Z krajanského tisku

Máme staronovou poslankyni, referuje po anabázi se sčítáváním hlasů ve volbách do chorvatského sněmu týdeník Jednota. Českou a slovenskou menšinu bude ve sněmovně zastupovat dosavadní poslankyně Zdeňka Čuchnilová.

Zdeňka Čuchnilová

S ní pak ve svém dalším vydání Jednota přináší rozhovor, v němž poslankyně zdůrazňuje, že podle volebních výsledků bude právě na menšinových hlasech záležet, jaká bude příští chorvatská vláda. Od ní budou menšiny chtít vyřešení dvojjazyčnosti tak, aby bylo jasné, které prostředí má na ni právo. To by však měla být jen část celkové pozitivní diskriminace, v jejíž rámci menšiny v Chorvatsku také žádají pro své příslušníky dva volební hlasy: jeden občanský, jako projev všeobecného volebního práva, druhý doplňkový pro volby menšinových poslanců. O nich totiž rozhodla ani ne dvacetiprocentní volební účast. Podle Čuchnilové voliči chtějí volit politicky orientované kandidáty a tak spoluurčovat, jaká bude v zemi životní úroveň a kdo bude vládnout. Teprve pak nastupuje menšinová identita voličů.

Šéfredaktorka České besedy v jejím předposledním letošním čísle informuje, že je to zároveň vůbec předposlední vydání měsíčníku Čechů, Moravanů a Slezanů na Slovensku. Důvody jsou povýtce finanční a jen zčásti jde o výši a účelovou vázanost dotací. Podle Heleny Miškufové totiž v neposlední řadě ubývá čtenářů. Postupně odcházejí na onen svět a jejich partneři ani děti už nemají o periodikum zájem, protože u nich převažuje nebo vládne slovenské cítění. Dobrou zprávou přesto podle šéfredaktorky je, že bude nadále připravovat český magazín ve Slovenském rozhlase a podílet se na tomtéž ve Slovenské televizi.

Foto: Evropská komise

K přijetí eura zbývá splnit jen několik podmínek měnové unie, je proto těžko pochopitelné, že Topolánkova vláda se na tento krok nepřipravuje a dokonce jej odkládá, komentuje domácí dění v Amerických listech Mojmír Povolný.

„Říká se tomu arogance moci, je to v Čechách hrozně rozšířené, nepatrná menšina národa si myslí, že mistr světa v tomto oboru sedí na pražském hradě a drtivá většina se domnívá, že je tomu tak dobře, vysvětlitelné je to snad jenom jako komplex vzniklý během třistačtyřicetišestileté poroby,“ glosuje dění ve staré vlasti také zVěstník Sokola v Mnichově.

Kulturní měsíčník Čechů a Slováků v Rakousku KLUB představuje novou ředitelku Českého centra ve Vídni Taťjanu Langáškovou. S jakou koncepcí se pustila do své práce? Jde mi zejména o prezentaci české kultury na vysoké úrovni vůči rakouské veřejnosti, se snahou o důraz na současné české umění a kulturu a „otevření se“ mladému publiku, říká mimo jiné ředitelka.

Až do 15. a 16. století sahají dějiny osídlování horních Uher Čechy. Jejich stopy zde během let bledly, ale přece je najdeme i dnes, připomíná Česká beseda. Na severovýchodě dnešního Maďarska je například najdeme v městečku Gönc, pro nějž byly a stále jsou typické husitské domy, zde zvané „huszita házak“. V jednom z nich se dokonce nachází muzeum místní historie. „Husitské domy se od ostatních zřetelně liší, jsou to na první pohled typicky obranné stavby s hrubými, zpevněnými hranami, kovanými, vyztuženými okenicemi,“ píše Česká beseda. Samotné muzeum má v podzemí sklepy a únikové cesty a ještě do loňského roku po něm návštěvníky provázel i český text, který byl ale odstraněn kvůli pouhé ojedinělosti českých návštěvníků. Husitské domy zde stavěli potomci bratříků, kteří se do oblasti dostali s Janem Jiskrou z Brandýsa, dodává Česká beseda.

---