Zámek Kozel nabízí unikátní výstavu bankovek ze 170 zemí světa
Mezi nejvíce navštěvované památkové objekty v západních Čechách se řadí klasicistní zámek Kozel. Ročně tu projde kolem 100 tisíc lidí a parkem ještě desetkrát více. Na návštěvníky tu teď navíc čeká i unikátní výstava bankovek ze 170 zemí světa. Více se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové.
Zámek Kozel si nechal na konci 18. století vystavět Jan Vojtěch Černín, nejvyšší lovčí českého krále. Většina lidí, kteří čekají věžičky a cimbuří, je překvapena. Zámek je totiž přízemní stavba. Teprve když se Černín finančně zmohl, postavil čtyři další budovy, které celý areál dotváří - je to jízdárna, kaple, lokajna a konírna. Návštěvníci si tak s nimi zámek často pletou.
"Dokonce je to tak, že pokud tu nikdy nebyli, tak směřují k těm ostatním budovám, které projektoval Ignác Palliardi. To je mnohem monumentálnější architektura. Ten vlastní zámek je přízemní. Ale myslím, že jsou naopak zase překvapeni, když vstoupí dovnitř a uvidí tu rozmanitost a členitost, ať už jednotlivých interiérů prostřednictvím nástěnných maleb i toho mobiliáře. Zvenku zdaleka nevypadá, že je Kozel tak obsažný,"
říká ředitel Karel Bobek. Zámek má 60 místností a zhruba polovina je zpřístupněna. Určitě zaujmou nádherné malby Antonína Tuvora. Rovné místnosti díky nim získávají plastickou podobu. V místnostech se dochovaly i táhla na zvonky. V jedné z nich čekali sloužící a podle toho, který zvonek se ozval, věděli, kam mají zamířit. První z věcí, na které se turisté ptají, je zvláštní jméno zámku, jak k němu vlastně přišel?
"Údajně proto, že v těchto místech bylo pohanské obětiště, kde se v době jarní rovnodennosti obětoval právě Kozel."
Valdštejnové zasáhli ne příliš zdařile do konstrukce zámku. Poněkud totiž nerozuměli jeho složitému ventilačnímu systému. Ten je pod podlahou a odvětrává vzlínající zemní vlhkost.
"Valdštejn tu pobýval celoročně a domníval se, že ty průduchy ochlazují prostory, tak je zazdil a ta vlhkost začala stoupat do dřevěných konstrukcí podlah a zapařilo se to. My jsme v těch 80. letech, neudělali nic jiného, než že jsme zase obnovili ten původní systém."
Další zajímavostí zámku je vytápění. Ve všech místnostech jsou kachlová kamna, která se obsluhovala z venku nebo z různých chodbiček, aby se topením v interiéru neobtěžovalo. Dodnes na zámek jezdí paní Valdštejnová, které je dnes 82 let a žije v Salzburgu.
"Jezdí. Jezdí celkem pravidelně, už proto, že se tady narodila, takže přijíždí v době, kdy slaví své narozeniny. Z toho vyprávění si bereme obrovské informace a je to moc hezký vztah."
Tak jako všechny památky se i zámek Kozel snaží vydělat na svůj provoz spoustou kulturních pořadů a společenských akcí. Například v zámecké kapli se koná až 200 svateb za rok. V zámecké jízdárně zase promoce západočeské univerzity. Další akce pak v zámeckém parku, který vznikl na objednávku Valdštejnů a to od Františka Xavera Franze, který se učil v rakouském Schönbrunnu. Park byl obnoven v 80. letech a dodnes zde zaměstnanci zámku udržují 40 hektarů i když jak říká Karel Bobek, s vypětím všech sil. Park je nejnavštěvovanější místo z celého areálu.
"Kozel je někdy o začátku 90. let členem prestižní turistické trasy Burgenstrasse, která je prezentovaná na všech veletrzích cestovního ruchu. Je zájem přilákat návštěvníky z exotických destinací jako je Japonsko. Díky hospodářským aktivitám v Plzni na Borských polích se Kozel stal několikrát kulisou pro obchodní a společenská jednání vrcholných reprezentatnů právě japonského průmyslu."
V těchto dnech je na zámku unikátní výstava historických bankovek ze 170 zemí světa. Na tisíc kusů těchto grafických skvostů zde vystavuje plzeňský sběratel Miloslav Krist, který se tomuto koníčku věnuje už 15 let.
"Určitě je třeba zajímavá bankovka deset dolarů z období války Severu proti Jihu, kdy americká konfederace jižanských států vydávala tyto bankovky, kterými válku financovala. Další zvláštností jsou tzv. bankovky republiky Srbska krajina, která vznikla na území Jugoslávie v 90. letech a daroval mi je český voják OSN, který tam tehdy pobýval. Ta republika měla velmi kratičký život. Pouze několik let, ale zbyly po ní bankovky."
Jak dodal, nejvzácnější jsou právě bankovky ze zaniklých států, ke kterým se lze jen těžko dostat. Kolují už pouze mezi sběrateli. První bankovka do sbírky Miloslava Krista byla z období 40. let - stokoruna z období protektorátu Čechy a Morava. Kolik jich vlastní dnes spočítáno nemá. Za nejlepší dobu čs. bankovnictví však považuje 20. a 30. léta.
"Tam mistři jako Mucha, Švabinský provedli nádherné návrhy a jsou to nejkrásnější kousky v celé naší historii. Alfons Mucha na své bankovky zakomponoval například i portrét své manželky a své dcery. Nejvzácnější čs. bankovka pochází právě z tohoto prvního období z roku 1919 a je to 5000 korun. Její hodnota se dnes pohybuje někde kolem půl milionu."
Jak podotkl Miloslav Krist, jejím majitelem ale bohužel není.
