Kalendárium

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Víte, komu se říká 'český Edison'? Možná správně tušíte, že to byl slavný vynálezce a podnikatel František Křižík. Narodil se před 160 lety v Plánici u Klatov a jeho cesta mezi největší postavy naší technické historie nebyla vůbec snadná.

Oblouková lampa
Víte, komu se říká 'český Edison'? Možná správně tušíte, že to byl slavný vynálezce a podnikatel František Křižík. Narodil se před 160 lety v Plánici u Klatov a jeho cesta mezi největší postavy naší technické historie nebyla vůbec snadná. Nesložil dokonce ani maturitu, protože neměl peníze na povinnou taxu. Naštěstí jeho talentu věřil profesor Zenger, který ho přijal na techniku i bez maturity. První vynález se týkal signalizace na železnici, ale skutečný úspěch mu přinesl patent na zdokonalení obloukových lamp oceněný na elektrotechnické výstavě v Paříži roku 1881 první cenou.

Nesmíme zapomenou na Křižíkovu zásluhu na elektrickém osvětlení Národního divadla či na slavnou světelnou fontánu při pražské Jubilejní výstavě roku 1891. Křižík byl také první a do dneška takřka jediný, kdo se v pražských ulicích projížděl v elektromobilu vlastní konstrukce. V Čechách zřídil řadu elektráren a mezi Táborem a Bechyní vybudoval již v roce 1903 elektrifikovanou dráhu. Jak uvedla Jiřina Trčková, je dlouhá 24 kilometrů a ve vídeňském sněmu se o ni bojovalo asi 15 let.

"Inženýr František Křižík prosadil, aby tahle trať byla udělaná jako elektrifikovaná. Takže je to nejstarší elektrifikovaná trať tady u nás, ale také nejstarší elektrifikovaná trať v tehdejším Rakousku-Uhersku. On sám zkonstruoval lokomotivu, která ten vláček tahala. Jeho stroj je funkční, je v Technickém muzeu. Tady v Bechyni jsou všichni na naši "Elinku", jak se jí tady důvěrně říká, hrdi. A existuje tady spolek, který pořádá v létě nostalgické jízdy z Tábora do Bechyně. Ty se tady pořádají prakticky každý víkend."

Ačkoliv František Křižík nebyl jihočech, kraj mu přirostl k srdci a usadil se zde na stáří. Své manželce tu nechal nad řekou postavit letní vilu.


'Těžký život dobrodruha' s Ladislavem Peškem a Adinou Mandlovou
Těžký život dobrodruha, Pantáta Bezoušek, Valentin Dobrotivý či Skalní plemeno. Tyhle populární filmy pro pamětníky mají něco společného. Scénář k nim napsal Karel Steklý. 7. července uplynulo 20 let od jeho úmrtí. Řadu jeho veseloher režíroval Martin Frič, s nímž spolupracoval poprvé na protifašistické satiře Voskovce a Wericha Svět patří nám a pod jehož uměleckým dozorem točil svůj první film Průlom už jako režisér. Steklého vrcholné dílo je Siréna z roku 1947, natočené podle románu Marie Majerové. Získalo řadu mezinárodních ocenění. Režíroval i slavného Švejka s Rudolfem Hrušínským a řadu dalších. Snímkem Podivná přátelství herce Jesenia se v roce 1985 uzavřela Steklého filmografie navždy.


Dvacet let uplynulo v pondělí také od smrti překladatele a literárního historika Václava Černého. Je považován za největšího českého literárního kritika od dob F.X. Šaldy. Kromě širokého intelektuálního záběru mu byla ale vlastní i myšlenková neústupnost a vyčítány mu bývají někdy až nespravedlivě příkré odsudky některých autorů. Celý život bojoval profesor Černý se zápalem sobě vlastním za demokratické principy a svobodu tvůrčí práce, za což musel dvakrát odejít z univerzity. Některé Černého přednášky, které jeho studenti líčí jako brilantní, dokonale připravené a sugestivně přednášené, vyšly v posledním desetiletí v několika dílech jako Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti.


Kdo by neznal příběhy Rychlých šípů nebo dobrodružství hochů od Bobří řeky. Od narození jejich autora Jaroslava Foglara uplynulo 6. července rovných sto let. Jeho jméno je také fenoménem v českém skautingu. Ovšem jeho vstup do skautu byl poněkud kuriózní, říká Milan Lebeda, první místopředseda Sdružení přátel Jaroslava Foglara.

"Přečetl si v Národní politice zprávičku, že na základě členství v Junáku se někdo může dostat do Švýcarska na zájezd. Z tohoto důvodu se přihlásil do Junáka, protože si myslel, že se to bude týkat automaticky všech. Byl to tehdy malý kluk."

Ve 13 letech se dostal do oddílu Jestřábi a odtud pramení jeho celoživotní přezdívka Jestřáb. Zážitky ze života skautů pak zužitkoval ve svých románech.

"Když člověk sleduje korespondenci tehdejších čtenářů Mladého hlasatele, tehdejších členů čtenářských klubů, tak je tam krásné pozorovat, jak tím příběhem, ať už kreslenými Rychlými šípy nebo Záhadou hlavolamu opravdu žili. Jak pátrali, kde byla Stínadla, co bylo pravdy na létacím kole Jana Tleskače a ježkovi v kleci. Ten se stal opravdu nejpopulárnějším hlavolamem. Ostatně v roce 1941 těsně před zákazem Mladého hlasatele Němci, stačila firma Moučka vyrobit na popud redakce Mladého hlasatele prvního sériově vyráběného ježka v kleci, tehdy dřevěného a ještě byla soutěž v jeho vyjímání."

Jaroslav Foglar drží zřejmě světový rekord, v čele skautského a později turistického oddílu stál bez přestávky 60 let. Jeho největší přínos je v tom, že nabídl celým generacím mládeže jakýsi ideál čestně jednajích dětí. Svět Foglarových knih je hodně černobílý. Kladní jsou vždy čestní a padouši zůstávají padouši. Ale není příjemné snít s Mirkem Dušínem, Červeňáčkem či Rychlonožkou o ideálním světě, kde vždycky dobro zvítězí?