Z krajanského tisku
Jedna ulice ve třetím vídeňském okrese, u centrály Červeného kříže, byla nedávno pojmenována Safargasse, kde je pod tabulkou s jejím názvem samostatná cedule s textem: Dr. Peter Safar (1924-2003) Arzt und Pionier der Notfallmedizin (tedy – lékař a průkopník urgentní, čili záchranné medicíny).
Satellite 1-416 připomíná 2. červenec 1989 jako významný den, kdy byl na Masaryktownu odhalen pomník obětem komunismu. Tehdy, v době doznívajícího komunismu v Čechách to byl světový unikat, píše časopis a zaznamenává vzpomínku po dvaceti letech, při které na Masaryktownu promluvila tehdejší předsedkyně K-231 Eda Ottová a kde mezi návštěvníky byli i exulanti ze severní Koreje a Kuby, kde ještě komunistická totalita vládne plnou silou.
Mezinárodní český klub ve spolupráci s filmovým studiem Kam studio připravuje první, pilotní snímek zamýšleného dokumentárního seriálu České kořeny, informuje na svých internetových stránkách Český dialog. Dokumenty podle něj budou tvořit mozaiku z životních příběhů Čechů v zahraničí. Zaměří se především na jejich vlastní hodnocení svého dřívějšího rozhodnutí - začít nový život v cizí zemi. Film má ve zkratce přiblížit to nejdůležitější, čím dnes žijí jednotlivci i rodiny, jak se cítí jejich děti, zda spíše jako Češi či jako příslušníci národa, v jehož zemi se narodili či vyrostli. Pilotní díl se bude natáčet začátkem září ve spolupráci s krajany ve Švédsku, dodává Český dialog a slibuje více informací v podzimním vydání časopisu.
Vídeňské svobodné listy představují majitele obuvnické firmy ve Vídni Georga Maternu, přáteli nazývaného Jiří. Jeho dědeček založil firmu roku 1907 a nad rozhodnutím, zda se stát obuvníkem stejně jako jeho děd a otec prý Materna v mládí nezaváhal. Sám se chlubí osmnácti zlatými medailemi z mezinárodních soutěží obuvníků ale přes jeho zálibu v práci vše musí stranou, když jde do Sokola. „Chodil jsem do české školy Komenského. My doma mluvíme vždycky česky a na ulici nebo v obchodě německy. Moji rodiče to už tak dělali se mnou, my jsme to tak též dělali s naší dcerou a dcera to s vnukem taky tak praktikuje,“říká Materna Vídeňským svobodným listům a dodává, že i jeho vnuk chodí do školy Komenského.
Montrealský Věstník informuje o nápadu skočit z Prčic do Vancouveru - na zimní olympijské hry. Přišlo s ním občanské sdružení Happy Time, což jsou nadšenci, kteří propagují sport pro děti v mateřských školách v České republice. Tuto akci podporuje Český rozhlas a mimo jiné se zúčastňuje i české velvyslanectví v Kanadě, připomíná Věstník. Podstatou je vytvořit národní rekord ve pětiskoku snožmo, kterého by se zúčastnilo co nejvíce lidí. Vzdálenost do Vancouveru byla stanovena na 8300 km a pokud se skoku zúčastní kolem miliónu lidí, dá se tato vzdálenost pokrýt - a přitom můžeme jako národ získat i záznam v Guinessově knize rekordů. „Pravidla jsou jednoduchá: každý Čech (v případě krajanů žijících v zahraničí se mohou zúčastnit i jejich partneři a děti) změří svůj (samozřejmě nejlepší) pětiskok snožmo (měří se stejně jako skok do dálky, od čáry před špičkami nohou při startu k čáře za patou nohy po pátém skoku) a nahlásí na příslušné místo.“
V Čechách můžete poslat tzv. esemesku - text message - na číslo 903 09 06, další možnost je výsledek poslat po emailu na webové stránce www.doskocimedokanady.cz anebo to u nás v Montrealu oznámíte Aleně Martinů, která vyplní tabulku a pošle vše najednou organizátorům soutěže, informuje Montrealský Věstník. Připomíná, že každá osoba může poslat pouze jeden skok a vyzýváme všechny naše krajany, aby se této sportovní akce zúčastnili.
V chorvatské Rijece byla za přítomnosti starosty Vojka Obersnela, velvyslance ČR Karla Kühnla, členů České besedy Rijeka s hosty z Římova a početných občanů Rijeky slavnostně odhalena pamětní deska Janu Palachovi před studentským klubem v ulici Kružna, který nese jeho jméno, informuje týdeník Jednota. Jeden ze zakladatelů klubu Boris Traub řekl, že je rád, že se i po čtyřiceti letech mládež shromažďuje v klubu, nesoucím jméno symbolu boje za svobodu. Klub založila skupina studentů rijecké zdravotnické fakulty a Palachovo jméno získal nedlouho po jeho upálení.
V tomtéž městě jsou teď dvě tabule, které připomínají Českou republiku a její významné osobnosti: Na domě, který si za přispění České republiky a Chorvatska s postavila Česká beseda Rijeka, se odnedávna skví velký nápis - Český dům T. G. Masaryka, dodává Jednota.
Skončilo několikaleté působení dvou učitelek z České republiky mezi krajany v Chorvatsku, dozvídáme se také v Jednotě. Milena Chomátová po dobu tří let vyučovala na českých školách i na školách s fakultativní výukou českého jazyka a kultury. Přivedla ji sem zvědavost a chuť pomáhat, říká v rozhovoru a vysvětluje, že o existenci českých komunit věděla i proto, že sama má příbuzné, kteří ve třicátých letech minulého století odjeli do Spojených států a vyprávěli jí o činnosti krajanů v Clevelandu, kde je aktivní spolek Česká síň. Druhá z učitelek, Nela Kresová, zase kladně hodnotí nově vydané české učebnice pro žáky v Chorvatsku, které jsou v odborných předmětech obsahově shodné s učebnicemi v chorvatštině.
