Zisk z olympiády nelze stoprocentně zaručit
Praha hodlá požádat na podzim Mezinárodní olympijský výbor o pořádání letních olympijských her. Politické rozhodnutí je tedy na svět, ale zůstává řada nezodpovězených otázek, mimo jiné finančních. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.
Česká veřejnost je podle průzkumů veřejného mínění olympiádě celkem nakloněna. Česko by se ale kvůli ní nemělo zadlužit. V takovém případě by většina lidí olympiádu nepodpořila. Pražský primátor Pavel Bém o finanční výhodnosti pořádání olympijských her nepochybuje.
"Hlavně musíme dobře počítat. Kudy chodím, tudy slýchávám kritiku typu: Praha je příliš malé město nebo Praha je příliš komorní město nebo olympiáda je příliš drahá. Musíme si uvědomit, že to je především vynikající marketingový instrument. Nejen dělá reklamu městu i celé zemi, ale především je to výnosný obchod. Pokud to bude dobře spočítáno, může to být dobrý obchod. Město a Pražané z tohoto obchodu budou mít výnosy."
"Víme všichni, co znamenalo pražské zasedání Mezinárodního měnového fondu nebo summit NATO. A to byly velmi komorní akce z pořadatelského pohledu. Olympiáda by v Praze znamenala pořádný zmatek. Na druhou stranu má mít město své ambice, své vize, a olympijské město je jakési město první kategorie. Právě z toho důvodu jsem byl pro to, aby se Praha pokusila zhodnotit, zda na to vůbec má. A pak je tu otázka, jestli by čeští občané vzali myšlenku olympiády za svou. To nemůže být věc je Pražanů, to musí být věc celé republiky."
Podle finanční analýzy, kterou před třemi roky vypracovala společnost Price Waterhouse Coopers, by uspořádání olympijských her přišlo asi na 135 miliard korun. Za vypracování analýzy byl odpovědný jeden z ředitelů této společnosti, dnešní viceguvernér České národní banky Miroslav Singer. Podle něj by na olympiádě mohlo vydělat celé Česko.
Už nyní je přitom zřejmé, že do konání her by se zapojila i mimopražská sportoviště. Český olympijský výbor počítá s tím, že hry by se konaly například v Ostravě, Brně, Olomouci, Nymburku, Plzni, Teplicích i na Lipně. Výstavba sportovišť, olympijské vesnice, novinářského komplexu, bezpečnostní opatření apod. by stály zhruba už zmíněných 135 miliard korun. Jenže finanční studie Price Waterhouse Coopers zmiňuje ještě další sumu, téměř 500 miliard korun. Miroslav Singer vysvětluje, že tyto prostředky by Praha a stát musely vynaložit v příštích letech tak jako tak, bez ohledu na to, zda olympiáda v Praze bude či nebude. Jde totiž o investiční náklady na běžný rozvoj.
"Znamená to, že tato země plánuje během příštích deseti let proinvestovat mimo jiné oněch asi 487 miliard. Plánuje proto, že se například zavázala Evropské unii vybudovat železniční koridor, že má nějaký plán výstavby dálnic, že má nějaký plán výstavby městského okruhu. To je tento typ nákladů. Já to otočím. Kdybychom řekli, že tyto náklady nebudou vynaloženy, ať už bude olympiáda nebo ne, tak vlastně říkáme, že se staneme v rámci Evropy jakousi zaostalou zemí."
Pořád zde ale visí otazník nad náklady na samotnou olympiádu. Nikdo nemůže stoprocentně zaručit, že Česko by na pořádání her neprodělalo. Máme ještě v živé paměti příklad Athén v roce 2004. Tamní olympiáda přivedla řecký státní rozpočet do hlubokého deficitu. Na druhé straně třeba olympiáda v Barceloně v roce 1992 byla pro celé Španělsko jednoznačným úspěchem. Hry skončily v plusu, v zemi klesla nezaměstnanost, Španělsko se dostalo z pohledu investorů z evropské periférie na výsluní. Podle odborníků by se náklady vynaložené na pražskou olympiádu vrátily asi z poloviny na příjmech z prodeje lístků, televizních práv apod. Miroslav Singer ale připomíná u olympiády důležitější moment, vynaložené peníze totiž přitahují jiné peníze.
"Většina státních projektů o tom mluví, ale nemá to, protože stáhne z české ekonomiky peníze, které by v této ekonomice byly jinak vynaloženy někým jiným. Olympiáda je naproti tomu originální v tom, že k nám přitahuje peníze ze světové ekonomiky. My jsme to počítali s Národohospodářským ústavem a vyšlo nám, že kdyby si stát půjčil, čistě za tržní úroky, na pokrytí zhruba poloviny z těch 135 miliard a splácel to, tak daňové příjmy z padesátihaléře, přitaženého každou korunou investic, postupně vygenerují v ekonomice - na mzdách, na dalších ziscích, na dani z přidané hodnoty - splátku půjčky a ještě vygenerují zisk. Olympiády, kterým to nevyjde, jsou nějakým způsobem zfušované nebo mají hroznou smůlu, jakou měly Athény s bezpečnostní situací."
Tvrdí Miroslav Singer, viceguvernér České národní banky. Zbývá tedy už jen doufat, že MOV přidělí Praze pořadatelství olympiády. Praha se sice bude ucházet už o rok 2016, ale tomuto termínu nevěří ani primátor Pavel Bém.
"Považuji téměř za nemožné, že by se v Evropě opakovaly olympijské hry po sobě. Myslím ale, že rok 2020 je reálný."
Vraťme se ale ještě k financím. Otázkou zůstává, nakolik budou nakonec předpokládané výdaje odpovídat realitě. Například organizátoři londýnské olympiády v roce 2012 už museli uznat, že se ve svých propočtech výrazně spletli. Rozpočet her už totiž narostl na téměř čtyřnásobek původně uvažovaných nákladů.
