Z krajanského tisku

Foto: ČTK

Při pohledu na stránky krajanského tisku nelze pominout, že prakticky všechny tituly zaznamenávají květnové úmrtí legendárního zpěváka Waldemara Matušky, se kterým se blízcí i široká veřejnost naposledy rozloučili v Praze právě tento týden.

Nový domov se ve svém nejnovějším vydání věnuje 61. Kongresu Českého a slovenského sdružení v Kanadě, jehož staronovým předsedou se po dvouleté přestávce opět stal Miloš Šuchma. K nejslavnostnějším chvílím kongresu podle Nového domova patřil společenský večer delegátů a hostů, který navštívili i kanadský ministr pro občanství, přistěhovalectví a multikulturalismus Jason Kenney a quebecká ministryně spravedlnosti Katherine Weil. Právě oni osobně poděkovali za přínos čtyřem vyznamenaným, kterým Ústředí Českého a slovenského sdružení v Kanadě udělilo Cenu T. G. Masaryka. Těmi jsou profesor Pavel Hamet, profesor Emil Skamene, podnikatel Josef Kuchař a Soňa Zichermanová, stručně uvádí list. Jednání kongresu byli také přítomni oficiální hosté z České republiky včetně místopředsedy Senátu Jiřího Lišky.

Starostou města Daruvar se poprvé stal Čech, informuje týdeník chorvatských Čechů Jednota po druhém kole lokálních voleb, ve kterých byli v Chorvatsku poprvé přímo voleni starostové a župani. Česká menšina má vzhledem ke své početnosti ve městě Daruvar ze zákona nárok na místo zástupce starosty, získala však víc - v přímých volbách zvítězil kandidát sociálních demokratů a důchodců Dalibor Rohlík.

Kardinál Beran bude mít v Praze pomník, informují Vídeňské svobodné listy o symbolickém zahájení stavby před budovou Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Podle Vídeňských svobodných listů kardinál Beran, předtím pražský arcibiskup, který nemlčel, je vedle T. G. Masaryka považován za nejvýraznější postavu českých dějin 20. století. „Do historie se nezapsal jen tím, že se odmítl podvolit nacistickému i komunistickému režimu, ale také svou aktivní účastí na závěrečných jednáních II. vatikánského koncilu. Pronesl tehdy důležitý příspěvek o náboženské svobodě a svobodě svědomí, v němž vydal svědectví o své vlasti, kde byla svoboda svědomí radikálně omezena,“ připomínají Vídeňské svobodné listy.

Rytířem křesťanské lásky nazývají Vídeňské svobodné listy provinciála a generálního vikáře českého řádu křižovníků s červenou hvězdou ve Vídni Josefa Novotného, od jehož úmrtí v květnu uplynulo 20 let. Kromě samotné duchovní činnosti se páter Novotný, věren zásadám svaté Anežky, také staral o chudé a potřebné, vídeňské Čechy a Rakušany, patřící pod jeho duchovní správu, připomínají Vídeňské svobodné listy.

---