Výstava připomíná "ideál" Jaroslava Foglara
Kdo by neznal příběhy Rychlých šípů nebo dobrodružství hochů od Bobří řeky. Kdo by netoužil postavit si chatu v jezerní kotlině tak jako kamarádi z knihy Jaroslava Foglara? Vzpomínky na dlouhé večery, kdy jste četli Foglarovky, se vám vybaví, když procházíte chodbami žižkovské radnice. Právě tam je během prázdnin umístěná výstava fotografií, autobiografií a dalších dobových reálií ze života Jaroslava Foglara.
Kromě vázaného vydání příběhů legendárního klubu Rychlých šípů výstava představuje Foglarovu autobiografii a množství fotografií ze života autora. Proč je ale výstava pořádána právě žižkovskou radnicí, na to jsem se zeptal Jaroslava Brabce z odboru kultury městské části.
"Asi víte, že Jaroslav Foglar zde v Praze 3 bydlel i pracoval. Mimo jiné byl v roce 1992 byl zapsán do knihy cti městské části Prahy 3. Také tu vznikla Nadace Jaroslava Foglara, která vypisuje grantová témata. Tímto prostřednictvím přispívá různým skautským organizacím, oddílům na letní tábory, klubovny a podobně."
Co všechno můžeme na výstavě najít?
"Je to taková malá výstava. Plánujeme v příštím roce rozsáhlejší výstavu, kde se k Jaroslavu Foglarovi vrátíme. Vzhledem k tomu, že máme radnici v rekonstrukci, tak jsem chtěli nějaké malé penzum návštěvníkům. Jsou zde hlavně fotografie, ale i komiksy, bobříky odvahy, morseovy abecedy, atd..."
Výstavy, různé vzpomínkové akce, reedice jeho knih, rozhlasové nebo televizní dokumenty, knižní monografie o Jaroslavu Foglarovi, nebo dokonce i divadelní hry na motivy jeho knih, to vše se v posledních letech v České republice stále více objevuje. Jakoby kult Jaroslava Foglara hledal nové příznivce. Přitom dnešní děti mají k Foglarovi často dost daleko, tvrdí Ivo Brzobohatý, předseda správní rady Skautské nadace Jaroslava Foglara. Proč?
"Já si myslím, že je velmi důležité, aby měl člověk ideály. A pokud možno kladné. není vůbec špatné, že ten Foglarovský svět je hodně černobílý. Ti kladní byli vždy čestní a padouši zůstávají vždy padouchy. Dnes je to trochu jiné. Svět celé společnosti, i dětí je trochu rozostřený, není černobílý, ale šedivý. Dnes pokud dítě vůbec nějaké vzory má, tak to musí být spíš rošťáci. Jinak nemají šanci uspět. Tak vzniká prostředí, kde se daří různým Koženým a Železným. Přestože se nám tito pánové vysmívají do očí, my je za to odměňujeme imunitou v nejrůznějších parlamentech."
Jaroslav Foglar se narodil 6. července 1907 v Praze - Nuslích. Studoval Veřejnou obchodní školu. Pracoval jako úředník, pedagogický pracovník, odpovědný redaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed. Pod přezdívkou "Jestřáb" vedl po celý život skautské oddíly. Zemřel před pěti lety v devadesáti dvou letech. Na jeho odkaz chce navázat žižkovská radnice, která podporuje různé skautské, ale i pionýrské oddíly, říká Jaroslav Brabec z odboru kultury.
"Myslím si, že Jaroslav Foglar a náš region je spojení dosti úzké. My se k jeho odkaz stavíme hlavně tou grantovou politikou, která je směřovaná ke skautingu a různým oddílů,, mimo jiné i pionýru. je to pokračování toho klukovství, pomoci. Chceme rozvíjet organizace mládeže."
Co je ale na Foglarovi tak zajímavého, kromě toho, že drží pravděpodobně světový rekord - 60 let bez přestávky ve vedení skautského, pak turistického oddílu?
"Jeho největší přínos je v tom, že i nabídl a nejen mě, ale celým generacím mládeže vzor. Tím vzorem je jakýsi ideál čestně jednajícího kluka, což byl například Mirek Dušín, chlapec, který nikdy neřekl sprosté slovo. To je pro každé dítě nesmírně důležité, aby mělo svůj vlastní kladný vzor. Člověk může být jen těžko ideální, ale poměrně snadno může žít s ideálem."
Říká Ivo Brzobohatý ze Skautské nadace Jaroslava Foglara. Nutno však dodat, že z materiálů ministerstva vnitra vyplývá, že sám autor onoho ideálu vlastně žádný ideál příliš nebyl. Jaroslav Foglar byl zverbován v roce 1955 ke spolupráci s pražskou komunistickou StB. Foglarova agentská kariéra ovšem trvala poměrně krátce - necelý půlrok. "To může znamenat, že tajné policii nedonášel příliš cenné informace," hájí Foglara jeho příznivci.
