Žaloba kvůli vyvlastnění nemá automaticky blokovat výstavbu

D11, foto: ČTK

Zatímco výstavba posledního úseku dálnice D8 z Prahy do Ústí nad Labem už začala, otazníky stále visí nad dálnicí D11, která kvůli sporům o pozemky končí v polích na dohled Hradce Králové. Najít východisko z podobných situací má návrh několika poslanců vládní ODS a opoziční ČSSD na novelu tzv. vyvlastňovacího zákona. Vláda návrh minulý týden odmítla. Její stanovisko ale není pro poslance závazné. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Zákon o vyvlastnění platí teprve od začátku letošního roku. Tato norma mimo jiné stanoví, že pokud se majitel pozemku proti vyvlastnění odvolá, automaticky vznikne odkladný účinek žaloby a stát nemůže na pozemku začít stavět až do vyřešení sporu. A poslanci usilují v podstatě jen o to, aby ze současné legislativy zmizel právě tento zásadní paragraf. V případě sporu by už tedy nedocházelo k automatickému zablokování výstavby, které často trvá řadu let. K tomu by na základě poslaneckého návrhu mohlo dojít soudním příkazem jen na výslovnou žádost majitele pozemku. Jak říká jeden z autorů novely zákona o vyvlastňování František Dědič z ODS, mnozí majitelé pozemků vlastně ani nechtějí blokovat výstavbu. K blokaci dochází jen kvůli současné podobě zákona.

František Dědič
„Život je opravdu pestrý. A když se vezmou všechna jednání, která se vedou mezi investorem a vlastníkem pozemku, mnohdy nejsou ani nepřátelsky vedena. Jsou prostě vedena tak, že jeden tvrdí, že mu přísluší taková výše úhrady, druhý že onaká. Rozhodnout o tom má soud. Dokonce i ten vyvlastňovaný se může obrátit na soud a přesto nemá pocit, že chce brzdit výstavbu dálnice. Dokonce ani v takovém případě současný zákon neumožňuje, aby dotyčný řekl: ano, budeme se dál soudit o cenu, ale vy si klidně na mém pozemku stavějte.“

Podobný názor má i Pavel Drahovzal, právník Svazu měst a obcí.

„Jde říci, že jde vlastně o technickou novelu odstraňující možný potenciální problém v budoucnu, protože ta novela odstraní ze zákona vždy přiznaný odkladný účinek té žaloby vyvlastňovaného. V budoucnu ale stále zůstane na úvaze soudu přiznat žalobě ten odkladný účinek.. Fakticky ale důvodem, proč ta žaloba je podávána, je většinou výše ceny. A licitaci o ceně jde už provádět za doby realizace stavby.“

Vláda přesto poslanecký návrh odmítla, což premiér Mirek Topolánek odůvodnil slovy:

„Je tam, řekl bych, zpochybněno vlastnictví tím, že by rozhodnutí soudu nemělo odkladný účinek. Myslíme si, že je to obrovský průlom do vlastnického práva.“

Mirek Topolánek, foto: autor
Také ministr a předseda legislativní rady vlády Cyril Svoboda vidí problém v obou směrech. Odkladný účinek žaloby prý není možné zrušit, protože by se mohlo třeba stát, že soud nakonec zpochybní vyvlastnění a na inkriminovaném pozemku už mezitím vyroste kus dálnice. Podle Svobody není možné souhlasit ani s tím, že by se zpětně zrušily odkladné účinky u dnes už probíhajících kauz. Jakoukoli retroaktivitu zákona by Ústavní soud okamžitě zrušil. Na druhou stranu si je vláda ale vědoma toho, že pro poslance není její stanovisko závazné. Vládní odmítnutí poslaneckého návrhu je tedy spíše doporučením koaličním poslancům, jak by měli hlasovat. Premiér Topolánek ale raději rychle přebírá iniciativu.

„Chtěli bychom se pokusit – protože to sněmovna stejně projednávat bude - připravit do té doby návrh, který bude respektovat to, že dochází k průtahům při jednání u soudů. Budeme se pokoušet to řešit v rámci procesních předpisů.“

Poslanec František Dědič nechce zatím spekulovat, co bude s poslaneckou novelou dál. Vše se prý ukáže v příštích dnech. Každopádně ale nesouhlasí s tvrzením, že novela výrazně omezuje vlastnická práva.

„Tímto návrhem úpravy zákona nezasahujeme více do vlastnických práv. Zasahujeme pouze technicky do toho procesu, který vyvlastňování upravuje. Na skladě úpravy zákona nebude vyvlastněno ani o metr čtvereční pozemků víc, nebude vyvlastněno ani za horší cenu.“

D11, foto: ČTK
Kde tedy je možné vyvlastnění podle stavebního zákona? Otázka pro právníka Pavla Drahovzala.

„Jsou to například protipovodňové stavby, stavby zařízení energetické soustavy nebo právě ty silnice a dálnice.“

Jak už bylo řečeno, zákon o vyvlastnění platí od letošního roku. Tato norma ale byla hojně diskutována při svém vzniku. Senát s ní nesouhlasil a následně i prezident Václav Klaus zákon vetoval. Stěžejním bodem diskuzí bylo nejasné určení pojmu ´veřejný zájem´. Sněmovna však veto hlasy napříč politickým spektrem přehlasovala. Také návrh novely zákona je společným dílem některých poslanců vládní ODS a opoziční sociální demokracie. Zajímavé je, že jde vesměs o poslance z jižních Čech, tedy z regionu, který bojuje za dosud neexistující dálnici D3. Poslanec František Dědič z ODS se ani názorovou blízkostí s politickými konkurenty netají.

„My jsme většinově členy sdružení pro výstavbu dálnice D3 a rychlostní komunikace R4, to znamená dvou stěžejních staveb, které mají spojit Prahu přes jižní Čechy s Rakouskem a Německem. A vidíme problémy právě při přípravě dálnice D3, která v tuto chvíli probíhá na Táborsku, kde nejhorší situace je určitě v Plané nad Lužnicí, v Soběslavi. Všichni už vidíme, jak některé pozemky budou muset být vyvlastněny, protože opravdu v některých případech dohoda nebude možná, přestože stát se chová velmi vstřícně k těm vlastníkům.“