Začala výstavba dálnice přes České středohoří
Po letech průtahů byla minulý týden zahájena výstavba posledního, necelých 17 kilometrů dlouhého, úseku dálnice D8 z Prahy do Ústí nad Labem a dál až na hranice s Německem, kde se D8 napojí na dálniční síť našich sousedů. Po dokončení výstavby v roce 2010 by pak cesta z Prahy do Berlína měla trvat necelé tři hodiny. Proč nedošlo ke zprovoznění dálnice dříve, o to se zajímal Zdeněk Vališ.
Každý, kdo jede po dálnici D8 z Prahy do Německa přes Ústí nad Labem, to pozná. U Lovosic najednou plynulá jízda končí a nastává adrenalinové ploužení přes České středohoří za desítkami kamionů po úzké klikaté silnici podél Labe. Po zhruba dvaceti kilometrech nekonečného cestování utrpení končí a z Ústí nad Labem si to člověk může opět svištět po dálnici na hranici s Německem. Přitom stačí dokončit necelých 17 kilometrů dálnice a řidiči se nebudou muset vztekat. Potíž je v tom, že tento úsek vede přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří. Už řadu let se kvůli tomu dostávají do ostrého konfliktu stavitelé dálnice, potažmo některé státní orgány na jedné straně a ekologové na straně druhé. Proběhla už řada soudních jednání a další ještě nejsou uzavřena. Šéf sdružení Děti země Miroslav Patrik už před časem řekl Radiu Praha, že k těmto sporům nemuselo dojít.
„Bylo potřeba vydat výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny, na což Děti země upozorňovaly už v roce 1994, protože to je jediná dálnice v České republice, která by vedla přes chráněnou oblast. Investor - stát šel přesto do tohoto rizika. Kdyby se dálnice stavěla mimo chráněnou oblast na Mostecko, jak jsme původně vyprojektovali, mohl mít už dálnici mít hotovou, protože by nemusel čekat pět let na výjimku. Myslím, že soukromá firma by do takového rizika nešla a řešila by to jiným způsobem.“Ekologové také dávali přednost vedení části dálnice přes České středohoří dlouhým tunelem Kubačka. To by ovšem znamenalo změnu trasy a tím i územního plánu. Nové územní a stavební řízení by pak mohlo trvat dalších pět let. Navíc by se výstavba prodražila. Takovou variantu zastupitelé Ústeckého kraje odmítli. Miroslav Patrik to považuje za krátkozraký přístup.
„My to bereme tak, že tato dálnice se staví na sto let a investice do dlouhého tunelu, který by ochránil České středohoří vlastně na nekonečnou dobu, stojí za to, protože jde o chráněnou krajinnou oblast. My se nepohybujeme ve volné krajině.“
Na trasu dálnice v oblasti Českého středohoří vypracovali posudek také odborníci z Fakulty architektury ČVUT v Praze, a to kvůli vlivu stavby na krajinný ráz. Jak uvedl pro Radio Praha vedoucí expertního týmu Ivan Vorel, trasa byla navržena dobře, ale tunel Kubačka také stál za úvahu.
„Došli jsme k závěru, že asi nemá smysl nějak oponovat trase dálnice. Přes České středohoří asi lepší nelze dle našeho názoru zvolit. Došli jsme ale také k tomu, že v některých úsecích vytvoří navrhované řešení takovou podobu komunikace, že dojde k dost silným zásahům do velice významných znaků a hodnot krajinného rázu, což je v rozporu s paragrafem 12 Zákona o ochraně přírody a krajiny.“
Nakonec se ale pokračuje podle původního návrhu. V úseku budou stát tři mimoúrovňové křižovatky, dva tunely o délce 620, respektive 270 metrů a 29 mostů. Podle ředitele Ředitelství silnic a dálnic Alfréda Brunclíka je technické řešení tahu D8 unikátní. Obdobný průchod dálnice zatím v České republice neexistuje. Součástí slavnostního zahájení dostavby bylo netradiční koncertní vystoupení. Při něm pod taktovkou dirigenta zvedaly bagry svá rypadla a okolo nich v rytmu kroužila nákladní auta. To vše na melodii Vídeňského valčíku od Johanna Strausse. Hejtman ústeckého kraje Jiří Šulce při této příležitosti prohlásil, že kraj čekal na stavbu úseku jako na smilování.
„Pro Ústecký kraj to konečně znamená ne světlo na konci tunelu, ale už snad i sluníčko.“
Hejtman Šulc zároveň připomněl, že dálnici je nutné dělat tzv. salámovou metodou, nejde ji kvůli stížnostem ekologů postavit jako celek.
„Naprosto záměrně se zdržovala její dostavba. Kromě časového skluzu, havárií a milionových škod to ještě znamenalo, že stavba se prodražila asi o tři miliardy.“
Miroslav Patrik z hnutí Děti země obvinění odmítá.
„Po roce 1990 jsou tady přísné ekologické zákony. Je možné se sdružovat, podávat petice a veřejné stavby kontrolovat, připomínkovat, podávat návrhy. Ten proces je samozřejmě daleko složitější a náročnější. Je potřeba si na to zvyknout.“
Ministerstvo dopravy ale chystá žalobu o náhradu škody. Chce ji podat poté, co soudy dořeší zbývající žaloby, které na stavbu už dříve podalo hnutí Děti země. Pavel Doucha z Ekologického právního servisu si ale myslí, že taková žaloba nemá opodstatnění.
„Domnívám se, že je to nesmysl, jak z právního, tak faktického hlediska. Ještě nikdy nikdo nedal na stůl reálná data, kolik stálo nějaké zdržení stavby dálnice kvůli angažování nějakých občanských sdružení. Pokud by taková žaloba měla mít šanci na úspěch z právního hlediska, tak by muselo být jednoznačně prokázáno, jaká škoda vznikla, v jaké výši, jaké je souvislost mezi jednáním žalovaného, tedy občanského sdružení, a vznikem škody. Hlavně, a to je to nejdůležitější, by se muselo prokázat, že se při tom dopustilo porušení nějakého zákona. Jedině v takovém případě lze žalovat o náhradu škody.“
Necelých 17 kilometrů dlouhá trasa bude stát zhruba devět miliard korun. První auta by po ní mohla projet v prosinci 2010. Podle ministra životního prostředí Martina Bursíka už v budoucnu žádná dálnice přes chráněné území nepovede.