Z krajanského tisku

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Po Moravanech u počátků státu Texas pátrá v Českém dialogu Miroslav Rechcígl junior.

Po Moravanech u počátků státu Texas pátrá v Českém dialogu Miroslav Rechcígl junior.

Jako první Čechy, kteří podle některých záznamů vstoupili na půdu dnešního Texasu, autor označuje příslušníky jezuitského řádu, působící jako misionáře u Indiánů ve druhé polovině 17. a první polovině 18. století. Důkazem toho jsou v indiánských kaplích nalezené zvony nesoucí jména českých svatých, píše autor. Poté už je jmenovitý a zmiňuje Karla Postla, mnicha a duchovního z Popovic u Znojma. Jako zpravodaj a spisovatel navštívil Texas pravděpodobně po roce 1823, kdy se tento stát stal součástí Mexika. V únoru 1836 se zde objevil i Frederick Lemský, hráč na píšťalu v kapele texaské armády, bojující u San Jacinta. Čili tam, kde Texas vybojoval nezávislost na Mexiku, píše Rechcígl junior a pokračuje několika dalšími osudy.


Foto: www.adra.cz
Nový domov sleduje osud sbírky Záplavy 2009, kterou se v červenci rozhodly uspořádat české krajanské organizace v Kanadě na pomoc obětem letošních povodní na severní Moravě a v jižních Čechách. Díky štědrosti členů české komunity byly vybrána částka, povídající 84 tisícům korun a v druhé polovině září byl šek na tuto částku předán starostce obce Ženklava nedaleko Nového Jičína. Nový domov dále informuje, že sbírka je i nadále otevřena a kromě pomoci se navíc zrodil nápad navázat komunikaci mezi dětmi z české školy v Torontu a dětmi z mateřské školky v Ženklavě.


Přemysl Sobotka na oslavách 135. výročí založení České besedy
Jednota se s dalšími podrobnostmi vrací k oslavám sto třicátého pátého výročí vzniku České besedy Záhřeb, o nichž referovala již ve svém předešlém vydání. Na jiném místě pak týdeník zaznamenává, že předsedové parlamentů České republiky a Chorvatska Přemysl Sobotka a Luka Bebić koncem října odhalili na Plitvických jezerech pamětní desku Gustavu Janečkovi, akademikovi a vědci z přelomu 19. a 20. století, zakladateli Společnosti pro úpravu a zvelebení Plitvických jezer. Rodák z Benešova studoval farmacii, medicínu i filozofii na univerzitách v Praze a ve Vídni. Od roku 1879 působil na filozofické fakultě v Záhřebu, kde se pak stal i děkanem a rektorem. Založil Farmaceutický vzdělávací kurs, byl prvním soudním znalcem i zakladatelem chorvatské továrny na léky. Působil také jako předseda Jugoslávské akademie věd a umění. Jeho snaha o úpravu a zvelebení Plitvických jezer vedla k jejich ustanovením národním parkem v roce 1949 a zařazením do světového dědictví UNESCO o 30 let později, připomíná Jednota a dodává, že chorvatská Akademie věd instalovala pamětní desku na Janečkově domě v Záhřebu.

Jinde ještě Jednota připomíná i patnáct let od vzniku České besedy v Rijece.


Počátky spolkového života Čechů ve světě sleduje bulletin Československého ústavu zahraničního. Kromě aktuálního jubilea České besedy Záhřeb připomíná, že za nejstarší krajanský spolek na světě se považuje První českoslovanský spolek Jednota, který byl založen v New Yorku začátkem roku 1850, a to i zásluhou tehdy čerstvého exulanta Vojty Náprstka. Do roku 1900 pak vzniklo na půdě Spojených států amerických dvacet základních spolků s desítkami poboček, píše bulletin. Nejstarším v Evropě pak byl Československý spolek v Rixdorfu, založen v létě 1861. Samotnou obec Rixdorf, která se nachází na území dnešního Berlína, přitom založili českobratrští exulanti v roce 1737. O vznik několika krajanských spolků v Evropě se zase zasloužil Josef Václav Frič, uvádí bulletin a dodává, že desítky jednot za hranicemi Čech měl zejména Sokol. V měsíčníků se v neposlední řadě dočteme, že nejstarším spolkem na půdě Jižní Ameriky byla Slávie v brazilském Sao Paulu, která vznikla v roce 1895.


Natáčení dokončeno! – konstatuje Český dialog o projektu, kterému se věnoval již v dřívějších vydáních. Dnem 8. září totiž bylo ve švédském Norrköpingu dokončeno desetidenní natáčení prvního, pilotního dílu dokumentární série České kořeny. Filmování probíhalo v šesti českých rodinách a u několika dalších Čechů, žijících ve Švédsku, informuje časopis a pokračuje: „Cílem bylo zachytit jejich zpětný pohled na vlastní rozhodnutí a na život v nové zemi. Ten se prolíná s pohledem jejich dětí, již narozených ve Švédsku, a případně i jejich českých partnerů, kteří do Švédska přišli již po roce 1989.“ Pilotní dokument bude v nejbližších týdnech sestříhán a upraven do asi 50minutového filmu. Premiéru bude mít v rámci Mezinárodním českým klubem pořádáného cyklu besed Hovory bez hranic v Městské knihovně v Praze v lednu příštího roku. Film bude dále nabídnut České televizi, Ministerstvu zahraničí, také k využití v krajanských spolcích ve Švédsku i jinde, a uplatněn na filmových festivalech, dodává Český dialog.

Autor: Peter Gabaľ
klíčové slovo:
spustit audio