Začal boj o minimální mzdu

Nastává čas, kdy se ve většině firem rozbíhá urputný boj o vyšší mzdy v příštím roce. Koncem minulého týdne se rovněž sešli představitelé vlády, zaměstnavatelů a odborů, aby projednali zvýšení zákonné minimální mzdy. Nejen na její výši, ale i na její samotnou existenci panují diametrálně odlišné názory. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Začal boj o minimální mzdu

V Evropské unii jako celku pracuje za minimální mzdu skoro každý sedmý člověk. V Česku ale podle ministerstva práce pobírá minimální mzdu jen něco přes padesát tisíc zaměstnanců. Ve většině zemí Evropské unie je ale výrazný rozdíl mezi výší minimální mzdy na jedné straně a podporou v nezaměstnanosti či sociálními dávkami na straně druhé. Lidem se tam spíše vyplatí chodit do práce a obsazovat i hůře placená místa, než zůstávat doma na podpoře a být na tom finančně téměř stejně. Proto má česká vláda zájem na růstu minimální mzdy. Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok její zvýšení o 650 korun, na 7350 korun. Odbory by přirozeně chtěly ještě více. Předseda největší odborové centrály Milan Štěch argumentuje například nedostatečně zohledněnou výkonností české ekonomiky ve vztahu k Evropské unii.

"Jestliže my máme výkonnost 63-65 procent hrubého domácího produktu na hlavu, paritu kupní síly 45 procent a na kurs 20 procent a chceme mít v roce 2010 jednotnou měnu Euro, tak je vidět, že tady něco není v pořádku. Je potřeba, aby byl hospodářský růst, ale byl také růst příjmů, zejména příjmů z mezd. Samozřejmě o co víc porostou mzdy, o to je větší šance, že bude méně sociálních dávek."

Odbory tedy trvají na zvýšení minimální mzdy o 800 korun. Jenže se zvyšováním minimálního výdělku by měla růst i nejnižší hodinová sazba, a to až o deset procent. Jak ale varuje místopředseda Svazu průmyslu a dopravy Vratislav Kulhánek, to by nepříznivě ovlivnilo celou tarifní stupnici mezd.

"Když jsem zvýšil tu základní tarifní třídu, tak potom mám dvě možnosti. Buď zachovat procentuální rozpětí mezi jednotlivými třídami. Pak to ale znamená, že na konci tu třídu šestnáctou nebo dvacátou musím pochopitelně také výrazně navýšit. Nebo navýším ty první dvě třídy o deset procent a o to méně navýším další. To mě opět nepřinese v té které fabrice klidnou situaci."

Podle Kulhánka vysílá vyšší zvýšení minimální mzdy navíc signál všem zaměstnancům v podnikatelské sféře.

Zdeněk Škromach, foto: ČTK

"Pokud jakoukoli mzdu zvednete o deset procent, vysíláte tím signál všem dalším kolektivním vyjednáváním - tady někde by mohla být ta hranice. Ono už teď díky nešťastnému vyjádření guvernéra České národní banky, že sedm procent by bylo akorát, se vytváří jisté očekávání do nadcházejících tarifních vyjednávání v podnicích. Ono je to regionální. Když vezmete východočeský kraj, je na tom úplně někde jinde, než jsou třeba některé částí středních Čech a ty jsao zase někde jinde, než třeba Boleslavsko."

Minulý týden se odborům a zaměstnavatelům nepodařilo dosáhnout dohody o výši minimální mzdy. A podle vyjádření představitelů obou stran je malá naděje, že k tomu dojde. Poslední slovo tedy zřejmě bude mít vláda. To potvrzuje i vicepremiér a ministr práce Zdeněk Škromach.

"Nedohodnou-li se sociální partneři, rozhodne do dvou tří týdnů vláda."