Vyšíváním proti běloruské diktatuře
Běloruská výtvarnice Rufina Bazlova žije již řadu let v Česku, události v její vlasti ji ale v těchto dnech nedávají spát. K boji proti diktatuře a falšování výsledků voleb se připojila velmi neobvyklým způsobem – vyšíváním.
Na nášivkách Rufiny Bazlové je zobrazeno například zatýkání demonstrantů policií a další výjevy ze života běloruských měst v těchto dnech.
Jak vás napadlo, přenést politické motivy na tradiční „vyšívanky“?
„Sama si to vysvětluju tím, že i když dlouhodobě žiju v zahraničí, tak uvnitř v srdci pořád mám, že jsem Běloruska a chci to nějak dát najevo. Vyšívanky jsou mi hrozně blízké, líbí se mi, jak vypadají. To je jeden aspekt. Běloruská výšivka je zároveň specifický kód zápisu informace o životě národa i o životě konkrétního člověka, který tu danou vyšívanku nosí. Je to tedy kód historie. To, co se děje teď, určitě do historie patří, proto jsem rozhodla to ve vyšívankách zpracovat. Vyšívanky měly tradičně ještě jeden rozměr, býval to také ochranný amulet před zlými duchy. Chtělo by se mi věřit, že i ty moje můžou mít takovou sílu.“
Vaše výšivky jsou bílo-červené. Tyto barvy jsou teď také politický symbol, protože to jsou barvy původní běloruské vlajky.
„Jsou to tradiční barvy, které vycházejí z lidové výšivky. Bílá barva symbolizuje čistotu, světlo a svobodu. Červená je symbol života, symbol krve, slunce a dobra. Ano, taky to jsou barvy naší původní vlajky.“
Máte vy a vaši běloruští přátelé tady v Praze nějaká očekávání, jak to všechno v Bělorusku dopadne? Obáváte se, že všechno zůstane při starém nebo věříte, že se to změní k lepšímu?
„Moc, moc věřím, že se něco změní. Musí. Jinak by všechny oběti lidí, kteří umřeli, přišly nazmar. Všechna strádání lidí, kteří byli zatčení, zmlácení, vyhození z práce, všechny slzy maminek těch lidí by přišly vniveč. To by mě bylo moc líto. Vím, že by to nebylo poprvé, co by se to stalo. Ale tentokrát se ty události dotkly prakticky každého, i těch lidí, kteří dosud byli apolitičtí, jako já sama.“
