ví, jak se v té době choval, co dělal, a umí si to ve své vlastní hlavě většinou srovnat."

Komunisté jako jedni z mála chtějí navázat na to, co podle nich bylo před listopadem 1989 prospěšné pro společnost. Pokračuje Václav Exner:

"Člověk, aby mohl žít dál a zlepšovat to, co se v minulosti stalo, a především vyvarovat se chyb a problémů, které v minulosti byly, musí si je především vyhodnotit. A k tomu se plně hlásím. Domnívám se za sebe, že jsem toho do určité míry schopen. Jsem rád, že také naše strana si v tomto směru vyhodnotila období uplynulých čtyřiceti let, a také zaujímá stanovisko k novým věcem. Jde o základní názor na to, co v minulosti bylo špatně a co bychom již neměli opakovat, a co naopak bychom chtěli, aby nová společnost třeba převzala a utvrdila - třeba nezaměstnanost, řešení otázek zemědělství, školství, zdravotnictví, to jsou věci, ke kterým se můžeme plně hlásit. Takže by bylo jenom dobře, kdybychom to, co bylo dosaženo, zbytečně nerozbili, a pokračovali v tom s odstraněním problémů a chyb, které to v minulosti mělo."

Bez ohledu na stranickou příslušnost se politici i politologové shodují, že není možné udělat tlustou čáru za minulostí. Každý se ale s dobou před listopadem 1989 vyrovnává po svém. Obecně se soudí, že teprve nyní dospívající generace bude schopna hodnotit předlistopadovou dobu nezaujatě a objektivně. Zkušeností, kdy bylo zapotřebí vyrovnat se s minulostí, prošly i jiné země, a Česká republika podle všeho půjde podobnou cestou.