Zeleným se nelíbí některá protikrizová opatření

Vláda schválila návrhy, jak postupovat při odeznění nynější ekonomické krize. Některé návrhy se však nelíbí zeleným, kteří vládní rozhodnutí označili za vítězství průmyslové lobby a zvažují, zda setrvají ve vládě.

Materiál vlády počítá například s konsolidací veřejných rozpočtů, vyššími daněmi nebo s bojem proti korupci. Co vládní návrhy znamenají pro občany? Z dočasných úsporných opatření ministra financí Eduarda Janoty by se stala trvalá. Například nemocenská by už napořád zůstala na 60 procentech vyměřovacího základu. Vyšší by zůstala i daň z nemovitostí a spotřební daně.

Ondřej Liška, foto: ČTK

Materiál se nelíbil odborům ani zaměstnavatelům. Vláda se s nimi nakonec shodla na 38 krátkodobých protikrizových opatřeních. Proti těm se při hlasování kabinetu ostře postavili zelení, kteří odmítají uložené úkoly plnit. Šéf Strany zelených Ondřej Liška vládní rozhodnutí označil za vítězství průmyslové lobby.

"Považuji za zcela absurdní, aby v době, kdy se na Ostravsku lidé dusí otřesným vzduchem, vláda zadala úkol ministru životního prostředí a zakázala mu předložit zákon o ochraně ovzduší, který má tuto situaci pro lidi zlepšit. Stejně tak se sem dostala řada kontroverzních projektů jako například jezy na Labi, které jdou do miliard korun a o jejichž smyslu lze velmi dobře pochybovat a také se pochybuje."

Zelení mají problém také s body, které podporují dostavbu Temelína či rekonstrukci elektrárny Prunéřov. Začali řešit, zda nemají vládu opustit dva ministři, které zelení do kabinetu Jana Fischera doporučili. Jedná se o ministra životního prostředí Jana Dusíka a ministra pro lidská práva Michaela Kocába. Premiér připustil, že rozhodnutí vlády může mít politické důsledky. Odmítl však obvinění, že se jedná o vítězství průmyslové lobby.

Jan Fischer (vlevo) a ministři Michael Kocáb a Martin Barták (vpravo), foto: ČTK

"Toto není výsledek jednání s průmyslovými lobbisty, to je výsledek jednání se sociálními partnery, kteří jsou legitimními účastníky a členy Rady hospodářské a sociální dohody."

Sociální partneři na průmyslové investice tlačili, neboť mohou přinést dostatek pracovních míst. Nezaměstnanost totiž stále roste. V lednu bylo bez práce 9,8 procenta lidí. Analytik společnosti Next Finance Vladimír Pikora to zdůvodnil ukončením smluv na dobu určitou, sezónních prací, a taky malým růstem ekonomiky.

"Dlouhodobě se ukazuje, že pokud ekonomika neroste o více než 3 procenta, tak nevznikají nové pracovní příležitosti. Nyní sice také zaměstnavatelé shánějí nové zaměstnance, nicméně to je pouze náhrada za ty, kteří odcházejí do důchodu nebo se kterými se z nějakého důvodu rozloučili."

Podle odborníků je alarmujícím faktorem počet uchazečů o jedno pracovní místo, to je v průměru 18. Jsou však regiony z daleko horšími údaji, například v okrese Děčín to je přes 77 lidí na jedno pracovní místo. V závěsu jsou Znojmo, Teplice, Karviná nebo Třebíč.