Zámek Zbiroh skrývá mnohá tajemství

Zbiroh najdete na rozhraní Křivoklátska a brdských lesů. Zdejší zámek má několik nej. Pobývali na něm tři císaři, je tu nejhlubší studna v Evropě, malíř Alfons Mucha zde maloval slavnou Slovanskou epopej a také tu byly utajené radiolokátory.

Jméno Zbiroh vzniklo zřejmě podle pověsti. Údajně tu zabloudila a přenocovala šlechtická družina. Když se ráno probudili, všude kolem se povalovaly jelení parohy, které přikázal pán sesbírat. Odtud prý název Zbiroh. Ostatně zvěř je v okolních lesích dodnes. Novorenesanční zámek Zbiroh najdete blízko Brd, vojenského prostoru, kam se hned tak někdo nedostal. Zámek byl dobře utajený, sledoval se odsud vzdušný prostor. Tajemnou místnost nám ukázal majitel Zbirohu Jaroslav Pácha.

"Teď se nacházíme ve foaé zámku, které ještě před pár lety foaém nebylo, protože zde byla vojenská kasárna, nejtajnější místo Varšavské smlouvy. Jediné bojové ostré pracoviště, kde byly radiolokátory Tamara, Ramona a Vera, co hlídaly neviditelné bombardéry stealth, protože celý kopec, na kterém stojí zámek Zbiroh, je buližníkový masiv prošpisovaný jaspisem. Jaspis je polodrahokam, jsou to krystaly a proto zde byly Tamara, Ramona a Vera, protože to perfektně odráží radiové vlny. Tady u okýnka se hlásili vojáci. Dřív tu nebylo schodiště ani hala. To je všechno nově zrekonstruované."

I když byl zámek dlouhá desetiletí nepřístupný, tak byl ve svých slavných dobách vyhlášeným sídlem, které vítalo nejurozenější obyvatele. Říká se mu také zámek tří císařů. Vždyť jeho majiteli se na čas stali Karel IV., Zikmund Lucemburský a Rudolf II.

"Kralevic Karel, když se vracel z Francie se svojí první ženou Blankou z Valois, získal tento hrad a byl tu po dobu tří let. Z hradu se stal zámek v roce 1593, kdy ho získal Rudolf II. Je to přístavba do tvaru 'L' na hradní křídlo. Byl tu sál a císařské komnaty."

Atmosféru starých časů navodí návštěvníkům zámku hudba a projekce. Uvidí tu cenné exponáty jako třeba Madonu z období krásného slohu, gotickou skříň a nebo křeslo Rudolfa II. Zámek se pyšní i několika nej.....Patří mezi největší zámky v Čechách. Má 224 místností.

"Jsme první šlechtický hrad založený v Čechách. Máme nejhlubší studnu v Evropě a jednu vůbec z nejstarších kaplí, takže těch nej je celá řada,"

dodal Jaroslav Pácha. S nadsázkou o Zbirohu říkává, že to je zámkohrad. Něco se tu dochovalo z každého období jeho předlouhé historie a tak tu dodnes rozlišují část hradní se starou hláskou na skále a část zámeckou. Ale u zbirožských nej.... se ještě zastavíme. Hradní studna byla vyhloubena do nejtvrdší jaspisové skály a se svými 163 metry je nejhlubší v Evropě.

"Nacházíme se u naší perly, což je tajemná studna, která má 163 metrů hloubky a odkryla mnohá tajemství. Bylo v ní ukryto například 7 beden archívu SS. Na dně se nachází do boku štola, která je stále ještě neprobádaná. Studna to byl základ hradu, ta se stavěla jako první. Studny tenkrát hloubili horníci z Příbrami. Výkop takové studny trval 70 až 80 let, takže to bylo na několik generací havířů při jejich věkovém průměru. Teď je tam sloupec vody asi 66 metrů."

Studna se čistila rok a půl a odjelo odsud na 30 tater plných odpadů. K dalším zajímavostem zámku patří věž, která se tyčí nad celým zámkem. Její zdi jsou silné až 4 metry. Celý hrad nebyl navíc postaven z vůle krále, ale šlechtice. Stavebníkem byl zřejmě Břetislav ze Zbirohu z rodu Sulislavců a hrad postavil v době, kdy to ještě nebylo zvykem. Zbiroh se tak stal vůbec prvním manským hradem v Čechách. První písemná zmínka o něm je z roku 1230.

Na Zbirohu sídlili 300 let také Habsburkové, kteří ho v polovině 19. století prodali i s panstvím za 9,5 milionu zlatých podnikateli baronu Bethelu Henrymu Strousbergovi, který zámek v roce 1869 přestavěl do současné novorenesanční podoby.

"To byl jeden z nejbohatších podnikatelů. Stavěl hutě, železnice. Získával obrovské zakázky po celé Evropě a konkuroval Rothschildům. Napsal o něm nádhernou knížku Adolf Branald Král železnic. Dopadl velmi špatně, protože roku 1875 zkrachoval a proto roku 1877 byla aukce, na které koupil tento zámek Colloredo - Mansfeld."

Za války si tu vojska SS zřídila svůj štáb. Roli sehrálo zřejmě i to, že zdejší hornina dobře odráží radiové vlny. A je tu ještě další tajemství - v podzemí pod prvním nádvořím.

"Teď se nacházíme v ermitáži, která za druhé světové války sloužila jako mystické místo pro SS majitele zámku. Zde se scházeli a dělali své mystické rituály. Ty už připomíná jen tento hektagram."

Kdo si na něj na podlaze stoupne, ten prý ucítí sílu, která tu trhlinou stoupá z nitra země. Po válce přišla na zámek česká armáda, hlídal tu už vzpomínaný radiolokátor Tamara. Armáda začala zámek opouštět v roce 1997 a město Zbiroh ho prodalo společnosti Jaroslava Páchy. Ten dostal zámek značně zdevastovaný. Propadaly se střechy, stropy. Pustil se do rekonstrukce a veřejnosti ho poprvé představil v červnu 2005. O pár let později nabídla své služby zámecká krčma se svým středověkým programem. Jaroslav Pácha dává zámek do stavu v jakém byl, když jej nechal v 19. století přestavět král železnic baron Strousberg. Návštěvníci si mohou vybrat ze dvou okruhů.

"Tady se nacházíme v nově zrestaurovaném sále, který je věnován Alfonsi Muchovi. Vidíte znovu prosklený strop, jako byl za Alfonse Muchy, aby sem šlo horní světlo. Přesně tak, jak to měl Alfons Mucha rád."

Alfons Mucha žil na zámku 18 let i s rodinou a právě v tomto sále maloval svou slavnou Slovanskou epopej. Jsou tu její kopie. Za Muchou jezdili na Zbiroh i zednáři z celého světa, neboť byl členem české zednářské lóže. To na zámku připomíná zednářský salonek. Málokdo také ví, že ve zdejším vězení bylo doživotně 6 českých pánů, kteří nebyli popraveni po staroměstské exekuci. Na zámku můžete vidět i masku, kterou dozorci nasazovali pánům na hlavu, když je vyvedli na vzduch. Podobá se té, za kterou byla ukryta podoba muže se železnou maskou od Alexandra Dumase.

A kdo si chce po návštěvě historické památky zasportovat, může navštívit lanový park postavený na vzrostlých bucích. Pro ty, kteří mají rádi adrenalin, je tu překážka skok na hrazdu z plošinky umístěné v osmi metrech nad zemí.