Zadlužení Čechů loni rekordně vzrostlo, se splácením mají problém hlavně mladí lidé
Růst zadlužení obyvatel Česka nezastavila ani pandemie koronaviru, ani pokles ekonomické aktivity. Mají půjčky ve výši dvou bilionů a 600 miliard korun. Podle společnosti Czech Credit Bureau se celkový dluh obyvatel loni zvýšil meziročně zhruba o 150 miliard. Stojí za tím především úvěry na bydlení.
Objem dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření v roce 2020 vzrostl meziročně o téměř 9 procent. V době probíhající pandemie se tak zvýšil nejvíce v historii. A to přesto, že se o 6 a půl tisíce snížil počet lidí s úvěrem. Jedinými kraji, kde se počet lidí súvěrem na bydlení zvýšil, byla Praha, Středočeský a Plzeňský kraj.
„Ve všech třech krajích se přitom kromě počtu lidí súvěrem také výrazně zvýšila průměrná částka úvěru na jednoho klienta. Například v Praze vzrostla za jediný rok o čtvrt milionu korun a dosahuje 3,3 milionu korun," přiblížila Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Zatímco nárůst úvěrů na bydlení byl loni rekordní, objem krátkodobých půjček čerpaných na běžnou spotřebu naopak klesl. Během roku se snížil o 150 tisíc. Lidé omezili půjčky třeba na vybavení domácnosti nebo dovolenou.
"Poprvé po pěti letech došlo k tomu, že si lidé vzali méně spotřebních úvěrů a celkový objem krátkodobého dluhu klesl. Určitě to souvisí s pandemií i s tím, že docházelo k nějakým odkladům splátek. Lidé se báli té situace a tím pádem si brali méně úěrů nebo k nim měli horší přístup," řekl Českému rozhlasu výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.
Nejvíc ohrožení jsou mladí lidé
Přestože počet lidí s půjčkou na spotřebu loni klesl, zhoršil se přístup dlužníků ke splácení. Zatímco na konci roku 2019 dosáhla průměrná nesplácená částka 107 tisíc korun, na konci roku 2020 to už bylo skoro 119 tisíc. Největší problém se splácením mají přitom mladí lidé.
"Vždycky jsme se zaměřovali na lidi starší 55 let, které jsme považovali za ohrožené. Teď se to otočilo. Ti starší se trochu zlepšili, ale u mladších naopak dochází ke zhoršení situace. Mají vysokou průměrnou částku ohroženého dluhu. Mají větší problémy se splácením," řekl Českému rozhlasu Rajl.
K největšímu nárůstu nesplácených spotřebitelských úvěrů došlo loni u lidí ve věku 25-29 let a u lidí ve věku 30-34 let. Po ekonomické stránce jsou tak podle Rajla mladí lidé poraženými pandemie.
„Když se podíváme na všechny trendy, které jsme vuplynulém roce u úvěrůna spotřebua jejich splácení zaznamenali, tak mladí lidé ztoho vycházejí jako poražení. Lidé do 35let si brali méně úvěrů, ale přitom u nich rostlacelková nesplácená částka. Pozitivní je pouze fakt, že i mezi mladými lidmi se nepatrně snížil počet těch, kteří nezvládali splácet své úvěry,“ uvedl.
Co se týče problémů se splácením krátkodobých půjček podle regionů, objem nesplacených dluhů se u těchto půjček v roce 2020 meziročně zvýšil v 9 ze všech 14 krajů. Nejvíc se platební morálka dlužníků meziročně zhoršila v Plzeňském kraji, o 6 procent, a na Vysočině o 5 procent. Nejvyšší podíl nesplácených úvěrů ale zůstává v Ústeckém a Karlovarském kraji.
