Zaměstnanci veřejného sektoru si od listopadu finančně polepší

Ilustrační foto: Archiv Radia Praha

Učitelé a další zaměstnanci veřejného sektoru dostanou od listopadu přidáno. Na jednání tripartity o tom ujistil zástupce odborů a zaměstnavatelů premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD.

Učitelé by si měli polepšit o 15 procent, ostatní zaměstnanci o 10.

Ilustrační foto: Archiv Radia Praha
"Informoval jsem sociální partnery o tom, že ještě hledáme finanční zdroje na posílení dopravní infrastruktury, vysokých škol, a oblasti vědy a výzkumu,"řekl premiér.

Odbory nejsou podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly spokojené s tím, že státní pokladna nepočítá se zvyšováním životního minima.

"Nejsme spokojeni s tím, že se nevyvíjí životní minimum za posledních pět let. Vidíme tam ztrátu 8 až 9 procent. Obáváme se, aby životním minimum nepotkal stejný osud jako svého času minimální mzdu. Situaci v rozpočtu chápeme, ale považujeme za systémově správné o těchto věcech hovořit."

Vláda se chystá státní rozpočet schvalovat v pondělí.

EPH Daniela Křetínského kupuje elektrárnu v Německu

Energetický a průmyslový holding podnikatele Daniela Křetínského kupuje elektrárnu Mehrum u německého Hannoveru. Potvrdil to mluvčí holdingu Daniel Častvaj. Transakci ještě musí schválit německý antimonopolní úřad, což by měl udělat v říjnu. Daniel Častvaj doplnil, proč holding černouhelnou elektrárnu kupuje:

"Je to další rozšiřování naší přítomnosti v Německu. Německo považujeme za náš strategický trh. Už vlastníme doly Mibrag a 50 procent energetické a těžební společnosti Lausitz Energie (LEAG)."

Ve srovnání s největší českou elektrárnou - Temelínem - má Mehrum asi třetinový výkon. Křetínského EPH je přední středoevropskou energetickou skupinou, která vlastní a provozuje zařízení v České republice, na Slovensku, v Německu, Itálii, Velké Británii a Maďarsku.

Průmysl zrychlil růst na 1,4 pct, výrazně zdražili zemědělci

Ilustrační foto: ČT
Průmyslové ceny v srpnu zrychlily meziroční růst na 1,4 procenta z červencových 1,1 procenta. Proti loňskému srpnu se zvýšily i ceny v zemědělství, stavebnictví a službách, nejvíc zdražili zemědělští výrobci. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

Z hlediska České národní banky jsou podle analytika společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy srpnová data potvrzením, že průmyslové ceny jsou deflačnímu pásmu, v němž byly až do loňského prosince, dostatečně vzdáleny. Neměly by tak být překážkou v naznačeném úmyslu banky zvýšit letos ještě minimálně jednou úrokové sazby.

Na těžbě lithia v Krušných horách může najít práci přes 1000 lidí

Při těžbě lithia v Krušných horách by mohlo najít práci přes 1000 lidí. Lithium se používá na výrobu baterií a jeho cena na světových trzích stoupá, dobývat by se v okolí Cínovce na Teplicku mohlo za několik let. Celková vstupní investice na otevření podzemního dolu a výstavbu zpracovatelských závodů se bude pohybovat okolo deseti miliard korun.

Lithium patří podle surovinové politiky ČR schválené v létě vládou ke strategickým surovinám. V Česku se nacházejí podle odhadu asi tři procenta světových zásob - většina na Cínovci a malé ložisko ve Slavkovském lese.

Důchody příští rok vzrostou průměrně o 475 korun

Ilustrační foto: Štěpánka Budková
Důchody v Česku by se mohly od ledna zvýšit o 4 procenta, v průměru o 475 korun měsíčně. Vláda bude poprvé přidávat podle nového, výraznějšího modelu valorizace, který doporučila důchodová komise. Od ledna se penze budou zvedat o polovinu růstu reálných mezd místo dosavadní třetiny. Kabinet může důchody zvýšit buď podle růstu cen zboží, které pořizují senioři a seniorky, nebo podle růstu cen pro domácnosti. Vybere tu vyšší hodnotu. Ministryně práce Michaela Marksová z ČSSD uvedla, že zvýšení penzí bude nejvyšší od roku 2008.

Systém důchodů je dlouhodobě v minusu, protože výdaje jsou vyšší než příjmy. Schodek se v posledních letech snižoval, a to díky růstu ekonomiky. Odvody platí víc lidí z vyšších mezd. Loni na konci roku dosahoval deficit 16 miliard korun, na konci roku 2013 činil téměř 50 miliard korun. Na konci letošního června průměrný starobní důchod podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) činil 11.807 korun.

