Zakončí Vratné lahve spolupráci otce a syna Svěrákových?

'Vratne lahve'

Rodinný tvůrčí tým otce a syna Svěrákových už spolu natočil několik filmů: od Obecné školy, oskarového Kolji, Tmavomodrého světa a dokumentu Tatínek po žhavou novinku Vratné lahve. Společná tvorba otce hrajícího scénáristy a syna režiséra vždy zaslouženě poutala pozornost doma i v zahraničí. Jaký je jejich poslední film? A je opravdu poslední?

Vratné lahve
Hrdinou Vratných lahví je učitel ve výslužbě Josef Tkaloun. Jako člověk plný nápadů a chlapských tužeb se nehodlá smířit s pozicí důchodce, který trávící čas na lavičce v parku. Přes nesouhlas své ženy Elišky přijme Tkaloun brigádnické místo ve výkupu lahví menšího supermarketu. Scénárista Zdeněk Svěrák říká, že inspirací mu byl konkrétní člověk z výkupu lahví.

"Chlápek na Petřinách, který přijímal ty lahve a z kterého jste nedostali slovo. Ten prostě byl tak nepřístupný, až mě štval. A říkal jsem si: jé, kdyby tam byl někdo jiný, jak bych rád ty lahve vracel. No a představoval jsem si, kdybych tam byl já, co bych asi dělal."

Vratné lahve
Scénář vznikal dlouho a jsou obecně známé peripetie, kdy režisér scénáristovi jeho text odmítal a vracel k přepracování. Původní verze příběhu tak zůstala jen jednou rovinou současného filmu.

"Všechno, co se odehrává mezi Eliškou a jejím manželem, je v podstatě nové. Předtím ten film byl jenom o pánovi, který chce pracovat, a většinou se to odehrávalo v tom supermarketu."

Tématem filmu je stárnutí. Čím čtyřicátníka Jana Svěráka oslovilo?

"Vidím svoje rodiče jak stárnou, závidím tátovi, že má divadlo, že ho každý večer někde potřebují, a říkám si, jaký by asi byl, kdyby tohle neměl. Jestli by byl tak fyzicky zdatný, že ještě jezdí na kole a na běžkách, jestli by nezechřadnul, a co čeká mě. Protože mě už bylo 40 a já už ten výhled vidím. Už to není nekonečno, ale už to někde skončí a jednou se tak dostanu do tohoto věku. Takže pro mě ten film byl důležitý v tom, že jsem si skrz něj představil svoje stáří."

Jan a Zdeněk Svěrákovi během natáčení
Jan Svěrák odhaduje, že tak intenzivní spolupráci s otcem, jakou zažili při natáčení Vratných lahví, i předchozích filmů, v nichž hrál, už nezopakují.

"Aby táta napsal scénář, ve kterém bude hrát hlavní roli, to se myslím už nestane, ale... nikdy neříkej nikdy. Určitě třeba budeme dělat spolu na filmu tak, že mi pomůže s psaním dialogů. že až přinesu nějakou látku a vznikne scénář, že on to odialoguje, protože to on umí. On má lidi proposlouchané a umí to, jak mluví, krásně zapsat."

Zdeněk a Jan Svěrákovi při premiéře filmu Vratné lahve, foto: ČTK
Česká kritika film přijela výjimečně jednohlasně jako úspěch. V Lidových novinách čteme, že "Ve Vratných lahvích je zachycena bezmála celá tragika lidské existence. Pravda, často se u toho můžeme potrhat smíchy, ale o to je to vzácnější. Laskavý humor, který v souvislosti s českým filmem získal v posledních letech takřka pejorativní nádech, se tu dočkal důkladné rehabilitace." Hospodářské noviny naopak kritizují nedostatek záporných kontrastů: "Když si po zhlédnutí Vratných lahví pustíte film O Schmidtovi s Jackem Nicholsonem v hlavní roli, napadne vás, že u Svěráků něco skřípe. I O Schmidtovi je komedie o stáří (a skvělá), ale doteky občas hodně drsného života v ní nechybějí."

Vratné lahve se v kinech objevily ve 40 kopiích, z nichž jednu doplňují anglické titulky. Očekává se, že tato "smutnoveselá" komedie bude v těchto dnech bojovat o vedení v tabulce zahajovacích víkendů, kde jsou zatím vedou Menzelův snímek Obsluhoval jsem anglického krále a Janákovi Rafťáci.