Zeslábne kritika zákona?

r_2100x1400_radio_praha.png

Prezident Václav Havel podal stížnost k ústavnímu soudu na nový volební zákon, který v Parlamentu společně prosadily ODS a sociální demokracie přes odpor ostatních politických stran. Nedávné volby do krajů, jak uvádí Zdeněk Vališ, dávají ale docela zajímavou možnost porovnání výsledků podle dosud platného a nového volební zákona.

Projednávání nového volebního zákona provázela na jaře bouřlivá diskuse nejen v obou parlamentních komorách, ale i v médiích. Podle odpůrců je v něm jednak porušena ústavní zásada, že volby do sněmovny se řídí systémem poměrného zastoupení, jednak zákon tím, že preferuje velké strany, omezuje svobodnou soutěž a je tedy nedemokratický. Politici i pozorovatelé se vesměs shodli v názoru, že tato legislativní norma je s to změnit nadlouho celou českou politickou scénu. Třeba tím, že straně, která získá ve volbách jen něco málo přes 30 procent hlasů, umožní vytvořit většinovou vládu. Zato stranu, která získá deset i více procent nemusí za určitých okolností do sněmovny vůbec pustit.

Pro jedny je to nemravnost a ničemnost, pro druhé naopak prakticky jediná možnost, jak zabránit vzniku povolebních patových situací, které neumožňují ustavení stabilní vlády, opírající se o většinu ve sněmovně. Není žádným tajemstvím, že pro Klausovu ODS představuje nový volební zákon nejdůležitější plod smluvního spojenectví se sociální demokracií. A není rovněž tajemstvím, že souhlas vedení sociální demokracie se zákonem vyvolal ve straně menší rozkol. Hlasování v Senátu se snažil ovlivnit také prezident Václav Havel, když vyzval druhou komoru, aby zákon odmítla. Ostře proti nové volební úpravě vystoupily všechny ostatní parlamentní strany, tedy celá čtyřkoalice i komunisté.

Po proběhlých krajských volbách bude docela zajímavé sledovat, jaký postoj zaujmou strany k volebnímu zákonu nyní. Kdyby totiž volby do sněmovny v roce 2002, uskutečněné už podle nového zákona, dopadly tak jako hlasování do krajských zastupitelstev předminulou neděli, získaly by strany pravice v dvousetčlenné sněmovně 137 křesel, tedy ústavní většinu, komunisté by měli 50 poslanců a sociální demokracie by s 18 mandáty byla prakticky vymazána ze špičkové politiky. Oproti nynějšímu stavu ve sněmovně by si výrazně polepšila čtyřkoalice a komunisté by získali dokonce dvakrát více poslanců, než mají dnes. Nejvíce by tedy vydělaly na nové volební úpravě ty strany, které se jí nejvíce bránily.

Výsledky krajských voleb transformované v duchu nového zákona ale přinášejí ještě jiné poznatky. Nepotvrdilo se, že nový systém zabrání vzniku patových povolebních situací. Případná pravicová vláda by také musela řešit problém koaličních rozepří, protože vzhledem k sestavě čtyřkoalice by obsahovala pět stran. Nepotvrdila se rovněž domněnka autorů novely, že budou eliminovány hlasy komunistických voličů. Na druhé straně se ukázalo, že nový volební systém bude citlivý na lokální sílu politických stran. Nejmarkantněji se to projevilo u čtyřkoalice, která zejména v severních Čechách a na severní Moravě zaznamenala totální propad a naopak silně bodovala ve velkých městech a zásluhou lidovců na jižní Moravě. V každém případě se ale nepotvrdily obavy kritiků zákona, že s jeho uplatněním by byla ohrožena sama demokracie. Snad jen sociální demokraté budou nyní s nadějí vzhlížet k ústavnímu soudu a očekávat, že vyhoví stížnosti prezidenta Havla a některé kritizované pasáže zákona zruší.