Zapsat Jízdu králů na Seznam UNESCO znamenalo pět let tvrdé práce

Tuto neděli byla na Seznam UNESCO zapsána i Jízda králů, prastará tradice, která se dodnes dodržuje v několika obcích na Slovácku. Nejznámější z nich se každoročně chystá ve Vlčnově, další Jízdy králů se ale připravují i ve Skoronicích, Kunovicích a v Hluku. A právě do Hluku se vypravíme v naší dnešní kulturní rubrice. Dozvíte se ale i to, jak dlouho se zápis Jízdy králů na Seznam UNESCO připravoval a jak probíhalo jednání na indonéském Bali, kde byla nominace tohoto zvyku přijata jako vzorová i pro ostatní státy světa.

"Hýlom, hýlom, počúvajte! Nad týmto domečkem letí holub bílý, vítajte nám v Hluku, hosté milí. Hýlom!"

Foto: ČTK

Tak takhle vyvolávají legrúti při Jízdě králů v Hluku na Dolňácku. Dříve, nežli na svých naparáděných koníchale vyjedou do ulic, musí požádat starostu o povolení. Dostanou je, ale se starostenským napomenutím:

"Ke koňom buďte mírní, aby sa nesplašili a nejakú pastvu tu nevyvédli. K hostom, domácím aj přespolním, buďte upřímní a milí, vyvolávky jim říkajte vtipné, ale slušné. Máte krála chudobného, proto vybrané peníze do holének ani za ňadra neschovávajte, ale všechny poctivě zchudlej vrchnosti odevzdajte. Rozjeďte sa po městě, ĺudom radosť rozdávajte a krásu hluckých krojů ukazujte. Krála chraňte, a kdyby vám ho Kunovjané, Vlčnovjané, Lhoťané alebo jiní chtěli ukrást, statečně ho braňte. Hýlom! - Pane starosto, za vaše povolení děkujeme velice a sľubujem, že letošní Jízda králů proběhne v pořádku a podle starodávnej tradice. Hýlom!"

A co Jízda znamená pro samotného chlapce, který představuje krále? Odpověděl nám pan Josef Rapand, dědeček Ladislava Šimčíka, krále z r. 2008:

"Je to velká sláva pro něj do života. Celkem je to největší sláva, co může být. Ten ročník odvedenců, co jdou na vojnu, si krále vybere, a tak je to taková čest. Největší, co může být."

A jak se takový zápis na Seznam UNESCO připravuje? Celé roky, říká ředitelka odboru regionální a národnostní kultury ministerstva kultury Zuzana Malcová. Jako etnoložka nejprve ale vysvětlí, co Jízda králů vlastně představuje:

"My to vlastně přesně nevíme. Ten prvek je zajímavý tím, že my neumíme určit, jak vlastně vznikl. Zřejmě se datuje už z pohanských dob. Znamenal určitě obchůzky okolo polí, vymezování hranic, iniciaci hochů do dospělého věku. Zajímavé ale je, že to nebylo jenom na Moravě. To bylo skoro v celé východní oblasti Evropy. Dochovalo se to ale jenom na našem území, a ještě jenom v těch čtyřech nebo pěti vesnicích. Něco podobného je v Lužici, tam jsou selské nebo sedlácké jízdy, což může mít společný základ. Je to ale něco úplně jiného. Takže jízda je unikátní v tom, že je reziduem něčeho strašně starého. Zvláštní ale je, že my nevíme, proč to všechno vzniklo. To se neví."

Co všechno předcházelo tomu, než se podařilo dostat Jízdu králů na Slovácku na Seznam UNESCO?

"Pět let práce. Znamenalo to pro nás opravdu pět let tvrdé práce. Ne proto, že by bylo tak těžké popsat tento prvek lidové kultury, ale proto, že jsme zahrnuli Jízdu králů ve čtyřech obcích. Proto jsme museli čekat, až ve všech čtyřech obcích Jízda králů skutečně proběhne. Jenom ve Vlčnově se koná každoročně, v pravidelném termínu. Třeba v Kunovicích ale jezdí jednou za dva roky a v Hluku dokonce jednou za tři roky. A protože taková nominace na Seznam UNESCO musí obsahovat i obrázky, filmy a podobně, tak jsme museli čekat, až se nám to všechno sejde. To bylo pět let práce."