V srpnu si lidé půjčili na bydlení více než 18 miliard korun

Objem poskytnutých hypoték v srpnu vzrost na více než 18 miliard korun. Oproti červenci si tak lidé od bank půjčili skoro o tři a půl miliardy víc. A větší byl taky počet zájemců o půjčku na bydlení. Právě v srpnu si ji sjednalo přes osm a půl tisíce klientů. Obavy z ochladnutí hypotečního trhu byly - zdá se - předčasné. Zájem lidí o půjčky na bydlení zatím příliš neopadá, dodává výkonný ředitel společnosti Chytrý Honza Jiří Paták:

"Češi chtějí bydlet kvalitně a hlavně ve svém. I když je díky pomalým stavebním řízením málo nemovitostí v nabídce, objemy hypoték se drží vysoko. Je to dáno výbornou kondicí ekonomiky, která se konečně začíná promítat i do vyšších platů. Půl miliónu státních zaměstnanců stoupnou mzdy o 10 procent a více. Do ekonomiky tak přiteče mnoho miliard korun navíc. A to se na poptávce po bydlení projeví okamžitě."

Průměrné sazby hypoték se už od dubna drží těsně nad úrovní dvou procent. Podle některých analytiků je teď ticho před bouří. Třeba ekonom Lukáš Kovanda ze společnosti Cyrrus si myslí, že v nadcházejících měsících a hlavně pak v příštím roce se sazby zvýší - a to až ke tříprocentní úrovni.

Ceny bytů v Česku dál rostou. Například v hlavním městě se byty menší než 50 metrů čtverečních nabízejí průměrně za více než tři miliony korun. Růst cen nemovitostí je v současnosti rychlejší, než jakým tempem rostou příjmy českých domácností. Podle generálního ředitele společnosti Next Reality Roberta Hanzla se ale už v některých lokalitách cena nemovitostí snižuje.

"Ceny prodávaných nemovitostí jsou na maximu. Při srovnání dat z katastrů nemovitostí za poslední kvartál 2016 a první letošního roku, je v některých regionech dokonce trend postupného snižování prodejních cen. Například je to kraj Karlovarský, Jihočeský, Liberecký nebo Olomoucký."

Přesto jsou nemovitosti i nájmy v současnosti vysoké. I to je důvod, proč se velká část studentů vyhýbá privátnímu bydlení a vrací se na koleje.

Byznys s kávou láká stále víc českých podnikatelů

Ilustrační foto: Štěpánka Budková
Česko zažívá boom malých pražíren kávy. Dnes jich je po celé republice kolem stovky. Podniky přibývají hlavně v Praze nebo v Brně. Popularitu si ale získávají i v menších městech nebo taky na vesnicích. Kvůli sílící konkurenci se proto pražírny snaží odlišit nabídkou nebo konceptem. Často totiž vznikají jako součást kavárny. To je i případ Petra Štourače z Litomyšle. Na začátku měl jen pražírnu - po roce podnikání otevřel i kavárnu Caffe Delizia.

"Samozřejmě není to levná záležitost, je to dražší než káva v supermarketu, takže zákazníci si k tomu musí najít cestu. Ale zájem roste víc a víc. Dřív jsem pražil jednou týdně, teď už pražím dvakrát, třikrát týdně."

Podle údajů Českého statistického úřadu spotřebuje každý v průměru kolem dvou kilogramů kávy za rok. To odpovídá zhruba jednomu šálku kávy za den. V porovnání s ostatními státy ale patří Češi k podprůměrným konzumentům. Třeba ve Finsku připadá na každého 12 kilo kávy.

Letošní sklizeň hroznů bude podle odhadů lepší než loni

Letošní sklizeň hroznů bude podle prvních odhadů vinařů lepší než loňská. Platí to i přes jarní mrazy, které zasáhly vinice na jižní Moravě. Svaz vinařů odhaduje, že vinaři letos sklidí hrozny, z kterých udělají 580.000 hektolitrů vína, což je o 15.000 více než loni. Jak řekl výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček, nyní je sklizeno asi 30 procent vinohradů. Vinaři už mají sklizené odrůdy na Svatomartinské víno.

V Praze se otevřela první bezobalová samoobsluha

Ilustrační foto: Eva Turečková
Lidé v Praze můžou nakupovat v první bezobalové samoobsluze. Jídlo, drogerii nebo kosmetiku tam dostanou na váhu, do vlastních nádob. Prodejnu, která má sloužit také jako školící centrum, otevřela nezisková organizace Bezobalu. Při prodejně proto vzniklo i školící centrum, říká šéf organizace Bezobalu Petr Hanzel: „V něm budeme předávat znalosti dalším zájemcům, kteří by si takový obchod chtěli otevřít v regionech."

Podle ředitele Hanzela tvoří obaly kolem poloviny komunálního odpadu. Obejít se bez nich znamená velkou úlevu pro životní prostředí. Dosud se podařilo rozjet podobné prodejny v Olomouci a ve Zlíně, v nejbližší době přibudou obchody v Jihlavě, Opavě a dalších městech. Rozjezd prvního pražského obchodu Bezobalu podpořil grant z ministerstva životního prostředí.