Z krajanského tisku

S datem 24. června 2010 vyšlo letos dvanácté, zároveň ale po více než dvaceti letech i poslední tištěné číslo Amerických listů.

„Bohužel naše databáze je založena na generaci, která dnes dost rychle odchází, a mladá generace dává přednost internetu,“ píší v rozloučení vydavatelé Amerických listů Věra a Petr Bískovi. Děkují všem podporovatelům, dopisovatelům a spolupracovníkům včetně Radia Praha a v závěru nechávají nezodpovězenou otázku, zda pro ně bude snazší převést noviny na internet nebo jít do penze.

---

Americké listy krátce informují o červnovém úmrtí spisovatele a bývalého politického vězně Oty Rambouska. Proslavil se především knihou Jenom ne strach, která vypráví příběh bratrů Mašínů. Aktivně bojoval proti nacistické okupaci a komunistické totalitě. Jako dvaadvacetiletý mladík se v roce 1945 zúčastnil bojů o rozhlas, během Pražského jara v roce 1968 stál u zrodu sdružení K-231, které mapovalo zločiny v komunistických žalářích. Po okupaci armádami Varšavské smlouvy odešel do emigrace, referují Americké listy.

Otakar Rambousek, foto: ct24.cz

Nový domov pak v obsáhlejším článku podrobněji píše o poúnorovém odchodu Otakara Rambouska za hranice, kde se zapojil do práce zpravodajské sítě v Československu pro americkou tajnou službu. Stal se agentem chodcem, jak se tehdy říkalo kurýrům, kteří ilegálně překračovali hranice a dopravovali oběma směry zpravodajské informace. Mimořádně riskantní podnik absolvoval čtrnáctkrát, než ho opustilo štěstí a v listopadu 1949 byl zatčen. Přes návrh na trest smrti za velezradu a vyzvědačství Rambousek u soudu vyvázl s doživotím, z něhož si po dvou amnestiích odseděl necelých patnáct let. A čtyři roky po propuštění se stal tváří Klubu 231, který se zrodil právě v Rambouskově bytě.

Vystaven dehonestační kampani československých médií po srpnové okupaci opět odešel za hranice. Usadil se ve Spojených státech. Pomohl připravit k vydání Zprávu dokumentační komise K 231, která patří mezi důležité prameny o komunistické zvůli. Byla členem Rady svobodného Československa, stál u zrodu exilové K 231, přispíval do exilových médií, začal psát povídky a do veřejného prostoru vnesl téma bratří Mašínů, připomíná Nový domov.

---

Eduard Harant, foto: www.wieninternational.at

Vídeňské svobodné listy přinášejí zprávu o malé oslavě 80. narozenin komerčního rady Eduarda Haranta. Konala se na vídeňské radnici za přítomnosti starosty města a předních představitelů městské správy.

Vídeňský rodák Eduard Harant, podnikatel v oblasti médií a ředitel nakladatelství, se angažuje ve prospěch české menšiny, zvláště ve školské oblasti, píší Vídeňské svobodné listy.

---

Jednota s uspokojením konstatuje, že chorvatský sněm schválil změny a doplňky Ústavního zákona o právech národnostních menšin, což jejich příslušníkům v budoucích volbách umožní nejen obvyklým způsobem hlasovat pro kandidáty politických stran, ale také zároveň volit menšinového poslance ze zvláštního volebního lístku.

---

Americké listy ve svém posledním čísle přinášejí z informací Ministerstva zahraničních věcí ČR údaje o počtu Čechů v zahraničí.

V poznámkách zároveň upřesňuje, ve kterých případech jsou to výsledky sčítání, a kde jde o odhad, případně z čeho vychází. Všimněme si alespoň jednoho údaje – ve Spojených státech se při sčítání lidu zohledňuje původ, ke kterému se hlásí lidé třeba druhé nebo třetí generace, byť sami už ani česky nemluví. Tak nebo tak se v roce 2006 více než 1.600.000 Američanů přihlásilo k českému a bezmála 330.000 lidí k československému původu.

Proti dřívějšímu censu došlo k výraznému úbytku lidí hlásících se k původu československému a k obdobně velkému nárůstu obyvatel, kteří pociťují svůj původ jako český. V obou případech jde ale v součtu o zhruba dva miliony osob, a dalších téměř 800.000 se hlásí ke slovenskému původu, přečetli jsme v Amerických listech.

---

V dubnu Velvyslanectví České republiky ve Washingtonu uspořádalo ve spolupráci s tamní Americkou univerzitou konferenci na téma Čeští židé v Americe, informuje Český dialog. Šest půlhodinových příspěvků se věnovalo například původu česko-židovských jmen v Americe, chronologii přistěhovaleckých vln českých židů do Ameriky, ale také třeba statečnosti křesťanských konvertitů k židovství v Čechách v době totality.