Za informacemi o českém třetím odboji do Bruselu

Kdo přijde do budovy Evropského parlamentu v Bruselu, může od úterka vidět výstavu o československém třetím odboji proti komunismu. Pomocí informačních tabulí a fotografií expozice zachycuje nástup komunismu v Československu, strukturu represivního aparátu a jeho oběti. Vyjmenovává popravené politické vězně, líčí procesy a zabývá se i mimosoudními represemi, jakými byly například pomocné technické prapory v armádě pro "politicky nespolehlivé".

Výstava byla otevřena 27. června, v den, kdy byla před 56 lety popravena Milada Horáková. Líčí osudy účastníků odporu proti komunistickému režimu, například generálů Františka Moravce a Lva Prchaly nebo bratrů Mašínových. Na zahájení do sídla Evropského parlamentu přijely tři desítky pamětníků, politických vězňů z dob totality. Osmdesátiletý Zdeněk Křivka z Brna je jedním z nich. Jak řekl v rozhovoru se zpravodajem Českého rozhlasu Vítem Pohankou, je dobře, že se výstava koná právě v Bruselu:

"Myslím, že je to velmi významný čin v tom smyslu, že to proniká na území západní Evropy. Protože podle mě je západní Evropa velmi minimálně informovaná. O tom se přesvědčujeme i při osobních návštěvách přátel ze západní Evropy. Takže si myslím, že je to velmi dobrý počin po této stránce."

Jak se cítíte, když si uvědomíme, že tady v Evrospkém parlamentu je dost početná skupina politiků právě z komunistických stran, nejenom z té české?

"Samozřejmě že vůbec tomu nejsme rádi, to mluvím i za své kamarády. Žel, chyba se stala na začátku a dnes už dost dobře není možné tohle nějakými násilnými praktikami řešit, poněvadž by to bylo kontraproduktivní. To je nám asi všem jasné. I když nás to vůbec netěší."

Liší se podle vás přece jenom ti komunisté, kteří jsou tu dnes, od těch, které pamatujete z dřívějších dob?

Bohumil Laušman, foto: ČTK

"Samozřejmě že se liší v tom, že nemají možnost páchat ta zvěrstva, které páchali jejich předchůdci. Ale naprosto si nemyslím, že by je nepáchali, kdyby se dostali znovu k moci. Protože to je věc příležitosti a možnosti. Po této stránce jsou pro mě naprosto nevěrohodní,"

soudí Zdeněk Křivka, který strávil za mřížemi 11 let. Byl odsouzen za účast v protistátní skupině. Komunistický režim poznamenal i osud rodičů autora výstavy Jana Kratochvila, jehož bratr Jiří je úspěšným prozaikem a bratr Josef fotografem. Výstavu uspořádala skupina europoslanců za ODS. Jednoho z nich Petra Duchoně se Vít Pohanka zeptal, zda bylo cílem výstavy provokovat komunistické poslance Evropského parlamentu.

"Dovedu si představit, že to takto někdo chápe. Ale jsou tu prezentována historická fakta, která si každý může ověřit. A podotýkám, že pozvánku na toto setkání obdrželi i reprezentanti komunistické strany. Je jejich věcí, zda pozvání využijí. jsme v demokratické společnosti, takže tady můžeme přesvědčovat jeden druhého pouze silou argumentů."

Přece jenom ta výstava by asi měla upozornit širší veřejnost, a já si tak úplně nejsem jist, jestli právě Evropský parlament je tím místem, kam široká veřejnost může přicházet za bezpečnostní rámy a podobně.

"Uznávám vaši námitku. Přístup do Evropského parlamentu je spojen s řadou byrokratických překážek a spousta lidí, než by je překonávali, tak raději zůstanou doma. Z toho důvodu se výstava přesune na české velvyslanectví v Bruselu a tam bude k dispozici veřejnosti do konce prázdnin. Ani tam neočekávám návštěvu v řádu tisíců, protože českou komunitu v Belgii tvoří asi 5000 lidí, ale těší mě, že už teď se ví o této výstavě, lidé si to mezi sebou řeknou a přeci jen někdo výstavu shlédne."