Živnostníci nejsou diskriminováni
Podle novely zákona o daních z příjmu se právnickým osobám, tedy větším firmám a podnikům sníží do dvou let daň ze zisku ze současných 31 procent na 24 procent. Na druhé straně drobní podnikatelé a živnostníci mají od Nového roku odvádět státu více peněz. Vláda to odůvodnila nutností vnést do systému daňových a jiných odvodů větší spravedlnost. Podrobnosti zjišťoval Zdeněk Vališ.
Od příštího roku už nebude možné odevzdat daňové přiznání s nulou. I živnostník, který vykáže ztrátu, bude muset zaplatit daň z příjmu, vypočtenou z poloviny průměrné mzdy v Česku. Kromě toho se má u osob samostatně výdělečně činných zvýšit i sociální a zdravotní pojištění. Vyměřovací základ stoupne z 35 na 50 procent ze zisku. Další velká změna čeká živnostníky, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví. Každý podnikatel, jehož roční obrat přesáhne tři milióny korun bude muset přejít na složitější a podrobnější podvojné účetnictví. Minimální daň má podle vlády a poslanců, kteří novelu zákona schválili, odstranit známý nešvar, kdy několik set tisíc osob samostatně výdělečně činných dlouhodobě neplatí žádné daně v porovnání s pěti milióny zaměstnanců, kteří je platit musejí, protože je jim automaticky strhávána ze mzdy. S tímto odůvodněním ale nesouhlasí viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Somr.
"Nechápu, proč ti poctiví mají být potrestáni minimální daní za to, že jsou poctiví a mají ztrátu ten rok, protože investují. Jsem přesvědčen, že ti, kteří neplatí deset let daně a švindlují, budou jenom švindlovat o něco více."
Zdeněk Somr si ani nemyslí, že by zaměstnanci byli nějak diskriminováni oproti živnostníkům. Prý je tomu naopak.
Zde se ale viceprezident Hospodářské komory dostává na hodně tenký led. Ve skutečnosti se nejedná o minimální daň, ale o minimální základ, z něhož se daň vyměřuje. A ten základ je možné srazit o tzv. odečitatelné položky až na nulu. To platí jak pro zaměstnance, tak pro živnostníky. Navíc, jak připomíná někdejší ministr financí Jiří Rusnok, dnes šéf Sdružení penzijních pojišťoven, těch možností mají živnostníci ještě víc.
"Zaměstnanec nemá možnost si celou řadu věcí zahrnout do svých jakýchsi nákladů, zatímco živnostník tu možnost má. A ta možnost je u nás velice široká, takže já si myslím, že to jejich postavení není vůbec diskriminační."
Rovněž ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach Radiu Praha řekl, že o diskriminaci živnostníků nemůže být řeč.
"Samozřejmě i živnostník má odečitatelné položky, čili to jsou věci, které nejsou přesně uváděny. Navíc je třeba říci, když to vezmu třeba z pohledu sociálního pojištění, že dnes ho živnostník platí v 80 procentech z menšího základu než pět tisíc korun, což je výrazně méně než minimální mzda, ale statistiky ukazují, že příjmy rodin živnostníků jsou na úrovni průměrného nebo více než průměrného výdělku. Je zde tedy výrazný rozdíl mezi tím, co vykazují a tím, co ukazují statistiky. Proto hledáme přiměřený způsob pro odvody. Jsou například země, kde nejnižší výměr pro živnostníka, který má zaměstnance, je nejvyšší příjem jeho nejlépe placeného zaměstnance."
Ministr Škromach naznačil, že nejde jen o otázku minimální daně. Změny směřující u živnostníků ke zvýšení odvodů na sociální a zdravotní zabezpečení mají podle vládních politiků a vesměs i ekonomů vlastně jen vyrovnat nespravedlivý rozdíl, který dnes existuje mezi platbami zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Například podle Všeobecné zdravotní pojišťovny odvedli loni zaměstnanci na zdravotním pojištění v průměru 22 tisíc korun, zatímco živnostníci a drobní podnikatelé pouze sedm a půl tisíce korun. Podobná situace je i v sociálním pojištění. Exministr Rusnok ale připouští, že jisté břemeno stát pro živnostníky přichystal.
"Samozřejmě to jisté břemeno je. Problém je hlavně v tom, že k tomu dochází skokově. Nicméně musím uznat, že stávající rozložení daňového zatížení mezi živnostníky a zaměstnance je nerovnoměrné. Živnostníci prostě do všech solidárních systémů přispívají neúměrně méně než přispívají zaměstnanci a zejména jejich zaměstnavatelé. Ten směr se mi tedy zdá správný. Opakuji, že trochu mám problém s tím tempem, s časováním. Myslím, že se to dalo rozložit do delšího časového úseku a říci ano, půjdeme postupně nahoru, ale každý rok o malý schůdek a počítejte s tím, že v roce 2006 budeme v tomto bodě. Přijatá opatření se asi udělala trochu nešikovně. Jinak ale ta větší spravedlnost do toho systému patří."
Hodně lidí si samozřejmě klade otázku, proč stát vůbec dopustil, aby mohlo docházet k tak vysokým únikům daní a odvodů na povinné pojištění. Sám ministr Škromach před časem v rozhovoru pro deník Právo uvedl, že "tento problém tady dlouho visel jako neutržené jablko, které už začalo být mírně přezrálé." Je otázkou nakolik ho přijatá opatření pomohou řešit. Zazněly už také názory, že někteří podnikatelé teď raději ještě více posílí zónu šedé ekonomiky.