Už zaznělo, že nominace Jízdy králů byla vypracovaná úplně vzorovým způsobem. Co to znamená? Kolik lidí se na tom třeba muselo podílet? A co všechno taková dokumentace pro UNESCO představuje?

"Kolik je to lidí, z hlavy neumím říct. Ale řekla bych, že desítky. Jsou to nejen etnografové, což byli ti hlavní, kteří to museli sepisovat, ale i ti, kteří točili záznamy, dělali fotodokumentaci. A přípravný výbor, kde jsme seděli a pilovali každé slovo, protože u takové nominace je přesně dáno, kolik smí být slov, slabik a písmenek. To je nesmírně těžké. My jsme to vymysleli v češtině a při překladu do angličtiny se nám text roztáhnul. Pořád jsme to předělávali. Tak ten úplně poslední přípravný výbor byl takových deset lidí. Jsou to pracovníci Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici, etnografové Slováckého muzea v Uherském Hradišti, starostové obcí. Prostě nás bylo hodně..."

Co to znamená právě pro ty obce a pro starosty? Jaký je to pro ně závazek?

"Museli podepsat, protože jinak by nominace nemohla být předložena, určité závazky. V té nominaci je přímo soubor záchovných opatření. A oni se museli na zastupitelstvech dohodnout, že jsou skutečně ochotni to po všechna léta plnit. Během šesti let budeme psát první zprávu do UNESCO a budeme dávat informaci o tom, jestli všechna ta záchovná opatření se plní. Znamená to pro ně, že musí poskytnout podmínky nejen pro to, aby se Jízda králů mohla uskutečnit, ale že taky finančně ji budou podporovat. Že vytvoří takové podmínky, aby se ta Jízda králů skutečně konala v takové periodicitě, jaká je navržená v nominačním materiálu. V tom právě byl největší zádrhel. Ale musím říct, že všechny obce a bez jakýchkoliv problémů se k tomu zavázaly. Je vidět, že to pokládají za své dědictví a že jsou připraveny ty závazky plnit i nadále. Doufám, že i tehdy, kdyby došlo k nějakým velkým personálním změnám. Jinak se dostaneme na seznam ohrožených památek."

Ty závazky se pochopitelně netýkají jenom zastupitelstev obcí, jenom starostů, ale týkají se především samotných obyvatel. A jak ti k tomu přistupují?

"Týkají se samotných obyvatel, protože i kdyby starostové obcí sebevíc chtěli, tak pokud nenajdou lidi, a v tomto případě mladé hochy, kteří budou ochotní tu jízdu jet, tak by to bylo stejně na nic. Ale v každé z těch obcí je nějaké občanské sdružení, které se o jízdu stará. Tu komunikaci s občany vedou právě tato občanská sdružení. A ta sdružují zájemce a ty, kteří na tom nejvíc pracují, aby tento prvek nezahynul."

Jak probíhalo schvalování při jednání UNESCO v Indonésii?

"My máme zprávy od dvou zástupkyň, obě jsou pracovnice našeho ústavu lidové kultury ve Strážnici. Víme, že se zasedání, které na Bali schvalovalo přírůstky na seznam, zúčastnilo 368 osob, které zastupovaly 78 států světa. Pro nás je asi velkým a dobrým vysvědčením, že naše nominace byla schválena bez připomínek. A dokonce bylo vybráno sedm nejlépe zpracovaných vzorových nominací a my jsme pyšni na to, že ta naše byla jedna z nich. Je to i proto, že když se před šesti lety zpracovávala nominace na slovácký verbuňk, tak ten pracovní tým byl velmi podobný. Už tu byla určitá zkušenost. Přesto je to velký úspěch. Výbor po všech předchozích kolech, kde se projednávaly nominace, a bylo jich mnoho, do nejužšího výběru pustil 49 žádostí. My jsme byli projednávaní jako třináctí v pořadí. A snad jen na ukázku, jak to asi mohlo vypadat: z těch třinácti před námi zapsali jenom šest. A my jsme byli přijati bez jakýchkoliv připomínek, ihned, což je myslím docela úspěch."

Pracuje se na nějakém dalším želízku v ohni?

"V tuto chvíli na světový seznam nezpracováváme nominaci, ale zpracováváme několik nominací na Národní seznam. Například východočeské loutkářství, strakonické dudáky a podobně. A je velmi pravděpodobné, že se některý z těchto prvků může vyklubat až na světovou nominaci."