Do české školky v Daruvaru chodí i chorvatské děti. Rodiče si uvědomují, že získají jazyk navíc
Více než polovinu obyvatel 12 tisícového Daruvaru na severu Chorvatska tvoří potomci českých usedlíků. O českou školku Ferdy Mravence je podle její ředitelky Zdenky Kutilové velký zájem a její kapacita už přestávala stačit. Jak školka ke svému jménu přišla?
"Já si myslím, že každému, kdo slyší jméno naší školky, je jasné, podle koho ho dostala. Školky se podobají takovému mraveništi, a mezi těmi mravenci je určitě nějaký dobrodružný, dobrosrdečný Ferda. Myslím si, že nám to jméno vyhovuje."
Jak se řekne chorvatsky mravenec?
"Chorvatsky je to mrav. Možná ta naše čeština už není tak skvělá, ale jsme hrdí, že jsme si udrželi jazyk, kulturu i zvyky. Snažíme se to vštěpovat i dětem. U nás chodí do školky děti od jednoho roku, jelikož naše mateřská trvá rok, takže máme i jesličky - máme sedm tříd. O děti se starají vychovatelky, všechny musí mít povinné vyšší vzdělání. A poslední dobou už máme několik i s vysokoškolským vzděláním. V jesličkách pracuje povinně jedna zdravotní sestřička, která je s dětmi. A jelikož je tak velký zájem o školku, tak nám město Daruvar, které je zřizovatelem, ještě financuje chůvy. Ty jsou s dětmi a s každou učitelkou po celou dobu a pomáhají například s převlékáním. Jsou ve třídách od jednoho roku do tří let."
I chorvatské děti se ve školce naučí češky
Každé dítě tak má u vás pět let čas na to, aby perfektně zvládlo češtinu už ve školce.
"Je to skoro šest let, protože u nás jdou děti do školy skoro v sedmi letech. Když mají do 31. března šest let, tak jsou školou povinné, ale když se narodily 1. dubna, tak jít nemusí. Takže pak jsou děti ve školce od roka, tedy šest let. I z rodin, kde se nemluví česky, kde jsou Češi jenom předkové, nebo smíšená manželství, děti natolik zdolají češtinu, že se potom normálně zapisují sem do české školy."
Na co se děti nejvíc těší? Na kterou činnost?
"Rády zpívají, tančí - máme i malou folklorní skupinu Holubičku. Také sportují. Máme i spoustu uznání. Vloni jsme třeba byli z celého kraje nejlepší školka v kategorii chlapců na sportovní olympiádě mateřských škol. Takže jsme velice úspěšná školka. Tady v Daruvaru je ještě jedna chorvatská. Ale poslední dobou si rodiče uvědomují, že se děti naučí ještě jeden jazyk, ještě jednu kulturu. Když jsme k vám nejezdili tak často, byli jsme velice rádi, když přišla do školky jakákoliv návštěva a přivezla nám nějaké knížky, třeba i používané. Byli jsme vděční. Teď už jezdíme častěji, tak vždycky nakupujeme. Ale i teď, když nějaká delegace přijede, si ještě obstaráme knížky. A už se to dá objednat i na internetu. Máme tu i některé vaše čítanky, pohádky nebo povídky."
Češtinu učím i své děti
Kolikátá jste generace Čechů v Chorvatsku?
"Myslím, že pátá nebo šestá. Pocházím z české rodiny, byla jsem Růžičková a jsem ze sousední obce Končenice. Myslím, že co se týče předávání češtiny, záleží na maminkách. Manželova maminka nebyla Češka. On česky mluví, ale ne tak dobře, což mi je líto. Ale já jsem si to nenechala u svých dětí ujít. Ty musely jít do české školy. Manžel má české předky z tatínkovy strany. Jeho děda zahynul jako český voják z první světové válce. Jeho strýcové sloužili vojnu u vás jako čeští vojáci, ale tchán mluvil s manželkou chorvatsky, takže u jejich dětí ta čeština trošku zanikla."
