Z krajanského tisku
Zpravodaj Čechů a Slováků ve Švýcarsku se vrací k setkání u příležitosti 20. výročí 17. listopadu 1989 na velvyslanectví České republiky v Bernu. Podle předsedy Svazu spolků Čechů a Slováků ve Švýcarsku Josefa Jordy projev českého velvyslance Borise Lazara obsahoval výtku, že exil ve Švýcarsku se uzavřel do ulity a nezúčastňuje se vývoje v České republice.
Jorda ale připomíná, že tamní exil na změnu v listopadu 1989 okamžitě zareagoval mohutnou sbírkou financí a materiálů potřebných ke komunikaci v České republice a podporou vznikající demokracie. Vyčísluje pomoc sumou zhruba 100 tisíc švýcarských franků, podobný objem prostředků se povedlo shromáždit sbírkami na pomoc postiženým povodněmi na Moravě v roce 1997 a v Čechách o pět let později.
Nešlo však jen o peníze, které si dárci upřeli z prostředků pro vlastní bytí či nebytí, ale také o pomoc zkušenostmi nebo radou, jak postupovat při zrodu demokracie, hospodářského systému, nebo také otázek životního prostředí. „A přesně v tomto snažení jsme my, exulanti, narazili na zeď nepochopení, českého pocitu 'Besserwisserei',“ píše Jorda, přičemž posledně zmíněný pojem bychom mohli přeložit jako vystižení těch, co to vědí lépe. Předseda Svazu spolků zmiňuje i jakýsi český pocit pupku Evropy a středu světa a pokračuje: „Naše snaha o pomoc byla spíše nežádoucí (...).
Pochopitelně nás tento nezájem, dokonce někdy i nepřátelský postoj mrzel, hledali jsme jeho vysvětlení a našli ho v naprosto zdevastovaném smýšlení o zrádcích národa, vypěstovaným komunistickým zlořádem, namísto přijetí pomocné ruky k řešení problémů (...). My jsme pak pochopili, že pomoc námi nabídnutá nebyla žádána. Není tedy divu, že po těchto zkušenostech se švýcarský exil stáhl do ulity neutrálního postoje k dění v rodné zemi,“ uzavírá Josef Jorda ve Zpravodaji Čechů a Slováků ve Švýcarsku.
Kulturní měsíčník Čechů a Slováků v Rakousku Klub se ještě vrací k zářijovému semináři Krajané a Česká republika v pražském Senátu, kde byla mimo jiné představena kniha Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008) autorů Stanislava Broučka a Tomáše Grulicha. Autoři svou knihu chápou jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě, poznamenává měsíčník a konstatuje, že publikace představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa, k zahraničním Čechům.
Čechoaustralan ve svém prosincově-lednovém dvojčísle přináší neobvykle exotický pozdrav od nedávno založeného krajanského spolku v Bahrajnu. „Naše komunita asi 40 Čechoslováků se v Bahrajnu navzájem objevovala postupně, většina z nás do Bahrajnu přijela za prací ať jako inženýři, letušky či zdravotní sestry. Většinou jsme přijížděli sami a až postupem času jsme se mnoha náhodnými setkáními propojili v neorganizovanou, zato však velmi přátelskou a vzájemně se podporující skupinu,“ píše jménem spolku Martin Sviták.
Ten také informuje o vzniku komunitního portálu www.cechoslovaci.com, otevřeného všem volným či organizovaným československým komunitám či jen zájemcům o život krajanů v zahraničí.
Sněhová kalamita, která po deseti letech řádila v Rijece už druhý den, nemohla zabránit rijeckým krajanům, aby se v neděli 20. prosince vydali do svého Českého domu TGM, kde byla otevřena česká knihovna, informuje Týdeník chorvatských Čechů Jednota.
Ročenky jsou nejen archivem institucionální paměti i hmatatelnou připomínkou všeho důležitého, co se v daném roce odehrálo, píše v editorialu obsáhlé, 90stránkové ročenky Českých listů zmocněnec pro krajanské záležitosti Vladimír Eisenbruk.
