Září v českých divadlech
Září je tradičně měsíc otevírající novou divadelní sezónu. Co nabízejí česká divadla? Do jejich programů nahlédl Vilém Faltýnek.
Je to dáno už hustotou divadelní sítě, že nejvíce premiér odehrají v září divadla pražská. První premiérou Divadla Na Fidlovačce byla 10. září konverzační salonní komedie Kouzlo domova Williama Somerseta Maughama. Divadlo Rokoko uvedlo černou komedii o stárnutí Mayo Simona Návod na přežití. Slavné Divadlo Semafor představilo 14. září divákům novou hudební komedii Jiřího Suchého a Přemysla Ruta Sukně smutnou jehlou spíchnutá, "ve které uprchlá trestankyně Zorka díky krejčímu Silvestrovi a módnímu salónu madam Lipinské posléze ku štěstí přijde." Poetická vinárna Viola ještě v září uvede Normální okruh Jean-Clauda Carriéra. Režisérka Hana Kofránková hru v obsazení Viktor Preiss a Jiří Lábus nastudovala letos už jednou, a to v Českém rozhlase.
A tipy z regionů? Na konci září uvede Divadelní společnost Petra Bezruče v Ostravě komedii Britney Goes to Heaven, kteá má podtitul "Nebeská komedie, parodující umělý svět reality show". Divadlo J. K. Tyla v Plzni připravuje Verdiho operu Makbeth.
Divadlem roku se na jaře stalo pražské Divadlo v Dlouhé. Jak vstoupili do nové sezóny zde?Jejich první premiérou byl 10. září Bulgakovův Moliére. Inscenaci, u které se zastavíme, režíroval ruský režisér Sergej Fedotov:
"Když mi nabídli, abych tu udělal inscenaci, hned mě napadl Moliére od Michaila Bulgakova. Ptáte se proč Bulgakov. Protože ho mám velmi rád, on a Gogol jsou moji nejoblíbenější autoři. Nu a proč Moliére? Toto divadlo má zvláštní moliérovský styl. Myslel jsem i na Miroslava Táborského, Moliéra totiž nemůže hrát každý. A je tu také velmi tvořivý soubor, herci, kteří umějí hrát divadlo a mají radost z tvorby,"říká Fedotov.
Bulgakovo drama Moliére vzniklo v roce 1930, tedy v době, kdy jeho pozaická díla přestala v sovětském Rusku vycházet a jeho dramata byla stahována z repertoáru divadel. V příběhu francouzského komediografa autor nalézal mnohé podobnosti s vlastními problémy. Základním tématem hry je Moličrův boj za tvůrčí seberealizaci a za lidskou důstojnost, vztah umělce a moci, reprezentované francouzským králem Ludvíkem XIV.
Téma Moliére s sebou nese i téma divadelní, divadlo na divadle. Představitel titulní postavy Miroslav Táborský připomíná, že takových her už bylo napsáno překvapivě poměrně hodně.
"Ono je to asi proto, že autoři vždycky to prostředí dobře znali a potřebovali se s ním nějak vyrovnat. takže já už jsem třeba v loňské sezóně ukončil po 4 letech na naší scéně Harwoodova Garderobiéra s Martinem Hubou, a to je vlastně taky hra o divadle. A tak mě to přijde jako takové plynulé navázání."
Miroslav Táborský je v programu uveden i jako překladatel. Jak se k tomuto nezvyklému úkolu dostal?
"To není můj překlad, překlad udělala paní Morávková, ale my jsme zjistili, že v ruském originále existuje publikovaná ještě jedna verze té hry. Ta původní, která je i přeložená do češtiny, je takzvaně autorizovaná. Ale zvláštní je, že ta hra je nějakým způsobem zjednodušená, okleštěná, ta druhá verze je v mnoha místech košatější. Je jakoby lepší na hraní. No a když jsem se s režisérem dohodli, že by bylo dobré v některých scénách použít části té druhé verze, tak jsem se to jal překládat..."
Tolik k inscenaci, která měla premiéru 10. září. Za pozornost stojí, že stejný titul nasazuje v této sezóně také Národní divadlo Moravskoslezské v Ostravě. V režii Janusze Klimszy bude mít premiéru 11. listopadu.
