Životopis Hany Hegerové. Jediný, který vznikl s jejím svolením
Carmen - skutečný život Hany Hegerové. Tak se jmenuje životopis slavné šansoniérky, který má 500 stránek. Jeho autor Tomáš Padevět věnoval práci na knize deset let.
“Vím, že i tragická událost nám dává sílu jít dál, a že se někdy dokonce promění ve štěstí.”
řekla o svém životě Hana Hegerová.
Kniha Tomáše Padevěta není prvním životopisem Hany Hegerové, je však prvním, na kterém zpěvačka sama spolupracovala, a který vznikl s jejím svolením. Množství informací, které autor na celkem 500 stránkách shromáždil, je obdivuhodné. Tomáš Padevět věnoval práci na této knize podstatnou část svého života:
"Pracoval jsem na ní asi deset let. Měl jsem k dispozici rozhovory z roku 2011, natočené doma u Hany Hegerové. Tehdy totiž jen zřídka opouštěla svůj byt. Scházeli jsme se v jejím obývacím pokoji a povídali si o různých etapách jejího života. Často mě překvapila tím, že mi ukázala například fotografie nebo osobní dokumenty, jako jsou školní vysvědčení nebo velmi důvěrný dopis od svého otce, s nímž, jak jsem pochopil, měla opravdu komplikovaný vztah..."
Je vidět, že autor životopisu chová k Haně Hegerové obdiv a sympatie, zůstává však svědkem, který realisticky popisuje její život a kariéru. Přesto, a možná právě proto, jeho kniha působí jako román:
"Časem jsem začal přemýšlet o podobě jejích vzpomínek a napadlo mě koncipovat tuto knihu jako dokumentární román. Život Hany Hegerové se odvíjí na pozadí československých dějin a často dramatických historických událostí.”
Bolestná kapitola ze života mladé zpěvačky
Hana Hegerová, původním jménem Carmen Farkašová, se narodila v roce 1931 v Bratislavě v rodině bankovního úředníka s politickými ambicemi. Její otec byl velmi ctižádostivý a v rámci své politické kariéry se nakonec stal představitelem Slovenského státu. Po konci války v roce 1945 se život celé rodiny změnil a Carmen, nevinná oběť otcových politických ambicí, se musela dočasně uchýlit do Rakouska, aby unikla represím.
Hana Hegerová o této bolestné kapitole svého mládí nikdy veřejně nemluvila a to je zřejmě také jeden z důvodů, proč před svou smrtí vydání životopisu zakázala. Tomáš Padevět tuto životní etapu mladé Hany Hegerové otevřeně sleduje a zasazuje ji do politického a historického kontextu:
"Mluvil jsem asi se stovkou lidí, kteří byli nějakým způsobem součástí života Hany Hegerové, například s jejími kolegy, přáteli atd. Když mi o jejím životě řekla něco, čím jsem si nebyl zcela jistý, snažil jsem se to ověřit. Myslím, že se mi to podařilo.”
Slavná navzdory tomu, že její písně nebyly určené široké veřejnosti
Autor postupně přibližuje hlavní etapy života a kariéry královny českého šansonu. Připomíná její divadelní začátky a postupný přechod ke zpěvu, cituje svědky jejích prvních divadelních představení. Nezapomíná ani na velký kariérní zlom, kterým bylo od roku 1962 angažmá v pražském divadle Semafor.
Hana Hegerová se stala slavnou a její sláva byla o to překvapivější, že písně z jejího repertoáru nebyly určené široké veřejnosti, soustředila se totiž především na šansony.
Zpívala česky, francouzsky a německy a dokázala vnést do známých písní nový styl. Její sláva se brzy rozšířila i za hranice Československa. Bruno Cocatrix ji pozval do pařížské Olympie, koncertovala v Německu a o její desky byl velký zájem.
Přišlo smyšlené obvinění
Hana hodně cestovala. Těšila se relativní svobodě, neboť její zahraniční cesty přinášely do národního hospodářství cenné devizy. Nebyla politicky aktivní, ale její svobodomyslnost vzbuzovala ve společnosti znepokojení a žárlivost.
Její zářivá kariéra se náhle zhroutila na počátku roku 1980: Hana Hegerová byla zatčena a uvězněna, oficiálním důvodem byly finanční podvody. Tomáš Padevět ve své knize připomíná všechny zvraty a okolnosti případu, který šokoval pražskou kulturní scénu:
“Mým cílem bylo objasnit tento případ nejen veřejnosti, ale i sobě. Když jsem si přečetl spis čítající téměř 600 stran, nevěřil jsem vlastním očím. V daných dokumentech je mnoho pochybných částí. Myslím, že toto obvinění bylo na Hanu Hegerovou použito jako past.”
Kvůli chybě zaměstnance banky byla část honoráře Karla Gotta převedena na bankovní účet Hany Hegerové. Peníze přijala v domnění, že jí patřily, což bylo považováno za podvodné jednání. Přestože nakonec peníze bance vrátila, byla už v totalitním státě brána jako vinna a strávila šest měsíců ve vězení. Obvinění ji málem stálo kariéru.
Když ji pustili z vězení, našla sílu začít znovu
Když ji z vězení propustili, byla nucena začít od začátku. Zpočátku ji tehdejší situace byla velmi nepříjemná, nakonec ale našla sílu pokračovat, aniž by tušila, že jí tato nová kariérní etapa přinese největší úspěch.
Po dlouhém životě zasvěceném šansonu Hana Hegerová 23. března 2021 v Praze ve věku 89 let zemřela. Zanechala po sobě mnoho písní, které dokazují, že její hlas a výjimečný talent české hudební scéně velmi chybí.
Díky jejímu životopisci a příteli Tomáši Padevětovi vznikla kniha, která otevřeně sleduje životní osudy této obdivuhodné umělkyně, ženy, která tiše, ale tvrdošíjně dokázala za všech okolností zůstat sama sebou. Její umělecké motto bylo stejně tak jednoduché jako obtížně dosažitelné:
"Zpívám to, co jsem si sama vybrala. To je pro mne důležité. A snažím se předávat svou tvorbu ostatním tak, abych vyzdvihla její obsah. Nikdy mi nešlo o to, abych lichotila veřejnosti,. Pokud mají mé písně určitý ohlas, znamená to, že existuje řada lidí, kteří sdílejí mé pocity. V něčem se shodneme. To je vše."
