Z krajanského tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

České listy ve svém nejnovějším čísle informují o zasedání Komise pro dějiny Čechů v zahraničí, která se sešla koncem září na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Řada českých odborníků i zástupci krajanských sdružení z Chorvatska a Rakouska tu diskutovali o úloze českého školství v zahraničí, o tom, že v České republice je jen malá povědomost o zahraničních Češích, i o malém zájmu státních institucí o tuto problematiku.

Senátorka Jitka Seitlová
České listy ve svém nejnovějším čísle informují o zasedání Komise pro dějiny Čechů v zahraničí, která se sešla koncem září na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Řada českých odborníků i zástupci krajanských sdružení z Chorvatska a Rakouska tu diskutovali o úloze českého školství v zahraničí, o tom, že v České republice je jen malá povědomost o zahraničních Češích, i o malém zájmu státních institucí o tuto problematiku. "Nemáme představu, jak s krajany komunikovat," uvedla na zasedání komise senátorka Jitka Seitlová, místopředsedkyně Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Prof. Trapl z Centra pro čs. exilová studia při olomoucké univerzitě informoval o knihovně, kde už několik let shromažďuje publikace a periodika s krajanskou tématikou a krajanské archiválie.


Mojmír Povolný se v Amerických listech ptá, zda se o korespondenčních volbách jednalo v Česku naposled. "Z Prahy přišla špatná zpráva: Poslanecká sněmovna zamítla vládní návrh zákona o korespondenční volbě," píše prof. Povolný. Přišla tak vniveč více než dvouletá práce senátní krajanské komise, která se snažila najít řešení, odpovídající jak ústavě, tak praxi moderních států, které korespondenční hlasování svým občanům žijícím v zahraničí umožňují. Návrh neprošel díky hlasům občanských demokratů a komunistů. Mojmír Povolný je přesvědčen, že se tak komunisté ještě jednou pomstili exulantům, když už na ně nemohou jinak. Soudí ale také, že čas pro korespondenční volbu ještě přijde. " Už asi nikoliv ve Stálé komisi Senátu, ale až dozrají česká občanská společnost, česká demokracie a česká politická kultura," uzavírá Mojmír Povolný svůj pravidelný sloupek Pohled z USA v Amerických listech.


A na závěr se ještě vrátíme do historie. Časopis Jednota, který v chorvatském Daruvaru vydává Svaz Čechů, přibližuje osobnost Josipa Strossmayera, po němž je v Praze pojmenováno i náměstí. Rodák z Osijeku, teolog a od roku 1849 bosensko-srijemský biskup byl velkým kulturním mecenášem na celém slovanském jihu. Finančně podporoval církevní, vzdělávací a kulturní instituce i vydávání literárních děl. V roce 1863 navštívil Prahu, kde podpořil myšlenku česko - chorvatské spolupráce, a o dva roky později se ve Vídni sešel s Františkem Ladislavem Riegrem. Jednali spolu o nebezpečí rakousko - uherského dualismu. Strossmayer podporoval federalizaci rakouského mocnářství a v této souvislosti i větší samostatnost pro "bratry Čechy". V roce 1891 uvítal pořádání Zemské jubilejní výstavy v Praze a při té příležitosti napsal, že "Čechové jsou Chorvatům ve všem vzorem a příkladem," uzavírá časopis Jednota.