Z krajanského tisku

Nový domov přináší kapitoly z historie Masarykova ústavu, která začíná stručnou historií Čechů a Slováků v Kanadě a jako historicky nejstarší postavu připomíná prince Ruperta.

Princ Rupert

Byl synem posledního českého krále Fridricha Falckého, který po bitvě na Bílé hoře odešel do exilu. Rupert prý měl dobrodružnou povahu a obchodního ducha a jako dvořan anglického krále Karla II. se nechal unést vyprávěním o nedozírném bohatství ležícím v daleké zemi plné ledu a sněhu. Do Kanady vypravil lodě a zboží a v roce 1670 bylo Rupertovi a dalším sedmnácti obchodním společníkům uděleno vlastnické právo a obchodní monopol na oblast Hudsonského zálivu. Hudson’s Bay Company funguje jako prestižní firma dodnes, připomíná Nový domov a dodává, že princ Rupert přes svůj historický vklad řídil vše z Londýna a na kanadskou půdu nikdy osobně nevstoupil.

Ke skutečnému kontaktu Čechů s obyvateli území dnešní Kanady pak dochází až v 18. století, kdy do severních končin přicházejí z jihu Moravští bratři. Přes první neúspěchy zde jejich misijní stanice později zakotvily a několik se jich zachovalo do dnešních dnů, i když již dávno ztratily jakoukoliv spojitost s Čechy a už jen krajané vědí, co se historicky skrývá pod názvem Moravian Brother, poznamenává Nový domov.

K první výrazné emigrační vlně pak přichází po 1860. jednalo se většinou o velmi chudé lidi z vesnic, kteří hledali jakoukoliv práci a o kterých se často mluví jako o „hladové emigraci“. Odhaduje se, že tehdy odešlo z Rakouska-Uherska 2,3 miliónu lidí, připomíná Nový domov a dodává, že zatímco ze Slovenska jen během let 1881-1884 odešlo až pět procent obyvatel, v českých zemích byla emigrace výrazně nižší a hlavně individuální. Cílem většiny evropských zemí byla Amerika jako země zaslíbená, největší příliv krajanů do samotné Kanady nastal pak po roce 1920, v době, kdy měla Kanada velmi liberální imigrační politiku. Při sčítání lidu v roce 1931 se k československému původu hlásilo již více než 30 tisíc obyvatel, uzavírá Nový domov.

---

Do Českého centra v Čechohradě přišli v březnu na oslavu MDŽ nejen krajané, aby zhlédli téměř hodinový program, který si pro ně připravily děti, navštěvující hodiny českého jazyka, píší České listy. Nejmladší děti z 1. a 2. třídy zdejší školy, které od ledna navštěvují taneční kroužek, se představily maminkám, tetám, učitelkám a babičkám ve svém úplně prvním vystoupení pohybovou hrou Čížeček a každé z nich předneslo zpaměti naučenou básničku. Starší děti pak předvedly písničky české, moravské i slovenské.

---

Po celý březen byla v Židovském komunitním centru v Torontu k vidění putovní výstava nazvaná Zmizelí sousedé, kterou připravil Generální konzulát ČR v Torontě s Židovským muzeem v Praze, informují ve svých článcích Nový domov i České listy a připomínají, že vernisáže se na své návštěvě na severoamerickém kontinentu zúčastnil také český premiér Mirek Topolánek.

Projekt Zmizelí sousedé původně vznikl na základě myšlenky získat děti pro vyhledávání sousedů, kteří zmizeli za doby holocaustu. V jeho další etapě jde o hledání lidí, kteří kdysi navštěvovali stejnou školu, jako dnešní děti. Za zhruba deset let fungování projekt přináší neobvyklé výsledky a Nový domov píše také o až překvapivé angažovanosti dětí. Lektorka Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze Miroslava Ludvíková, během výstavy v Torontu uskutečnila sedm seminářů, během nichž se s pracemi českých vrstevníků seznámilo více než 230 žáků a studentů různých kanadských škol včetně studentů židovské školy nebo studentů češtiny na torontské univerzitě, všímá si Nový domov.