Z Japonska do České republiky díky vášni pro hudbu Antonína Dvořáka
Hudba může změnit život. Zájem o českou klasickou hudbu zavedl klavíristku Soyoko Saito a zpěvačku Natsumi Matsuzaki z rodného Japonska až do České republiky.
Téměř nikdo nemohl předvídat, že se cesty Soyoko a Natsumi jednoho dne zkříží. Soyoko vyučuje hru na piano již dvacet let a Natsumi je operní zpěvačkou. Společný zájem o dílo Antonína Dvořáka je přivedl k tomu, aby se usadily v České republice a vydaly se po stopách slavného skladatele.
Soyoku klavírem nadšená nebyla
V mládí se Soyoko neplánovala stát profesionální klavíristkou. Zajímala ji spíše farmacie, ale její matka, učitelka klavíru, chtěla, aby se vydala v jejích šlépějích. Nakonec na univerzitě absolvovala kurz hudby a pedagogiky a začala vyučovat hru na klavír.
„Když jsem byla malá, nechtěla jsem hrát na klavír, protože moje matka byla přísná a já si myslela, že všichni učitelé hudby jsou stejní. Nakonec jsem ale hru na klavír studovala také, i když bez velkého nadšení. Dnes jsem ale svým rodičům vděčná, protože jsem se díky nim dostala do Prahy a potkala spoustu nových přátel a získala plno zajímavých zkušeností.“
Do Prahy se Soyoko přestěhovala ve svých 45 letech. Poprvé sem přijela před několika lety na výlet. Krása města ji ohromila a začala snít o opětovné návštěvě vlasti Antonína Dvořáka, kterého obdivovala. Díky náhodě se seznámila s japonskou rodinou žijící v Česku, která se jí během prvních let v Praze ujala. Po příjezdu začala navštěvovat kurzy češtiny a hodiny klavíru na konzervatoři.
„Nejprve jsem dvakrát týdně chodila na soukromé hodiny na konzervatoř. Za dva roky jsem se naučila gramatiku a posléze se přihlásila do jazykové školy. Čeština je pro mě obtížná, zejména skloňování, ze kterého mě nejednou rozbolela hlava. Ráda se však učím cizí jazyky.“
Natsumi se do Dvořákovy hudby zamilovala už v Japonsku
V Praze si Soyoko všimla skupina japonských hudebníků, kteří hledali klavíristu. Díky nim se v roce 2018 seznámila s Natsumi. Jednou z prvních skladeb, kterou jako duo předvedly, byla francouzská „La mort d´Ophélie“ od Camilla Saint-Saënse.
Natsumin příchod do České republiky provázely naprosto odlišné okolnosti než u Soyoko. Stát se zpěvačkou pro ni bylo samozřejmostí a rodiče ji v její profesní volbě podporovali:
„Rodiče mě v mé volbě naštěstí podporovali. Jsem jim za to moc vděčná. Když jsem jim oznámila, že chci studovat zpěv, řekli mi: „Budeme tě podporovat, můžeš jít svou vlastní cestou, ale měj na paměti, že ať se stane cokoli, měla bys stále mít dostatek peněz na živobytí.“
Natsumi při studiu hudby v Tokiu objevila Dvořákovu Píseň Rusalky o měsíčku, která ji navždy změnila život. Byla přijata na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně a po dvou letech strávených na Moravě se přestěhovala do Prahy.
„Tuto skladbu jsem poprvé slyšela ve třetím ročníku na univerzitě. Byla jsem tak ohromena a dojata její krásou, že jsem se chtěla o české hudbě dozvědět víc. Začala jsem poslouchat tvorbu českých skladatelů, například Dvořáka, Smetany nebo Martinů. Do české hudby jsem se zamilovala a to mě přesvědčilo, abych odjela do Česka.“
Soyoko dodává, že Česko je svou hudbou a tvorbou svých skladatelů v Japonsku velmi známé:
„Japonci Českou republiku znají díky Vltavě, neboť studenti již od středních škol poslouchají Smetanovu Mou vlast. Když jsem o této skladbě slyšela, vždy jsem toužila spatřit onu Vltavu a Českou republiku.“
