Výstava připomíná tradici gobelínů ve Valašském Meziříčí

Foto: ČTK

Jméno Moravské gobelínové manufaktury má mezi znalci i milovníky gobelínů či koberců dobrý zvuk. Počátky výroby gobelínů ve Valašském Meziříčí a tvorbu manufaktury až do současnosti představuje výstava, která je k vidění v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze.

Foto: ČTK
Na tradici výroby gobelínů ve Valašském Meziříčí jsem se zeptala jejího ředitele Jana T. Strýčka.

Ředitel a hlavní výtvarník Moravské gobelínové manufaktury Jan T. Strýček,  foto: ČTK
"Gobelínka funguje 110 let. Možná malinko více, ale 110 let starý je první záznam, že gobelínka existuje a v té době, v roce 1898, už měla dvacet tkadlen. V podstatě nepřetržitě ta produkce trvá dodneška "

Čím vším se zabýváte?

"Jsou takové dvě základní techniky, které se dělají hned od začátku. Taková hlavní nosná část jsou gobelíny a potom ručně vázané koberce. Je zajímavé, že obě dvě ty části akademický malíř Schlattauer, náš zakladatel, začal současně. Tu techniku gobelínů si přinesl z Norska a ze Švédska, kde byl na léčení s tuberkulózou. Technika ručně vázaných koberců je klasická orientální technika, která přišla do Evropy někdy ve středověku."

Zpočátku nebyla výroba příliš ekonomicky úspěšná. Zásadní význam pro dílnu mělo založení státem dotované Jubilejní zemské školy gobelínové a kobercové ve Valašském Meziříčí v roce 1908.

Foto: ČTK
V manufaktuře se gobelíny nejen vyrábějí, ale také restaurují. O co mají zákazníci větší zájem?

"To je tak asi napůl. My máme v restaurování tradici šedesát let, což je poměrně hodně dlouhá doba, už je to několik generací. V České republice je velké množství gobelínů, které nutně potřebují restaurování, ale je to poměrně nákladná práce. Zrestaurovat jeden gobelín může pěti lidem trvat dva roky."

Foto: ČTK
Vzory gobelínů podléhají samozřejmě módě. Výstava zachycuje také různá období v historii manufaktury. První návrhy vytvářel většinou sám zakladatel Rudolf Schlattauer, později začala dílna oslovovat známé umělecké osobnosti. Mezi světovými válkami spolupracovala gobelínka s významnými architekty jako byl Jan Kotěra, Dušan Samo Jurkovič a mnozí další. V šedesátých a sedmdesátých pak vznikaly práce třeba podle předloh malíře Mikuláše Medka. Ne každé období bylo pro manufakturu příznivé. Po roce 1948 např. režim ovlivňoval to, jak budou gobelíny vypadat. Jan T. Strýček říká, že je mu až líto, že se jich mnoho nezachovalo.

"To byli vyloženě ti dělníci, rolníci, horníci a takovéhle věci...Sem tam také pracující inteligence. Taková druhá vlna tlaku byla po roce 1970, kdy se projevil tlak v té návrhové části."

Výstava věnovaná Moravské gobelínové manufaktuře potrvá v Uměleckoprůmyslovém muzeu do 21. září.