Země EU jednaly o energetice a změnách klimatu

r_2100x1400_radio_praha.png

Do Bruselu se ve čtvrtek sjeli zástupci zemí EU na dvoudenní summit, který se zaměřil především na otázky změn klimatu a na energetiku. Jaké pozice zastávala česká delegace? To přímo z Bruselu shrnuje Martina Lustigová.

Foto: ČTK
Ve čtvrtek se intenzívně diskutovalo o podílu obnovitelných zdrojů, tedy o závazku, že do roku 2020 budou v EU obnovitelné zdroje zajišťovat celkem 20 procent energetické spotřeby. Český premiér prosazoval, aby tyto parametry nebyly závazné:

"Já jsem hovořil o tom, že Evropská unie, pokud dá ty parametry za závazné, tak moc důvěryhodná nebude. Je evidentní, že řada zemí je v žádném případě nemůže splnit a Česká republika je jednou z nich."

Premiér připomněl, že v České republice se za posledních deset let podařilo snížit emise CO2 o 40 procent a že jako jedna z mála zemí plníme bez problémů Kjótský protokol. Premiér zároveň připomněl, že k tomu došlo v době, kdy přestala fungovat řada podniků, zpřísnila se legislativa a do ochrany životního prostředí plynuly značné investice.

V pátek členské země Evropské unie dospěly k dohodě na ambiciózních opatřeních, která mají pomoci bojovat se změnou klimatu a částečně sjednotit energetickou politiku EU. Do roku 2020 se zvýší podíl obnovitelné energie na celkové energetické spotřebě EU na 20 procent. Znamená to, že se v budoucnu v rámci boje s globálním oteplováním výrazně zvýší povinné množství energie vyráběné pomocí vodních či větrných elektráren. Martino, jaká byla další témata jednání?

Angela Merkel a Mirek Topolánek, foto: ČTK
Na summitu se hovořilo i o berlínské deklaraci, která má být přijata k 50. výročí založení společenství. Jaký cíl má deklarace podle premiéra Topolánka splňovat?

"Já jsem si ho identifikoval jako oslavu 50. let poměrně unikátního, úspěšného projektu a označení hodnot a nástrojů, které by mohly případně zabezpečit dalších 50 úspěšných let tohoto projektu."

Deklarace nemá být určena politikům a byrokratům.

"Berlínskou deklaraci podporujeme a podpoříme. Přejeme si, a Angela Merklová to několikrát zdůraznila, aby to byl literární žánr, který bude oslovovat širokou veřejnost a nikoliv úzkou skupinu těch, kteří utváření veřejné mínění. Těm určena zcela jistě není."

Premiér Topolánek v rozhovoru pro týdeník European Voice uvedl, tento dokuemnt by neměl mít politické ambice.

Ministři zahraničí hovořili například o problematice Iráku a Libanonu. Ministři financí se shodli, že prioritou by měly být investice do vědy a výzkumu, které směřují k vývoji nových technologií, které budou šetrné vůči spotřebě elektrické energie. Diskutovalo se i o podpoře projektů, které snižují emise CO2 nebo směřují k úspoře elektrické energie. Ministr Miroslav Kalousek soudí, že každá země by si měla nastavit vlastní systém.

"Já zastávám názor, raději si zdravě konkurovat v těchto systémech. Právě proto, že veřejné zdroje, ať už ve formě subvencí nebo daňových úlev, by měly být utráceny co nejefektivněji a je potřeba to v praxi a vzájemným porovnáváním poměřit."

Ministři financí diskutovali i o budoucnosti trhu s emisními povolenkami, ke konkrétním závěrům zatím nedospěli. Česká republika chce přispět k obnovení diskuse o jaderné energetice. Česko navrhlo, aby bylo v Praze ustaveno stálé evropské fórum pro jadernou energii. Podobná fóra již existují pro jiné energetické sektory.